Komisař Clouseau na stopě

Inspektor Jacques Clouseau je tu opäť pomilovania hodná postava a má opäť tie svoje ´´stavy´´, ale príbeh akosi pokulháva. Niežeby bolo málo humoru a gagov, ale pôsobí to o niečo viac nútene, akoby tvorcovia museli každých 25 sekúnd prísť s nejakou komickou situáciou, aby sa náhodou divák nenahneval. (29.05.2014)

Je až neskutečné, jaké scény a jaké vtipy se v tomhle filmu podařilo vymyslet. Clouseau se zde v podání Petera Sellerse už naplno transformuje do své klasické podoby a je to on, kdo celý film táhne, i když samozřejmě bez Elke Sommer a Herberta Loma by to nefungovalo. Skvělé prvky, které tvoří dohromady výborný celek. (04.11.2016)

Fajnová komedie se Sellersem v hlavní roli. Kromě Sellerse jsou zde i další vyvedené postavy, jako Kato a Sellersův nadřízený. Sellers zde dokazuje, že se narodil jako komik. Přesto jsem přesvědčen, že nejlepší výkony dokázal ze Sellerse vyždímat Kubrick, protože v jeho filmech musel všechny charaktery ztvárnit svým umem. Zde je vše postaveno na jeho nešikovnosti. Ale stejně je to prča. (04.03.2005)

Možno som sa zle vyspal (akože áno), ale pri tomto filme som sa asi iba dvakrát mierne pousmial. Celý humor spočíva v padaní, neopatrnosti Clousea a rozbíjaní. Že je to pocta nemým groteskám, je mi úplne jedno, pretože ma jednoducho predvedený humor nepobavil. Máme sa smiať na stále pribúdajúcich collateral damages, zatiaľ čo Clouseau uniká. Už pri prezentovaní situácie tušíme, ako vyústi a mne to bohužiaľ bránilo sa na občas obstojných fóroch zasmiať. Jediná vtipná dialógová scéna je tá na konci, kde sa všetko vyrieši-nevyrieši. No a poznámka o tvorcovi stojanu na tága, tak tam je to jasné. (08.03.2014)

Vydařené oživení slapstickové tradice (a slovu slapstick je ve scéně s tágy navrácen jeho původní význam). Těžko si tenhle film představit bez Petera Sellerse, který na rozdíl od jiných pokračovatelů zlaté éry grotesky nenapodobuje konkrétního komika, ale vytvořil si vlastní styl. Komisař Clouseau na stopě je ideální k jeho letmému rozebrání, pár následujících řádků každopádně předpokládá znalost filmu. Základ Sellersovy postavy tvoří její proměnlivá idiocie. Clouseau je schopen strčit si do kapsy hořící zapalovač, ale také vymyslet plán, jenž by po vyeliminování několika desítek proměnných teoreticky mohl fungovat. V zásadě ale klame tělem, resp. svou funkcí. U většiny postav, vyjma zamilované (tzn. zaslepené) dívky, to po počáteční snaze o smysluplný dialog vede k rezignaci. Pro ostatní se stává nedůležitým, lhostejným, což výborně vystihuje scéna, jíž by měla každá detektivka vrcholit – odhalení vraha. Vrazi se začnou „odhalovat“ navzájem a bezradný Clouseau se obrací na kameru, hledaje pochopení alespoň u diváků. Záruku smíchu představuje u Sellerse, stejně jako u komiků němého období, konfrontace s objekty, ať neživými či živými (pták, ženská nožka), které mu přijdou do cesty a které při svém šíleném egoismu vnímá jako nepřátelské. Neustále je zrazován také okolním prostředím, jež se mu nepřizpůsobuje a jemuž se on sám přizpůsobit nedokáže. Proto neustále padá do fontány, stojící stále na tomtéž místě. Méně zábavné jsou opakované Katovy útoky. Poprvé je jeho chování vtipné pointou (jenom zkouška), podruhé tím, že pointu známe, ale další scény stejného typu jen naplňují známé pořekadlo o opakovaném vtipu… Sellers neopomíjí ani hlavní výsadu zvukového filmu, slovní humor zde však nestaví ani tolik na legračním hlase (to spíše ve Večírku) jako na obsahu promluv, které sice dávají smysl, ale pouze nahlížené clouseauovskou převrácenou logikou. Jakoby trucovitě odmítal věřit zažitým pravdám a vymýšlel si vlastní. Osamělý bojovník, či zkrátka idiot? Rozhodně muž budící smích. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Oskar, bloom (05.06.2010)