Postavení mimo hru

Snímek z doby před 30-ti lety pojednává o pomíjivosti sportovní slávy. Juraj Kukura jako stárnoucí hokejista se těžko vyrovnává s křivdou. Na počátku je velmi populární. To se však záhy diametrálně změní, když je nespravedlivě obviněn z podvodu. Přijde o všechno. Končí i jeho vztah s „vysedávačkou“ (Čížková). Odchází do rodného města za otcem (Rozsíval), který se před lety po smrti jeho matky znovu oženil (Švormová). Juraj má bratra (Holý), který je ovšem velmi nemocný a později umírá. Juraj hledá sám sebe. Vrhá se do dalšího neperspektivního vztahu s manželkou technika (Šulcová, Prachař) v Mostu. Nakonec se vrací pomoci svému mužstvu do 1. ligy. Tento psychologický film nepřekročil práh průměrnosti tehdejší tvorby. Jednání některých postav, například technika (Prachař), jeho ženy (Šulcová), „vysedávačky“ (Čížková), novináře (Somr) je někdy překvapivé až nelogické. Škoda, že nedostali více příležitosti Holý, Švormová, Lábus, Beneš, Olmer a další. Myslím, že nadabování Kukury Brzobohatým nebylo šťastné. Některé herce jsem ani nepostřehl – Schránil, Merta, Štibich, Talpová, Janů atd. Díky za zajímavé záběry starého Mostu a připomenutí postav naší hokejové historie, především Martince, Hlinky, Guta a Staršího. 2 nejzajímavější poznatky z filmu: 1) Lábus si myslí, že se postupně bude bourat více měst a že se na tom dá vydělat. 2) Vysedávačky zpravidla spí nahé. Gek a Čuk (02.03.2012)

Hodně plytká slátanina z nejen hokejového prostředí. Příběh, který neměl hlavu ani patu, jen se podbízel divákům jakýmisi pseudoproblémy stárnoucí ukřivděné hokejové primadony a snažil se brnkat na citové struny diváka také skrze úmrtí dítěte, což zavánělo až citovým vydíráním. Většina filmu je navíc nuda skoro  k nepřečkání. (01.11.2022)

Postavení mimo hru, pevné zásady, pokřivené charaktery, zadek Hanky Čížkové, staré zimáky, předabovaný Kukura, neboštík Hlinka, porouchané vztahy, husté kníry, socialistický pohled na svět, vždycky Most, hattrick Fakírovi, maringotkové smilstvo, Tomáš Holý na smrtelné posteli….prostě je to tam. Dejme tomu, že Jiří Křižan uměl napsal povedenější scénáře, ale viděl jsem ve stejný den jako o čtyřicet let mladší celovečerní Tři tygry (r.2022) a musím jenom konstatovat, že u ledu jsem se cítil lépe. (15.08.2022)

Utahané psychologické drama o křivě obviněném hokejistovi z úplatku. Není to vyloženě o samotném hokeji, nýbrž právě o něm, o jeho životě na pokraji krachu. On coby nejlepší hráč ligy v maringotce, na obyčejné auto si musel vzít půjčku a teď sám neví, co bude dál. Ačkoliv motivaci stále má, pokukuje i po práci ve fabrice či ve skladu. Jak absurdní život s porovnáním s dnešními předními sportovci, kteří jezdí v noblesních BMW či Lamborgini a mají domy za pět milionů. Celý ten film je ponurý a k šedivé atmosféře mu ještě více dopomáhá měsíční krajina kolem Mostu a staré zimní stadiony. Což do jisté míry jsou i unikátní záběry, především na tehdejší hokejisty Mostu a Litvínova v čele s Ivanem Hlinkou. [201. hodnocení, 10. komentář, 50%] (09.10.2019)

Vrcholový hokejový hráč Jindřich Vacula (Juraj Kukura) se po nespravedlivém obvinění z úplatkářství stahuje pryč ze sportovní ligy z Prahy a odchází ke svému otci, nevlastní matce a nevlastnímu bratrovi na Mostecko, kde se neukázal už mnoho let a kde vyrůstal. Přijímá práci u nerudného a cynického alkoholika, inženýra Fridrycha (Ilja Prachař), kterému začne brousit jeho ženu (Jana Šulcová). Scénář Jiřího Křižana není vůbec špatný, na co jsem si ale zvyknout nemohl bylo předabování Juraje Kukury Radoslavem Brzobohatým, tohle mě strašně bilo do uší. Nechápu to, vždyť Kukura umí perfektně česky a kdo je na jeho hluboký hlas zvyklý, tak bude prskat jako já. (01.04.2022)