Legenda o létajícím Cypriánovi

Banda exotů zmateně běhá z místa na místo, občas někdo někoho oloupí nebo odkrágluje a jede se zase vesele dál. I když film není vizuálně zcela zprasenej jak je v současnosti zvykem a není až takovej průser jako klenoty typu Tanec v střepinách, pořád se jedná o zmatenou hovadinu, jejíž význam se notně ztrácí za nánosy otravnejch několikavteřinovejch flashbacků. Kdo tuhle debilitu snese od začátku do konce zasluhuje metál. (22.10.2013)

Někde jsem četla, že jde o strhující příběh, ale bohužel jsem nepřišla na to, čím je jako strhující. Zřejmě mám jinou představu o zpracování historického příběhu a to nemusí jít nutně o legendu. Všechno plyne v poklidném až téměř uspávajícím tempu. Minulost se střídá s přítomností, kdy se alespoň dovzíme, kdo tedy Cyprián byl a co předcházelo tomu, že se ocitne v klášteře mezi mnichy. Jediné co tedy mohlo být nějakým způsobem strhující byl hudební doprovod, ale i tady má jednu výtku. Neměla by hudba příběh dokreslovat a ne ho přebíjet? Tady byla hodně výrazná a dokonale přebila všechno, co se ve filmu dělo, respektive nedělo. Připadalo mi jako by se autor hudebního doprovodu nechal strhnout a inspirovat francouzskými výpravnými velkofilmy. (29.11.2010)

Dlhú dobu som sa k tomuto filmu nevedel dokopať, pretože som čakal sklamanie. Paradoxne , očakávanie sa naplnilo. Po konci tohto filmu som ostal sklamaný. Na filme je totiž veľmi zreteľne vidno ženskú ruku, veľa scén je "jemnýhc" tváriacich sa zbytočne umelecky napríklad ako zodvihne zo zeme list a prejde rukou po strane. Taký by bol naozaj Cyprián ? Minimálne ja si ho tak ale nepredstavujem. Myslím, že filmu by pridalo šmrnc, keby sa aj v dialógoch herci odosobnili od toho, že sú platení herci a zrástli sa s mníchovskými rúchami. Cukor, cukor, cukor. To bolo jediné čo som z filmu cítil, nezachránilo to ani pár krvavých scén, ktoré neboli nutné. Filmu napriek tomu patrí aká-taká poklona, už len vďaka tomu, že sa v tejto "seriálovej epoche" slovenskej kinematografie našla medzierka na väčší projekt. Ktorý je určite hodnotnejší ako všetky zo seriálov ktoré bežia. No tie zväčša nestoja za nič. Škoda, pokračujem v hre "čakanie na svitnutie zlatých časov pod našou vlajkou v našich kinách." (03.09.2011)

Moja skepsa poznacujuca kazdy jeden film pochadzajuci z nasej domoviny ma sprevadzala od prvych minut aj pri sledovani "Legendy o Cyprianovi". Na moje velke prekvapenie som vsak nedostal beznu davku amaterizmu a scenaristickej mizerie, ktore su "nam" tak vlastne. Legenda o lietajucom Cyprianovi ma az prekvapujuco vyspeli audiovizual, slova, ktore vypustaju herci z ust neboli tak neprirodzene, ako sme na to zvyknuti a jednoznacne vidiet, ze autorka si dala poriadne zalezat na detailoch, ktore su skutocne vypiplane (myslim predovsetkym na vsadepritomnu spinu, ktora sa neodrzkadluje len na spodku dlhych sukien ako v cistuckej Batoricke). Jedina, no znacna vytka z mojej strany smeruje voci pribehu ako takemu, ktory zas nie je az tak zaujimavy ako si mysli, ze je a nezaujem o samotny zaver sa tak dostavuje neprimerane skoro. (07.12.2010)

,,KDE TO VLASTNE SOM?“ ,,U NÁS.“ ,,TO VIDÍM. ...A ČO TU ROBÍTE?“ ,,ŽIJEME.“ __ Akýže to trpký osud stíha naše novodobé ,,veľkofilmy“. O Cypriána som sa pokiaľ nevstúpil do kín vôbec nezaujímal a dopredu som vedel, že to bude prepadák (boli ním aj Bathory a Jánošík, lenže mali aspoň návštevnosť) a moja nepríjemná veštba sa aj vyplnila. Táto skutočnosť je o to horšia, že sa ním stal naozaj neprávom. Ak by som mal Solčanskú porovnať s Jakubiskom a Hollandovou, tak napriek tomu, že všetky filmy majú u mňa 4*, je u mňa ,,poletujúci mních“ jednoznačným víťazom a vo svojej podstate ,,najväčším filmom“. Vďaka svojej komornosti netrpí snímka smiešnou a vnútenou okázalosťou, čím sa len zvyšujú jej umelecké ambície. Dokonca aj scenár tu má pomerne hutnú podobu a aj napriek početným retrospektívám nijako nevybočuje z ciest rozprávania. Spomínaná stagnácia tempa je tiež myslím absolútne prirodzenou a chcel by som vidieť režiséra, ktorý by vedel ničím nerušený život za nedotknuteľnými múrmi kláštora výraznejšie oživiť (scéna so snehuliakom je na popukanie). V kontexte tak len o niečo premrštenejšie vyznieva (pred)finálna pointa, akoby požičaná z ktorejsi epizódy latinsko-amerických telenoviel. Naozaj dychberúcou je vizuálna stránka, ktorá je absolútne ROVNOCENNOU tomu najšpičkovejšiemu vo svetovej kinematografii a tak nádherné obrazy som doteraz nevidel ani u uznávaného ,,maliara filmového plátna“ pána Ridleyho Scotta. Dokonca by som vedel vysloviť názor, že spolu s Johnstonovým ,,Vlkodlakom“ je Cyprián najlepšie výtvarne spracovaný film roka! Divák však ostáva oslovený aj celkovým technickým spracovaním a vskutku vydarenou hudbou. Film teda jednoznačne patrí medzi to najlepšie, čo u nás v posledných 10 ba aj viac rokoch vzniklo. Quo vadis, slovenský film? P.S.: Kam sa vyparil Latinák? (254. hodnotenie, 40. komentár k filmu) (04.12.2010)