Irčan

Ne-ko-neč-ně dlouhá důchodcovská připomínka filmů, které Scorsese točil v devadesátkách. Ty však měly snesitelnější stopáž a hlavně o dost větší drajv a šmrnc, takže utekly vlastně dost rychle. Irčan navíc do žánru nepřináší nic extra nového a tak jediným skutečně nosným motivem je zde vztah De Nira, jehož postava ale přitom není nijak výrazně zajímavá, a Pacina, jenž tu jako jediný předvádí výkon, který se může směle zařadit po bok jeho dosud nejlepších a nejslavnějších (ostatní jen odvádí svůj standard). Tenhle film rozhodně není špatný, jednotlivé scény a filmařské složky jsou samy o sobě dobré, při takové stopáži je ale celek nepříjemně úmorný. 65 % (07.12.2019)

Vypravěčsky určitě nejokázalejší film roku. Scorsese to má pořád v malíku a jednotlivé scény i časové vrstvy mohutné story propojuje v hladké a konzistentní návaznosti. Na oko složitý děj s mnoha postavami a motivy z řad vysoké mafie i politiky tak nepůsobí v jeho podání vůbec chaoticky, naopak už od první dlouhé kamerové jízdy chytne za pačesy a zkrátka nedovolí, aby divák příběh hlavního hrdiny hluboce neprožil - na rozdíl od Casina a částečně i Mafiánů, kteří byli přeci jen více o specifickém světu postav nežli o nich samotných, je Irishman upřímnou a v závěru i bolestivou zpovědí muže, který žil, zabíjel, poslouchal příkazy a také cítil. Konec jedné éry, kterou si vždy rád zopakuji i na stará kolena, v křesle a s bagetou namáčenou do ovocné šťávy. Omlazování v pohodě a hlavně opodstatněné, samotní herci pak, především Pesci a Pacino, podobně boží jako na vrcholu fyzických sil. (24.12.2019)

Ač gangsterky miluji, tak s Irishmanem příliš spokojený nejsem. Scorcese se vrací k žánru, který jej proslavil a sestavil dohromady herecké mafiánské legendy, ale vůbec se mu nepodařilo mě vtáhnout do děje. Bavilo mě to první hodinu, kde De Niro se dostává do gangsterského podsvětí jako nájemný vrah, ale jakmile se objevil Al Pacino, tak film přestal být uplně zajímavý. Mrzelo mě, že se zde nestrhne žádná přestřelka a i těch pár vražd vypadá dost nepřirozeně. Dějově mě to tedy příliš nezajímalo, dialogy nemají čím zaujmout, napínavé ani vypjaté to není taktéž, takže opravdu nevím, kde hledat plusové body. Raději bych si pustil znova Scarface, ale alespoň jsem netrpěl jako u nové Tarantinovky. 6/10. (01.12.2019)

Od Casina v roce 1995 jsem neviděl žádný film Martina Scorseseho, který by mě dokázal strhnout tak moc jako právě Irčan, Vlastně bych se nebál říct, že je ještě lepší než Casino. Po nějakých deseti minutách mi ani nepřipadalo, že se dívám na novinku Netflixu, ale měl jsem dojem, že v TV zkrátka dávají nějakou starou dobrou, dávno klasickou a lety prověřenou poctivou gangsterku. A rozhodně za to nevděčí pouze (úžasným) trikům, které herce omladily tak věrohodně, že jsem na to vůbec nemyslel, nýbrž hlavně propracovanému, skvěle zahranému a zrežírovanému příběhu. Scorseseho černý mafiánský humor, Pacinova výbušnost, De Nirova nečitelnost a Pesciho všechno... Je to herecká sestava snů v dokonalé podívané, která si s divákem tři a půl hodiny dělá, cokoliv jí dovolí. (28.11.2019)

Nějakou dobu jsem zvažoval, zda to vůbec chci vidět, protože ta stopáž mě dost odrazovala (btw. zmiňovat v souvislosti s tímto filmem pořád dokola jeho extrémní délku mi osobně přijde dost otravné). Nakonec ale zvědavost zvítězila, protože mám Scorseseho filmy rád a hrají tam snad všichni mí oblíbení herci. A za sebe musím říct, že se mi to dost líbilo a bavilo mě to; má to velmi dobrou kameru a soundtrack, jezdí tam hromada krásných starých aut, některé momenty jsou hodně působivé, a samostatnou kapitolou jsou herecké výkony, které jsem do jednoho shledal jako mimořádné (nejvíc se mi asi líbil Joe Pesci). Z pohledu na toho omlazeného De Nira jsem byl sice celou dobu poněkud nesvůj, ale můj zážitek z filmu to přesto nijak zvlášť nerušilo. Když jsem se navíc po zhlédnutí filmu dočetl, že pojednává o skutečných postavách (což jsem předtím nevěděl), ještě mu to v mých očích přidalo na zajímavosti. Asi bych byl opatrný v prohlášeních typu "je to starý dobrý Scorsese", ale osobně mě prostě bavilo na to koukat, a samotný závěr mi přišel hodně silný, takže jsem byl nakonec rád, že jsem se rozhodl tomu dát šanci. Btw. nechápu, proč český název nemohl být prostě jenom "Ir", a taky jsem moc nepochopil, komu hlavní postava celý film vypráví, když se přitom v ději k hlavní vraždě nikdy nepřiznal - prostě mi zde tenhle ohraný vyprávěcí postup nedával smysl. (20.12.2019)