Na konci města

Teda nevim, co se vleče. Klady: Vynikající herecké výkony Nedbala, Hrušinského, Záhorského. Skvělá režie Cikána. Dojem, že se jedná o akci mord party rady Vacátka v r. 1932. Jenže ne, je to 20 let starý případ. Zajímavý motiv: vražda? zabití? úmrtí? Zápory: Cílená agitka komunismu, vychytralá. Žádnej hrdinnej soudruh, žádná strana. Zlý stavitel ohrožující životy nájemníků (analogie Neffova Hercoga a Nedobyla) , nezaměstnanost, zoufalství. Domácí neví, zda má sociální cit, nebo zda má býti hajzlem, jen šmelinář Ruda Hrušinský je stejně neoblíben u Masarykovské policie , jako u SNB. Ale pracuje! No z toho hrdinu neuděláme, je to navíc kurevník. Jen v závěru na vás ten kámen propagandy padne, patrně padnul i na zkušeného Cikána. Policajt, co normálně chodí v saku a má vzdělaní, si navlíkne uniformu a jde na rande. Společně s láskou pozorují plné koupaliště šťastných dětí vybudované v akci ZET. Věz diváče! Už tu nejsou zlí stavitelé a zmatení kapitalisté. Je tu ráj. Ať žije Klement Gottwald! (21.05.2018)

Divnej film...predevsim mi prisel uplne strasne dlouhej. Duvodem muze byt utahany dej, velka spousta ruznych "podpribehu" (best of je kazdopadne voiceover Lídy Vostrčilové o tom, jak jela s Hrusinskym na vylet), nepresvedciva linka lasky mezi detektivem a dcerou jineho detektiva atd. Zly bohac a podnikatel byl nakonec potrestan, a chudi delnici (v pravu) zvitezili. Proste jako ze zivota... P.S.: Potesila mlada Eva Jirouskova, ktere to zde opet moc sluselo. 3+ (26.01.2014)

Čekal jsem hrůzu nejhrůzovatější, dostal jsem snímek, který je sice plný historických hovadin, ale zase v něm nehraje Rudolf Deyl mladší. A ta detektivní zápletka mi opravdu připadla docela povedená a relativně napínavá, holt Eduard Fiker měl i slabší chvilky, ale jinak z jeho pera vychází mnoho vynikajících detektivek. Jen ty soukromé trable vyšetřovatelů jsou zbytečné a evokují spíš, že by měly být více rozvedeny v dalších dílech tohoto filmu. 50%. (11.05.2020)

Film nesoucí více než detektivní příběh především komunistickou dělnickou ideologii. Staré pořádky jsou zde souhrnně označeny za vykořisťovatelské nebo kšeftmanské s přímým odkazem na období První republiky. Naopak dělnické postavy jsou zde prezentovány jako ryzí a neúplatné, což bylo místy přímo nesnesitelné. Námět sám sice není přímo originální, trochu zkratkovitý, ale celkem to šlo. Rudolf Hrušínský podal velmi slušný výkon, ovšem více mě pobavila postava zhýralého bezskrupolózního továrníka (V. Vejražka), což byl ve skutečnosti komouš jako poleno... (26.05.2013)

Film nese veškeré znaky doby ve které vznikl, včetně socialisticky realistické dějové linie. Námět však rozhodně nelze označit za hloupý a film za špatný. Objevují se zde osvědčení herci, nad ostatními vyčnívá především vynikající Rudolf Hrušínský, jehož postava je jednoznačně nejzajímavější v celém filmu. V případě konzistentního projevu Gustava Heverleho jsem se nemohla stále zbavit dojmu, že socialistická bezpečnost zaměstnala Vítka z Pyšné princezny. Jemu v kontrastu se objevuje Malhorn z Pytlákovy schovanky s nezbytnými atributy jako jsou oblaka dýmu z doutníku, luxusní vila, na stolku z masivu sklenka s prvotřídním koňakem. A tak se nedostavilo ani detektivní napětí- kdo bude ne faktickým, ale morálním viníkem bylo celkem jasné. A protože ve filmu z roku 1954 rozhodně nelze očekávat zásah v podobě deus ex machina, posledních dvacet minut rozluštění spletitého případu nepřináší žádné překvapení. (06.05.2013)