Malá z rybárny

Historka (dle "pohádky" Hanse Christiana Andersena, takže už je od počátku jasné, co se tam bude dít a jak to skončí) vhodná na krátký film, ale násilně natažená na celovečerní stopáž. V tom je asi největší problém tohohle filmu. Balej určitě umí, jenže jenom krátké filmy - třeba Jedné noci v jednom městě se mi líbilo, ale stejně se jedná o povídkový film. Na Malé z rybárny se prostě podepsalo to, že je to jeden příběh s celovečerní stopáží a Balej to neukočíroval. Vizuálně to vypadá dobře, loutky a práce s nimi je skvělá a i to město vypadá správně depresivně. Jenže to město tak jenom vypadá, ale na člověka tak moc nepůsobí. Celý ten film je tak strašně chladný, že z toho těžko můžu mít nějaký silný dojem. Ani depresivní, ani dojemný, prostě žádný. Navíc ani nechápu, pro koho je ten film primárně určený, některé sekvence mají humor jak z nějakého dětského filmu a pak tu máme sekvence z nevěstince apod. Mít to víc jasno, pro koho je ten film natočený a zkrátit to tak o polovinu, asi bych byl spokojený. Takhle víc jak lepší 2* dát prostě nemohu. (23.11.2020)

Milá Jezinko, jsem opravdu ráda, že jsem vůbec netušila, na jaký film že mě to chceš dneska vytáhnout, a vůbec nelituji ani těch rozedřených nohou, které sice s filmem souvisejí jen velmi nepřímo, ale souvisejí. Aspoň jsem se mohla lépe vžít do role Malé s rybíma očima. Andersenovy pohádky jsou někdy kruté a přiznám se, že Malá mořská víla nikdy nepatřila k mým favoritům. Chtělo se mi napsat, že tahle poněkud autentičtější verze už ani není pohádkou (taky se tady mezi pohádky neřadí), ale není to pravda. I když v pohádkách láska zpravidla bývá odměněna, přesto je na tomhle příběhu hodně pohádkového. Princům, i když jsou to ve skutečnosti sobecká, samolibá, ješitná a leckdy i arogantní hovada, se zkrátka vyplatí přinášet oběti, už jen pro ten krátký okamžik pocitu štěstí. Asi je nakonec jedno, jestli mají na sobě brokát a drahokamy, sportovní dres, oblek a kravatu nebo černou koženou bundu. Jestli kralují honosnému zámku nebo zaplivanému bordelu v ještě zaplivanějším přístavním městě. Na tenhle zážitek uprostřed prázdného pidikinosálu budu asi ještě dlouho vzpomínat. Na skvělou atmosféru, loutky, naprosto dokonalou hudbu, smích Prostřední a tvoje neodmyslitelné hlášky. Jo a vlastně jsem ti chtěla říct, že i když jsem už pár romantických filmů viděla a žádný mě o ničem nepřesvědčil (snad jen o tom, že láska existuje jenom ve filmu), tentokrát asi dávám panu vypravěči za pravdu. Konec konců rozplynout se v mořskou pěnu není zase taková tragédie. (30.05.2015)

Pekná stop-motion rozprávka, so zaujímavým vizuálom, no to je asi tak všetko, čo o nej môžem dobrého napísať. Forma je výborná, ale scenár spravený na motívy Andersonovej rozprávky je pre mňa osobne zle adaptovaný do danej témy. Ak ste fanúšikmi ručne spravenej animácie (alebo ste podobne zmýšľajúce umelecké duše ako ja) a dokážete dané filmy oceniť, mali by ste filmu dať aspoň šancu. Ale, bohužiaľ si myslím, že vás film okrem dizajnu ničím iným neoslní... (03.04.2021)

Mně to sedlo. Pominu-li vymakanou výtvarnou část , celý film provázela krásná hudba, fajn zvuky a parádní přednes pana Kaisera. Asi to nebude pro každého, ale mé fantazijní já si pochtnalo slušně. P.S.: Vážně existují experti, co si myslí, že vše, co je loutkové nebo animované musí být pohádka pro děti?!? Svátá prostoto... :-D :-D :-D (26.05.2018)

Film byl uveden na ociciálním zahajení 55. Zlín Film festivalu 2015. Vzhledem k tomu, že poměrně drsný leč poetický námět Andersena byl obrán o kouzlo vodního světa a byl nemilosrdně vhozen na souš, vznikl velmi depresivní příběh, který určitě není určený pro děti a tím pádem si nezaslouží ani přídomek rodinný. V tom vidím jádro pudla. Ta souš se stala filmu osudnou, protože tím ztratil celý příběh logiku. I každé malé dítě pochopí, že vodí panna, která přijala kouzlem lidství, nemůže jen tak bezevšeho udělat čelem vzad a vrátit se zpět. Ale proč se nemůže Malá vrátit do rybárny, která leží o pár ulic dál? Jen proto, že má místo ploutve nohy? Malá mořská víla se zamiluje do krásného prince, Malou z rybárny si odvede pasák, místo kouzelného podmořského světa, kde se vznáší medůzy a mořští koníci se ocitneme ve špinavém přístavním městě plném depresivních výjevů, skoro je z plátna cítit ten zápach a ošívám se jako bych se sama potřísnila pouliční špínou. Místo dojetí deprese. Tak vnímám celý film a je to velká škoda, protože jak loutky, tak propracovanost jednotlivých scén jsou patrné. Nevzniká u nás mnoho celovečerních loutkových filmů, o to víc mě mrzí, že tato snaha zde vyšla naprázdno. Jen stěží si dokážu představit cílovou skupinu, kterou příběh potěší. Děti to rozhodně nejsou. Snad pubertální mládež? Zajímavé byly i útržkovité poznámky, když jsme vycházeli z kina. Nebohý tatínek, který nic zlého netuše vzal na projekci svoje dvě děti, měl co vysvětlovat. Bylo mi ho líto. Vlastně mi bylo líto i tvůrců, kteří si dali s filmem takovou práci. Snad bude obrážet festivaly, možná se stane studijní pomůckou pro FAMU, ale nedovedu si představit, že si jí zamiluje široká divácká obec. (komentář z 19.6.2015 se mi někam ztratil, ale postřehy z odstupu času jsou možná lepší.) (31.10.2016)