Zátoka

Hmm.. V rámci filmových ekoagitek je tohle jeden z nejstřízlivějších, nejvěcnějších a pravděpodobně i nejméně manipulativních kousků který zaujme hned v několika vrstvách. 1. Je poměrně vtipné kolik práce a organizace to všechno jen před pár lety dalo, když dnes by tam stačilo ze silnice(či lesa) pustit letku dronů. 2. Fascinující je absurdita argumentů japonských lobistů, nevědomost 90% japonců a bezzubost všech ochranářských organizací. 3. Je dost k zamyšlení jak se tu hrozivě řeší 25000 delfínů ročně když ve stejném období na světě zemře podobně hnusnou smrtí miliarda krav, slepic atd. (tady South Park opravdu trefil hřebík na hlavičku).. 4. Film se nesnaží tlačit na pilu melodramatu (i těch povinných housliček v pozadí je méně), nesnaží se být prvoplánově šokantní (ano mířím hlavně na tebe Earthlings) a vystačí si jen s fakty, rozhovory a situacemi plnými absurdity (a taky s trochou té ninjovské akce-no)... 5. Je fajn, že film (narozdíl od jeho diváků-jak tu čtu) chápe rozdíl mezi japonci a japonskými velrybářskými společnostmi.... (26.08.2017)

Hodnotím výhradně dokument jako takový, nikoli skutečnost, které se věnuje. Je to dokument, který ve mně vyvolal rozporuplné pocity. Nadchnul mě k obdivu k inteligentní kráse delfínů a rozesmutnil svým přispěním dalšího střípku k mému obrazu dnešního světa, ve kterém žijeme. "The Cove" osobně interpretuji jako projev kulturní bariéry mezi americkou a japonskou kulturou. O delfíny zde jde až v druhém plánu. Udělení Oscara, bytostně amerického symbolu euroamerické kultury, budiž názorným dokladem toho, jak v dnešním globalizovaném světě paradoxně chybí porozumění pro jinakost. Chceme-li totiž kritizovat třísku v oku bratra svého, je nejprve fér vyndat břevno z vlastního oka. Žel, "The Cove" má k tomu daleko. Žijeme v kultuře, ve které je denní samozřejmostí ostrý protiklad mezi hýčkanými domácími mazlíčky a zvířecím infernem velkochovů hospodářských zvířat. Je-li poselstvím tohoto dokumentu apel na jediný správný přístup k němým tvářím v podobě "let it be", pak by bylo logickým a nutným komplementárním přístupem i vzdání se všech domestikovaných zvířat a jejich propuštění do volné přírody (kde by však většina domestikantů brzy zahynula, natolik jsou již vázání na lidskou civilizaci). "The Cove" je dokument s několika silnými momenty, který mě však po většinu své stopáže nudil až iritoval. Do TOP 300 na ČSFD nepatří, protože od tohoto žebříčku - bohužel asi zcela naivně - očekávám nekompromisní seznam 300 nejlepších filmů světové kinematografie, jaké byly kdy natočeny. Obávám se, že na tento citově vyděračský a bytostně americký dokument však bude již brzy zapomenuto, až se podaří zastavit masakry delfínů, kterým to upřímně přeju. Fascinující zvířata, a dokument, který nemá v TOP 300 co dělat, toť můj názor. (11.06.2011)

"Ak sa bude o sadistických praktikách v japonskej Taji len hovoriť a písať, nedostane sa to toľkým masám ako keď sa o tom niečo nafilmuje." To je fakt. The Cove ako dokument plní minimálne dve funckie - informačnú, kde jednostrannosť je účelová a zámerná, preto nevadí a tú druhú, pri ktorej si Ric O'Barry (známý trenér delfínov) v penzijnom veku cez toto médium očisťuje svedomie. A celá tá snaha je natočená celkom dôveryhodne, príbeh je dojemný a chytí za srdce. (15.04.2010)

Dokument, který spíše prezentuje nekončící moc médií, než delfíny samotné. To hlavní se mu však povedlo, zapůsobil, a to sakra intenzivně. Asi ve dvou pasážích mi naskočily zimomriavky. Odnáším si tedy z filmu jednu obrovskou životní zkušenost. Chceš - li dnes na světě něco změnit, natoč to na kameru a předej problém médiím. Potom je akci zcela jistě zaručena nějaká reakce, v případě tohoto kousku velmi výrazná reakce. Dokument je však na můj vkus příliš aktivisticky založen a nedává moc možností vyjádřit se k problému z pohledu druhé strany, i když by se dost možná jednalo jen o výkřiky do prázdna. Takový dokumentární střed. * * * (09.10.2011)

Japonců mi bylo dosud docela líto za to, co jim Amerika provedla v Hirošimě a Nagasaki, ale když jsem teď sledoval ta odporná jatka a umírání desítek delfínů v tratolišti krve, přál bych těm šikmookým necitům ještě něco horšího. Žádný dokument mi ještě tak nehnul žlučí a neukázal mi pozici lidí coby největších vrahů a škůdců přírody tak dojemným a nekomerčním způsobem. Opravdu mám nyní chuť začít studovat biologii, přihlásit se do nějaké organizace na ochranu přírody a odletět do Taiji nakopat pár Japončíkům zadek, i když by to mělo naprosto nulový účinek. Ricu&spol, nevzdávejte to! (27.08.2013)