Vražedná stěna

Jednoznačne najlepší film s horolezeckou tématikou, s akým som mal tú česť, za čo môže nielen po všetkých stránkach prvotriedne spracovanie, ale aj samotná zápletka. Príbeh Toniho Kurza a Andreasa Hinterstoissera pri zdolávaní severnej steny Eigeru na mňa zo všetkých skutočných horolezeckých príbehov zapôsobil najviac a jeho filmové spracovanie sa síce od reality čiastočne odlišuje, ale aj tak o sklamaní nemôže byť ani reči. Síce trochu dlhšie trvá, kým sa začne skutočne liezť, ale to nie je ani najmenší problém, hlavné postavy si ma získali okamžite, atmosféra predvojnového Nemecka je zvládnutá bezchybne a k tomu samozrejme všetko to napätie ohľadom prvovýstupu na severnú stenu Eigeru. A po tej tretine sa už dej presunie na Eiger a tu sa už takmer nič nedá vytknúť, lezenie je podané nadmieru atraktívne, o postavy som sa obával a rovnako aj celá tá tragickejšia fáza, kedy sa kazí, čo môže je už aj emocionálne celkom silná, pocit bezmocnosti už ani nemohol byť silnejší, skutočne to pôsobí až tak depresívne. Jediným čiastočným záporom je pre mňa to, že v priebehu lezenia je možno až moc záberov na divákov z chaty, čo čiastočne narušuje pocit odlúčenia od civilizácie, čo vo filmoch s horolezeckou tématikou mám tak rád, ale toto je len čisto subjektívne, predsa len toto bola v skutočnosti veľká sledovaná udalosť a navyše aj toto podporuje ten pocit bezmocnosti, keďže záchrana je potenciálne tak blízko a predsa tak ďaleko. Obsadenie je bez problémov, Benno Fürmann je asi môj najobľúbenejší nemecký herec, ktorému verím aj tie fyzicky náročnejšie úlohy, bavil ma jeho priateľ, postava novinárky a jej nadriadeného to tiež celkom osviežia, tu nemám problém. Réžijne a po technickej stránke to už tiež asi nemohlo byť lepšie, uveriteľné lokácie, dobová atmosféra, emócie, tu som úplne spokojný. Horolezeckej tématike sa venuje len pár kvalitnejších filmov a North face je z nich určite najlepší. Pre mňa prakticky už klasika s pár zanedbateľnými zápormi, takže plné hodnotenie mu neodopriem. 86% (19.01.2016)

Potom, co jsem strávil Sedm let v Tibetu, jsem byl celej žhavej pustit si nějakou pecku fakt o tom horolezectví. A můžu rozhodně říct, že jsem měl při volbě šťastnou ruku. Já v tom "ohrané dejové klišé" nevidim, ale možná je to tim, že tenhle žánr nemam zrovna nakoukanej. Ale i samotný převedení skutečný události do filmu považuju za velmi zdařilý a rekonstruktivní (ehm) a tudíž jestli je tenhle film klišé, pak je i realita klišé. Horolezecká část je filmařky dost atraktivní, bez (očividných) digitálů, fakt paráda! Příběhová část nehraje (naštěstí) podstatnou roli, jedna podivná love story + všudypřítomný narážky na to, že "ne všichni jsme byli zapálení nacisti". (85%) (13.10.2015)

Dát tomuhle filmu jen tři hvězdičky je trochu nefér, takže to bude za slabší čtyři. Proč? Nordwand začíná úplně perfektně. Seznámení se sympatickými hrdiny je provedené na jedničku, visuální stránka nejenže vypadá proklatě skvěle, ale navozuje i perfektní (skoro se nebojím říct až strach nahánějící) atmosféru. Film má prostě ze začátku po všech stránkách našlápnuto velmi vysoko (ha ha, get it?), ale pak jakoby mu došly síly a na vrchol to nedotáhne (he he he). V závěru to prostě kapku ztrácí šťávu, což je u snímku s tímto námětem kapku podivné... ale je to tak. Nicméně pořád jde o vysoce nadprůměrný a motivující film. (07.04.2010)

Tahle story sice neohromí, vlastně to není ani nijak výjimečné dílo, ale pořád lepší než mnohý vychvalovaný hollywoodský kasovní trhák s podobnou tématikou. V kulise skalních štítů se lze pokochat pěknými momenty, nad kterými zaplesá srdce snad každého horolezce. Připočtu-li, že to má realistický základ, tak je to další zajímavý počin německého filmu. (05.06.2014)

Německé filmy celkově nemám vůbec rád. K “NORDWAND“ jsem tedy přistupoval s menší nechutí, ale co bych neudělal pro to, abych měl zas jeden filmový skalp za sebou, když byl takový všední popracovní a předpracovní večer :-). Jaké bylo ale mé překvapení, když se mi film postupně začínal dostávat pod kůži. Bezesporu jde o nejlepší horolezecký film, který jsem kdy viděl. V paměti mi utkvěly např. z těch nejznámějších: CLIFFHANGER nebo VERTICAL LIMIT. Jde o malinko jinou vodu, ale v jádru jde o horolezectví. NORDWAND je ve všech ohledech lepší. Příběh dle skutečné události má své kouzlo vždy už jen pro tento fakt a tenhle je navíc vyprávěn s drsnou reálností. Stejně tak působí celkový obraz a vizuální podoba. Německá pověst a preciznost se ukazuje v detailnosti záběrů i horolezeckých postupů. Celé to působí naprosto profesionálně a přesto ne bez citu a šedě. (09.12.2011)