Irčan

Ne-ko-neč-ně dlouhá důchodcovská připomínka filmů, které Scorsese točil v devadesátkách. Ty však měly snesitelnější stopáž a hlavně o dost větší drajv a šmrnc, takže utekly vlastně dost rychle. Irčan navíc do žánru nepřináší nic extra nového a tak jediným skutečně nosným motivem je zde vztah De Nira, jehož postava ale přitom není nijak výrazně zajímavá, a Pacina, jenž tu jako jediný předvádí výkon, který se může směle zařadit po bok jeho dosud nejlepších a nejslavnějších (ostatní jen odvádí svůj standard). Tenhle film rozhodně není špatný, jednotlivé scény a filmařské složky jsou samy o sobě dobré, při takové stopáži je ale celek nepříjemně úmorný. 65 % (07.12.2019)

„JEDEN NÁŠ PŘÍTEL MÁ TROCHU TRABLE. KDO? JIMMY HOFFA. POTŘEBUJE NĚKOHO, KOMU MŮŽE VĚŘIT…“ /// Film má to tempo a švih! Vyprávění plný flashbacků, který navazují na další flashbacky je parádní a svým způsobem vtipný. Hodně k ději řeknou dobový autentické zprávy, které vypovídají o lidech, se kterými nás Frank seznamuje, ale také o historických událostech, na kterých se nějakým způsobem podíleli jeho šéfové - volba a vražda Kennedyho, Zátoka sviní… Ozdobou snímku je obsazení, který má ovšem logiku. Když totiž do hlavní role obsadíte Roberta De Nira, kterej nesleze z obrazu – jakým způsobem získáte pozornost pro další, stejně důležitou postavu? Obsadíte Al Pacina! Perfektní je, že se k návratu z filmového důchodu nechal ukecat Joe Pesci a střihl si (pro něj) v mafiánském filmu naprosto odlišnou roli bosse. Velká část rozpočtu padla na zvláštní efekty. Tady se totiž hodně omlazovalo. Třeba 80ti letej Al Pacino hraje 40ti letého Hoffu a podobně jsou na tom i ostatní herci. Filmu sluší i rating „R“. Sice se tady občas objeví rozstřelená hlava, ale spíš jde o to, že se tady mluví drsně. Loni to Netflix snímkem ROMA dotáhl na tři Oskary. Mám dojem, že letos tahle téměř dokonalá ukázka, jakým způsobem odvyprávět příběh, bude mít podobný ambice. Více jsem se rozepsal ZDE. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Irčan aneb Tak vy malujete kvartýry“, kterou v roce 2004 napsal Charles Brandt, neznám. 2.) Niro, Pacino, Scorsese. 3.) Miluju malování kvartýrů po mafiánsku. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (03.12.2019)

Vypravěčsky určitě nejokázalejší film roku. Scorsese to má pořád v malíku a jednotlivé scény i časové vrstvy mohutné story propojuje v hladké a konzistentní návaznosti. Na oko složitý děj s mnoha postavami a motivy z řad vysoké mafie i politiky tak nepůsobí v jeho podání vůbec chaoticky, naopak už od první dlouhé kamerové jízdy chytne za pačesy a zkrátka nedovolí, aby divák příběh hlavního hrdiny hluboce neprožil - na rozdíl od Casina a částečně i Mafiánů, kteří byli přeci jen více o specifickém světu postav nežli o nich samotných, je Irishman upřímnou a v závěru i bolestivou zpovědí muže, který žil, zabíjel, poslouchal příkazy a také cítil. Konec jedné éry, kterou si vždy rád zopakuji i na stará kolena, v křesle a s bagetou namáčenou do ovocné šťávy. Omlazování v pohodě a hlavně opodstatněné, samotní herci pak, především Pesci a Pacino, podobně boží jako na vrcholu fyzických sil. (24.12.2019)

Nějakou dobu jsem zvažoval, zda to vůbec chci vidět, protože ta stopáž mě dost odrazovala (btw. zmiňovat v souvislosti s tímto filmem pořád dokola jeho extrémní délku mi osobně přijde dost otravné). Nakonec ale zvědavost zvítězila, protože mám Scorseseho filmy rád a hrají tam snad všichni mí oblíbení herci. A za sebe musím říct, že se mi to dost líbilo a bavilo mě to; má to velmi dobrou kameru a soundtrack, jezdí tam hromada krásných starých aut, některé momenty jsou hodně působivé, a samostatnou kapitolou jsou herecké výkony, které jsem do jednoho shledal jako mimořádné (nejvíc se mi asi líbil Joe Pesci). Z pohledu na toho omlazeného De Nira jsem byl sice celou dobu poněkud nesvůj, ale můj zážitek z filmu to přesto nijak zvlášť nerušilo. Když jsem se navíc po zhlédnutí filmu dočetl, že pojednává o skutečných postavách (což jsem předtím nevěděl), ještě mu to v mých očích přidalo na zajímavosti. Asi bych byl opatrný v prohlášeních typu "je to starý dobrý Scorsese", ale osobně mě prostě bavilo na to koukat, a samotný závěr mi přišel hodně silný, takže jsem byl nakonec rád, že jsem se rozhodl tomu dát šanci. Btw. nechápu, proč český název nemohl být prostě jenom "Ir", a taky jsem moc nepochopil, komu hlavní postava celý film vypráví, když se přitom v ději k hlavní vraždě nikdy nepřiznal - prostě mi zde tenhle ohraný vyprávěcí postup nedával smysl. (20.12.2019)

Ale jako jo. Irčana mužem dát vedle Mafiánů a Casina jako pomyslné důstojné zakončení Scorseseho "trilogie smrti" .. Ale to ěaskovani s digitálním omlazovanim...Alovi je už skoro osmdesát a v jiných filmech vypadá sakra frajersky. Harvey a Bobík jsou taky stále k světu a to jsou skoro stejně staří jako Pacino. Mělo to fakt být jako v Tenkrát v Americe, kdy mladší verze hráli jiní herci. (29.11.2019)