Glee

Je to silnější než já. Více zde: http://jgls.wordpress.com/2010/06/26/and-that-what-you-missed-on-glee/__Druhou sérii považuji za kvalitnější než první, třetí naopak sjela do totálního bahna. Ale jak se říká "don't stop believing". (19.12.2009)

Glee je v podstatě High School Musical roztažený do seriálu, přičemž to, že Glee je na 142. místě v TOP 200 seriálů a má 83%, zatímco hodnocení High School Musicalu se pohybuje okolo 30% považuju za perfektní ukázku pokrytectví většiny těch, co hodnotili obojí. Jistě, že jsou tam značné rozdíly, ale pořád je to jen příběh o hudebním kroužku s využitím všech klišé, které si dokážu představit. HSM je určený mladším divákům a nastoluje jen ty nejjednodušší problémy (rozhodnout se mezi sportem a zpěvem), Glee míří na starší diváky a k tomu samému motivu přidává závažnější témata, jako je hledání rodiče nebo hledání sexuální orientace, nečekané těhotenství, do čehož se ještě zamíchá mentálně postižená postava a tělesně postižená postava. (To už radši Timmyho a Jimmyho:)) Osazenstvo seriálu je dokonale politicky korektně poskládané, zaplněné černobílými charaktery, které sice zjevně umí zpívat, ale co to zpívají?! Děj... jak z telenovely. Někdo to může nazvat naivitou, ale na mě to působí tak, že to tvůrci myslí vážně. Glee symbolizuje vše, co je na americké muzikálové produkci špatně. A nemůže to zachránit ani Joss Whedon za kamerou nebo Neil Patrick Harris před ní. Tohle dílo mi je prostě odporné. PS: CheGuevara to napsal přesně, až na to, že hodnotí z neznámého důvodu stále dost vysoko. Glee je hlavně o hudbě a ta je mizerná (na každé KISS připadne dvakrát Lady Gaga) a ta vážně se tvářící vata okolo je neskutečná nuda. Next please. (27.05.2010)

Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu to narovinu. Scénáristická stránka Glee stojí za hovno. Téměř každá epizoda obsahuje několik romanticky nesmyslných úletů mezi hlavními protagonisty, které ale postrádají jakoukoliv logičnost a na ústřední dějovou linku nemají absolutně žádný vliv. Po pár hodinách už může dokonce začít pořádně srát (hlavně, když kvůli tomu ztroskotá i vládce televizního vypravěčství, Joss Whedon). A to nemluvě o té hromadě klišé jak v telenovele. Seriál má ale dvě věci, díky nímž je stonásobně lepší jak uvřeštěný High School Musical: dobře zahrané postavy a chytlavou hudbu. Mezi ústředními charaktery jen těžko najdete nesympatickou osobu. Je to chytře namíchaný kotejl ruznorodých „cool & loser”, mající v sobě více energie jak reaktory Černobylu těsně před výbuchem. Nějak zásadní vývoj psychologie zde sice vyjma těhulky Quinn neexistuje, ale ono je to díky výše zmíněným aspektům úplně jedno. Zpívají skvěle, tančí fantasticky... co víc může člověk chtít? To mne přívádí k hudební a zároveň i nejpodstatnější stránce Glee. Zatím Efronovic banda patlala noty a nezapamatováníhodné texty dohromady bez sebemenší špetky úcty k divákovým uším, tak Murphyho tým si dává pečlivě záležet na výběru těch nejchytlavějších hitu reflektující momentálně emoční rozpoležení postav, ale podobně jako v Moulin Rouge, tak i zde jsou hranice poslouchatelnosti prodlouženy o míle, takže se může i stát, že dobrá polovina z nich zní lépe jak originál. Glee je zkrátka obrazem současné popkultury a žánrů, které jí vládnou. Zkrátka něčím, co metalista jako Hellboy nemůže pochopit. P.S. Druhá a třetí řada jsou sračky a proto srážím hodnocení. (28.06.2010)

Seriál s nekonečnou řadou ALE..., které pro mě do pozadí zatlačila výborně zvládnutá hudební stránka a přesný a kvalitní casting. Neuvěřitelně energický, někdy absurdní a přestylizovaný, vždycky milý a, k mému obrovskému překvapení, pod jehož povrchem jsem našla hodně opravdové emoce. Jen je mi líto, že druhá sezóna už na energičnost té první tak úplně nenavazuje, některé vztahové konstrukce už jsou opravdu over-the-top, a k mému velkému zklamání jsem nenalezla (zatím) téměř žádný velký, nezapomenutelný moment, kterých mám v první sezóně na tucet a víc... PS: Nikdo jiný by si ten Glóbus nezasloužil tak, jako super bad-ass cheerios coach Sue Sylvester (Jane Lynch), protože trojrozměrné charaktery se v tomhle typu seriálu tak úplně nenosí... PS2:Já tomu na začátek té třetí sezóny musím ubrat - pro výstrahu...PS3: Třetí sezónou se Glee posunulo za hranici toho, co jsem ochotna divácky snášet - je nepravděpodobné, utahané a překombinované, ani písně tomu nepomáhají, protože to nejlepší bylo vytěženo už v úvodní sezóně. Ke třetí sérii bych s hodnocením ráda uhnula, ale in memoriam čtvrtou hvězdu zachovávám, protože první sezóna byla energická, svěží a zábavná. Gratuluji New Directions k tomu, že konečně vyhráli národní soutěž, do dalších sezón se jako divák rozhodně pouštět nebudu. (22.01.2011)

Muzikály miluju, ale v kombinaci s dobrým příběhem, či vizuálem (Rent, Chicago, All that Jazz, Rock of Ages, Moulin Rouge apod.). Glee jsou jen puberťácká soap opera alá Beverly Hills apod., oživená o písničky, které snad každý zná, přičemž si ještě podkopává nohy jejich výrazným krácením. Postavy jsou vesměs žánrové stereotypy a šedé myši, kterých byste si pomalu nevšimli, ani kdyby vedle vás seděly v lavici. Tenhle seriál bych doporučila spíš hltačům Superstar a všelijakých Talentů (což jsou pořady, které pro jejich ubohost nemůžu ani cítit). Vzdávám v půlce první série. 50% (03.05.2014)