Moneyball

,,KAŽDÝ, KDO BUDUJE TÝM A POUŽIJE SVŮJ VLASTNÍ MODEL JE DINOSAURUS“....... /// Jsou dobrý týmy, špatný týmy, pak tuny sraček a za nima Oakland Athletics. Prací manažera je tu neutrácet prachy (který stejně nejsou). A pak to přijde – šikula z Yale, kterej skloubí bejsbol, ekonomiku a díky jednoduché (?) rovnici i statistiku. No a díky Bredoušovým manažerským schopnostem sestaví tým šampiónů z lidí, který ostatní podceňujou. Jsou věci, kterým rozumí jen lidi od baseballu. A tak tomu zůstane i na konci tohodle filmu. Baví mě sledovat práci manažera. I ta atmosféra je parádní, protože já mám rád sportovní filmy! Ale je to moc dlouhý ... a tak natahovanej ,,bejsboláckej“ konec, ale i chybějící větší emoční ,,šok“ zbytečně v mejch (krásnejch) očích ubírají na hvězdě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu od Michaela Lewise číst nebudu. 2.) V mým těle je skrytej manažerskej duch. 3.) Ani po přečtení všech komentářů ještě nevím, kdo vyhrál (jako první) 20 zápasů v řadě. 4.) Thx za titule ,,SoulM@te“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (14.12.2011)

Brada Pitta nepokladám za herca v štandardnom ponímaní. Je to ukážková hollywoodska hviezda, ktorá sa vo filmoch skôr OBJAVUJE, než že by v nich hrala. Takisto mi nie je príliš sympatický; moji ľudia sú skôr Ted Danson, Danny Trejo alebo Tom Skerritt, nie tieto mega-stars. Každopádne, faktom je, že Moneyball sa dá pozerať len vďaka jeho sústredenému výkonu. Ak by v Moneyballe nehral Pitt (alebo by v ňom hral niekto menej "schopný"), skočím z balkóna. Prostredie športu, desaťnásobne baseballu, ma absolútne, absolútne, absolútne nezaujíma. No práve vďaka sympaťákovi Billymu sa do dalo pozerať. Potešil tiež jeho vzťah s dcérou. Inak chladná, mdlá, nezáživná a nezaujímavá nuda. Druhý raz si to už pravdepodobne nikdy v živote nepozriem. (22.12.2016)

Fantasticky nápadito a inteligentne napísané, brilantne zrežírované filmové stelesenie inšpiratívnosti a dobrého úmyslu. Baseball mi je ukradnutý, myšlienka tohto dielka je však aplikovateľná do akejkoľvek branže - vsaď na vlastný inštinkt, kráčaj svojou cestou a nezapredaj sa. Prečo to Sorkin so Zaillianom neumiestnili do zákulisia nakrúcania filmov, ktoré taktiež stojí na tímovej práci? Oscarové žne by boli isté. Hoci tu sú tiež veľmi pravdepodobné... (01.01.2012)

Kolik stojí vítězství? Před pár lety by Pittovi zřejmě připadla role prvojakostního baseballového hráče. Neboť v dobrém slova smyslu zredfordovatěl (vážnější látky, vážnější výraz), hraje nyní chlapíka, který stojí v pozadí. Méně akčního, ale neméně ambiciózního. Dosažení úspěchu pro něj má přednostní význam. Když neuspěl jako sportovec, chce prorazit alespoň z manažerského postu. Zde již nemusí brát ohledy na druhé, neboť on je ten, kdo rozdává peníze. Proč se tedy obtěžovat přetvářkou a schovávat svou tvář arogantního cholerika za milou masku. Ne, že by kolem a kolem (s pár rodinnými zastávkami) vzato nebyl sympaťák, ale určitě nehraje „an American hero“, vždy čestného a neomylného. Lidské bytosti jsou pro něj čísly, která lze, nutno-li, jednoduše vyškrtnout, v čem vidím nejvýraznější podobnost s The Social Network, s tím rozdílem, že tentokrát nejde pouze o jedničky a nuly. Napínavější klání než na baseballových hřištích, kam nás tohle převážně interiérové drama nechá nakouknout jen párkrát, probíhá v zákulisí. Zvítězí přístup humanistický, ekonomický, nebo kompromisní? Odpověď není jednoznačná ani po závěrečných minutách, jichž mohlo být, pravda, méně (a jež zápletku posunují trochu jiným směrem). Film se vyhýbá tomu, aby Billyho Beana, resp. to, co zosobňuje (prosazování osobního štěstí na úkor druhých), adoroval. Byť si vypůjčuje některé příběhové prvky patetických pohádek (flashbacky, zápas, který je třeba vyhrát), ve skutečnosti celkem chladnokrevně ukazuje, na čem tyhle filmy o velkých vítězstvích stojí. (Například jindy klíčová postava trenéra je odsunuta bokem, což se projevuje i jeho situováním na okraj záběru a co je zdůrazněno „odevzdaným“ výkonem excelentního P.S. Hoffmana.) Miller sundává sportovní slupku, aby vyjevil, že se pod ní skrývá cynické manažerské drama. Zároveň nám do cesty nejsou stavěny překážky bránící starému dobrému dojmutí, kterému na druhou stranu není ani přisluhováno (třeba soundtrackem, vytvářejícím přednostně napětí). Ambivalentní pojetí tradičního útoku na emoce krásně shrnuje dceřina písnička, kterou si Billy v závěru pouští. Je to zkrátka takové dojetí s „ale…“, s nadhodnotou k přemýšlení. 80% (30.11.2011)

Zajímavý kousek, který potvrdil dvě věci. Brad Pitt je stále vynikající herec a Američani tyhle sportovní filmy mají opravdu v malíku. Scéna kdy Oakland Athletics bojují o 20. vítězství je natočená exkluzivně. Moneyball přestože není zase tolik o sportu myslím dokáže bez problému zaujmout. Samozřejmě ověřoval jsem si fakta na wikipedii a ... sedí to. Právem oscarová nominace za nejlepší film. 80% (27.01.2012)