Legenda o létajícím Cypriánovi

Absolutní průšvih. A příklad totálně nezvládnuté režie. Tato dáma by už nikdy neměla točit. Vrší jeden rádoby poetický obrázek s dalším srdceryvným záběrem, ale nějak jí někdo zapomněl říci, že aby to fungovalo, musí navazovat na něco jiného (příběh či už jenom scény něco vypovídající). Naprosto samoúčelné. Čistokrevná filmařská on**ie. Nudné, nijaké, uondané, chaotické, nevyužívající potenciál prostředí a doby, v níž se film odehrává. Děs. (02.08.2011)

Solidní pohled na lidskou mysl a proces přetváření životních hodnot. Nebudu tu popisovat děj, protože ten v tomto filmu prakticky neexistuje. Ponurá a tichá atmosféra je tu konstantně přítomna a občasný rozruch jen přivolá vzpomínky Cypriána na jeho předchozí život. Postupně se prokousáváme celým příběhem a je jen škoda, že se nikam neubírá a místo toho, aby gradoval, spíš diváka uspává. Hudba je tu velmi silným nástrojem a herecké výkony ani není třeba připomínat s takovými jmény. Jen kdyby to bylo trochu obsáhlejší a svižnější. 50% (05.01.2011)

Cyprián pokračuje v zabehnutých slovenských štandardoch. Vizuál je naozaj pekný a kameraman doslova miestami čaruje, ale celé to zliháva ako je už tomu u nás zvykom v scenári. Príbeh nie je úplne jednoduchý a vracia sa stále do minulosti a vysvetľuje, čo sa vlastne s Cypriánom stalo. To je spravené dobre, ale keď sa to začne odohrávať už len na jednom mieste, príbeh sa nikam dlhšiu dobu nepohne. Hovorí sa málo, veľmi málo sa aj toho na obrazovke deje a človeku sa z toho úsporného režimu začinajú pomaly ale isto zatvárať oči. Po dopozeraní som dokonca nadobudol pocit, že ten film bol vlastne divácky dosť neatraktívny, taký art. Dokonca by som povedal, že je ten film v konečnom dôsledku tak trochu zbytočný. (03.08.2011)

Jakpak asi se podařilo Marianě Solčanské vyštudovat režii a sehnat peníze na její filmové projekty? Ptám se docela vážně. Od někoho, kdo projde sítem a stane se graduovaným tvůrčím umělcem, například tedy režisérem, totiž očekávám jistou, a to nemalou kulturní úroveň. Solčanská žádnou nemá. --- Její opus je vybudován na zcela triviální šabloně. Vezmeme polozbořený klášter kdesi na konci světa a vložíme tam příběh zbojníka, který projde duchovní obrodou. Tečka. Na to přijde i popkulturní vrták, a přesně na tom také Solčanská skončila. Nezná reálie, neumí vystavět drama a nemá vkus. Nemá tušení, jak taková "duchovní obroda" probíhá (její hrdina ji nastupuje s prohlášením "mně už je všechno jedno") a co obnáší, takže z ní nic - NIC - neuvidíme. Chlap prostě zůstal v zavšiveném klášteře a složil slib mlčení. Jak se proměnil v cosi, snad vynikajícího ranhojiče, se nedozvíme. Kdy a jak se naučil číst, mimochodem? A naučil se vůbec? Jak se velikost jeho ducha projevovala? Nedozvíme se. Musíme si domyslet, tetelit se v námětu atraktivním zejména pro ty, kteří žádný duchovní život neznají. Pro mě - milovníka hudby - nejpříšernějším gólem je hudba Vladimíra Martinky. Naprostá sračka, nevkusná, popkulturní představa o "duchovní hudbě". Fidlá to skoro nepřetržitě, beze změny, a barbarovi to vnucuje pocit, že je v kontaktu s "duchovnem". Solčanská rezignuje na scénickou hudbu, která by skutečně mohla podbarvovat a umocňovat vizuál, a už vůbec nezvládá ticho. V tom příběhu přece mělo ticho hrát hlavní roli! --- Už dost nadávání, je to prostě KÝČ. Dejte na má slova, že tahle ženská nikdy nic dobrého nevytvoří. (28.01.2021)

,,KDE TO VLASTNE SOM?“ ,,U NÁS.“ ,,TO VIDÍM. ...A ČO TU ROBÍTE?“ ,,ŽIJEME.“ __ Akýže to trpký osud stíha naše novodobé ,,veľkofilmy“. O Cypriána som sa pokiaľ nevstúpil do kín vôbec nezaujímal a dopredu som vedel, že to bude prepadák (boli ním aj Bathory a Jánošík, lenže mali aspoň návštevnosť) a moja nepríjemná veštba sa aj vyplnila. Táto skutočnosť je o to horšia, že sa ním stal naozaj neprávom. Ak by som mal Solčanskú porovnať s Jakubiskom a Hollandovou, tak napriek tomu, že všetky filmy majú u mňa 4*, je u mňa ,,poletujúci mních“ jednoznačným víťazom a vo svojej podstate ,,najväčším filmom“. Vďaka svojej komornosti netrpí snímka smiešnou a vnútenou okázalosťou, čím sa len zvyšujú jej umelecké ambície. Dokonca aj scenár tu má pomerne hutnú podobu a aj napriek početným retrospektívám nijako nevybočuje z ciest rozprávania. Spomínaná stagnácia tempa je tiež myslím absolútne prirodzenou a chcel by som vidieť režiséra, ktorý by vedel ničím nerušený život za nedotknuteľnými múrmi kláštora výraznejšie oživiť (scéna so snehuliakom je na popukanie). V kontexte tak len o niečo premrštenejšie vyznieva (pred)finálna pointa, akoby požičaná z ktorejsi epizódy latinsko-amerických telenoviel. Naozaj dychberúcou je vizuálna stránka, ktorá je absolútne ROVNOCENNOU tomu najšpičkovejšiemu vo svetovej kinematografii a tak nádherné obrazy som doteraz nevidel ani u uznávaného ,,maliara filmového plátna“ pána Ridleyho Scotta. Dokonca by som vedel vysloviť názor, že spolu s Johnstonovým ,,Vlkodlakom“ je Cyprián najlepšie výtvarne spracovaný film roka! Divák však ostáva oslovený aj celkovým technickým spracovaním a vskutku vydarenou hudbou. Film teda jednoznačne patrí medzi to najlepšie, čo u nás v posledných 10 ba aj viac rokoch vzniklo. Quo vadis, slovenský film? P.S.: Kam sa vyparil Latinák? (254. hodnotenie, 40. komentár k filmu) (04.12.2010)