Honkytonk Man

Asi bych byl z Honkytonk Mana i nadšený, protože má skvělou kameru, uvěřitelné herecké výkony, sympatické postavy, zaujal mě i příběh a celý ten film pro mě měl dost podmanivou atmosféru. Je to zajímavý obraz doby hospodářské krize v USA, který je ale překvapivě celkem příjemný, nabízí nejednu vtipnou (býk) nebo silnou (Red mluvící o své minulosti) scénu, dobře se na něj dívá a nudil jsem se u něj minimálně, tudíž plusů má pro mě hodně. Asi bych fakt byl nadšený a skutečně k tomu nechybělo málo. Jenže to by ten film musel mít pořádně promyšlený scénář (protože chování postav ne vždy dává smysl a taky mi vadilo, že děda z příběhu v jedné části prostě zmizel a co s ním bylo dál se nedozvíme) a hlavně by musel mít jinak udělaný závěr, protože to, co dokázal ten film po celou dobu budovat, pokazil vyděračský závěr, který je jak z většiny filmů o smrtelně nemocném. Vůbec to téma mi tady nesedlo (protože mě nezajímá), ale zároveň sem patří, protože tuberkulóza tehdy byla dost rozšířená, že... I tak to šlo podat realističtěji a bez vydírání. Čisté čtyři hvězdy tomu nakonec dám, protože si jen ten film jednoznačně zaslouží a většinu času se mi líbila docela hodně, ale své mínusy má a kvůli nim si nejsem jistý, jestli bych si to někdy pustil znova... Ačkoli teď už vím, že jo. Silné 4* (14.02.2021)

Poklidnější starosvětská road movie s nádechem prašných rurálních zapadákovů, od (a pro) Clinta jak dělaná, o cestě dosluhujícího písničkáře se svým šoférem synovcem za poslední šancí do nashvillské Grand Ole Opry. Akorát dobrý mix humoru, vážna, folku a nostalgie + se blýskne skvělá vidlácká dvojka fízlů Snuffy & Jim Bob. Takže nízkoprofilovka, která určitě stála za přehrání a jen mě utvrzuje dohnat si postupně celou eastwoodovskou filmografii, nejen kde je v drsňácké poloze. (12.04.2019)

Kdyby mi někdo před pěti lety řekl, že budu nadšeně sledovat road movie, jejímiž hlavními představiteli jsou otec a syn Eastwoodovi, asi bych si myslela, že se zbláznil. Ani dnes mi tento žánr není zrovna blízký, jenže Honky Tonk Man nabízí tu nepopsatelnou krásu a melancholii, která je pro filmy v Clintově režii tak typická. Nedá se říct, že by se od konceptu tradičního filmu odchyloval nějak silně, ale právě ty drobnosti proti tradičnímu pojetí mě vždy srazí do kolen. Takový ten moment, kdy byste čekali, že se hlavní hrdina zvedne ze země a vrátí se s hlavou zdviženou do boje (ke zpěvu), ale kamera ho jen sleduje, jak se opírá o stěnu a uvědomuje si, že to nezvládne. Chvíle, kdy má následovat jakési "happy ever after" a ono místo něj přichází rozčarování, které Clint zas rychle utíná, abyste si nepřipadali citově vydírání. Patří sem i na první pohled nedůležitý fakt; totiž že hlas u písní nahrávaných ve studiu patří skutečně Clintovi a že není jen předabován nějakým známým country zpěvákem. SPOILER: Dle IMDb Clint Eastwood zemře jen ve třech svých filmech. Proč já musela během jednoho měsíce vidět z +/- 65 Clintových filmů zrovna ty tři, kde jeho postava takhle skončí? (18.05.2009)

Clint jako správňácký ožrala se srdcem na pravém místě a s jasně osudem rozdanými kartami mě pobavil nadmíru dobře. Nejde však o nic převratného ve filmové tvorbě, ale ten rize dramatický konec byl výborným finišem a vynikajícím příslibem do pozdějších Eastwoodových režisérských majstrštyků. Jeho syn Kyle nebyl určitě také špatnou volbou a na plátně jim to spolu klapalo i za nepřízni trochu roztahaného příběhu o jedné cestě za splněným snem. 80% (17.11.2009)

Nevim, nevim, pořád nevim, jestli mám dát tři nebo čtyři. Mám rád Clinta, dám čtyři, ale bude tam jedno velké ale. Tím je prostřední část filmu, která skutečně tak nějak zaostává za zbytkem. Přijde mi, že Clint tam chtěl dát hodně žánrů, nejdřív je to taková road movie, potom komedie, ke konci zase čistý drama. Ale Eastwood umí ždímat emoce, ale ví, kdy skončit, takže to neni nic lacinýho a na konci by to mohl být prostě solidní doják, ale to Eastwood zaplaťpánbůh nedopustil. Sice country nemusim, ale uznávám, že sem nějak sedlo. Jinak herci byli v pohodě, ale žádnej nevyčníval. Clint si to svý odehrál, jeho syn mu přihrával a je to takový příjemný. Prostě film o boření americkýho snu. (23.04.2009)