Režie:
Věra JordánováScénář:
Jaroslav SoukupKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jana Preissová, Blanka Waleská, Eduard Kohout, Petr Oliva, Josef Mráz, Jiří Pleskot, Vítězslav Jandák, Milan Miroslav Livora, Jaroslav Pešice, Bohumila Dousková Pešicová, Libuše Zátková (více)Obsahy(1)
Jana Preissová jako neohrožená královská dcera v pohádce volně zpracované podle B. Němcové... Tato televizní adaptace klasické pohádky se určitě od té známější filmové hodně liší. Černobílá pohádka má sice hlavní hrdinku – princeznu Ladu, té ale chybí zlatá hvězda na čele. Ale i ona se musí vypořádat s nechtěným ženichem, postarším a zlým králem Bořitelem III. (E. Kohout). Se souhlasem rodičů utíká do sousedního království, kde najde službu v kuchyni a setká se zde i s princem Vítězslavem (P. Oliva). A dál už to všichni milovníci pohádek znají… (Česká televize)
(více)Recenze (24)
"Pohádka", která se příliš často v televizním vysílání v normalizačním období neobjevila, vznikla krátce po okupaci tehdejší ČSSR okupačními vojsky. Pozornému divákovi sentence plné jinotajů a narážek na aktuální situaci v zemi neuniknou. Děti se bavily "naivním" pohádkovým příběhem a rodičové dostali jemnou dávku politické satiry. Dlužno dodat, že to chtělo slušnou dávku odvahy tvůrců, aby myšlenka k divákovi dolétla a normalizačním cenzorům zdárně unikla. ()
Trošičku naivnější verze Princezny se zlatou hvězdou. Král Bořitel je spíš neškodný trouba, ale vrchní kuchař povýšil na generála. Princeznin tatík je chudák za sklerotika a Lada zvládá přebíhat mezi královstvími a kuchyní zřejmě v novém světovém rekordu. Přesto Princezna Lada obstojí mezi konkurencí a přes naivitu scénáře se na ni hezky kouká. Na tom má největší zásluhu Jana Preissová. ()
Úžasně naivní, úsměvná pohádka pro malé děti. Tahle starší verze princezny se zlatou hvězdou, ač bez hvězdy a myšího kožíšku, dokonce bez chůvy, je kromě zmíněných atributů "ochuzena" ještě o propagandu, což není na škodu, i když v té známější verzi to neruší, a o verše, což taky není na škodu (i když já veršované pohádky ráda), protože tím to je přístupnější opravdu nejmenším divákům. Chudák Lada tedy s tím podivně vousatým, zubatým chlapíkem se směšnýma hnátičkama, do kterého se, v hrůze před senilním dědkem, který se hlásil jako ženich číslo jedna, zakoukala. Krásně je tu ukázáno, jak muži vnímají věci jinak - při poznámce princezny: "Dejte mu tyhle šaty, on to beztak nepozná", jsem se upřímně zasmála. Jen tak na okraj, všimněte si, že ve verzích příběhu o oslí kůži ty princezny lautr vůbec neumějí vařit a vždycky se do toho hrnou. Polévku, kterou tady uvařila Lada, by nejspíš nejedli ani vězni z Auschwitzu a pohrdavě by to vylili na ten koláč, co ve francouzské verzi upekla Catherine Deneuve. ()
Pohádku jsem viděla dneska ráno u snídaně. Mladinká Jana Preissová (tehdy ještě Drchalová) je krásná, přirozená, vtipná, na ní v podstatě celá pohádka stála. Pravda, pavoučí nohy Petra Olivy v šílených botách (hned jsem si vzpomněla na "kozačky" z Pelíšků) byly drsné, ale asi poprvé jsem tady zjistila, že Petr Oliva byl někdy fešák. :-) Jiří Pleskot jako kuchař generál mě taky bavil a vlastně se mi to líbilo. P.S. Jana Preissová vážně byla nádherná. ()
Předchůdkyně Princezny se zlatou hvězdou. Jako vždy úchvatná Jana Preissová, jíž princ bohužel nezvládal adekvátně sekundovat. Taky asi tím, že už nejsem naivní holka, očekávám od lásky víc než poblouznění smyslů na základě fyzické krásy. Věnovat víc prostoru tomu, jak a proč ti dva v sobě našli zalíbení, byla bych spokojenější, ale i tak příjemná pohádka. ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize / Přiba Mrázová
Reklama