Hra o trůny - Série 6

Po roce jsme se zase dočkali a každým týdnem jsem dostali pod nos menu dalších doposud nepředstavitelných scén, dialogů, spojenectví, intrik i zrad. Došlo také na velkolepé bitvy, které si i do budoucna nebude moci jen tak kdejaký seriál dovolit. Zvláště ta nejdůležitější, Battle of Bastards, mě odrovnala natolik, že dodnes při pouhé vzpomínce zcela ztuhnu. Ramsey se určitě nejen v mých očích stal nejnáviděnějším záporákem celé show a způsob, jak mu byl uťat tipec, byl ohromně nečekaný, ale více než uspokojující. 9. epizoda šesté série je pro mě dodnes asi nejvlivnějším dílem ze všech 67 dosavadních. Uvidíme, zdali její napětí a vyvrcholení překoná konec samotného seriálu, od kterého všichni očekávají nejepičtější událost v dějinách nejen televize, ale snad i samotného filmu. (31.12.2017)

Se sračkou jsem počítala, ale něco takhle strašného jsem neviděla snad ani při psově posledním krvácivém průjmu. Jistě, na jednu stranu je šestá série příšerná úplně stejným způsobem jako ta předchozí – nekonzistentní, většinou dokonce regresivní charakterizace odčiňující dřívější vývoj, mizerně naklíčované klišoidní bayoviny určené těm nejuslintanějším idiotům, KATASTROFÁLNÍ plynutí a dávkování příběhu, jedna ukázka retroaktivní kontinuity za druhou, výhradní upřednostňování ŠOKUJÍCÍCH, od kontextu zcela izolovaných okamžiků, které letos kvůli své předvídatelnosti a vyčpělosti nezvládly šokovat snad ani devadesátiletou ýbrkonzervativní jeptišku, promrhaný potenciál mnoha talentovaných lidí, kteří z příšerně pojatých bitev zvládli díky nesmírnému nasazení udělat něco estetického, rozvláčnost a ubíjející nedějovost, VATA, VATA a pro změnu zase VATA, a především hangáry nelogičností, kvůli jejichž čirému množství neuplynula za celých deset epizod jediná minuta, na niž by se z toho či onoho důvodu nedalo pyčovat. Pár podstatných rozdílů tu ale oproti loňsku přece jenom je: jednak nikdy nebylo patrnější, že Benioffovi a Weissovi je nějaká snaha o koherentní, scenáristicky přijatelný počin už definitivně u řiti, a tak výsledná amatéřina, s níž se obtěžovali cákat na papír jednu nesouvisející hovadinu za druhou, všechny zmíněné vady nejméně desetkrát umocnila. A dále pátosezónové nevybíravé kuchání všech dějových linek a pozdější nepochopitelná snaha se co nejpřekotněji dostat k závěru jakékoli promyšlenější a hlubší dílo už od prvního dílu vylučovaly a způsobily, že sedmá i osmá řada nemůžou jinak než sračkoidnost dále stupňovat. Seriálová, rozumem neobsáhnutelně stupidní verze blížícího se konce naneštěstí rovněž způsobila, že zpětně už si nikdy nebudu moct vychutnat ani ty jediné dvě sezóny, které jsem měla upřímně ráda. Vždyť jak bych se znovu mohla tetelit z ojedinělé přítomnosti knižní Cersei v bitvě o Černovod, z Rudé svatby, Aryiny interakce s Jaqenem, Theonovy tragické zrady Starků, Oshy, Sansina manipulování v Králově přístavišti, Danyina dobývání zátoky Otrokářů nebo Jaimeho v harrenhalské vaně, když teď dobře vím, že nic z toho nakonec k ničemu nevedlo a zákonitě už vést ani nemůže? Hra o trůny je mrtvá, ať žije Píseň ledu a ohně. Pro příští, snad už poslední dvě série nezbývá než doufat, že se místo hysterického nasraného pyčování na každičký detail zvládnu dostat do pokročilého stavu nirvány a tváří tvář hrůze se spokojeně chechtat. (15.03.2017)

George R.R. Martin si na svém kanape již notnou řádku let blaženě nechává zdát o jaru a v otázce Game of Thrones tak nyní definitivě přenechal HBO možnost prvního tahu. Jakožto divák detailně znalý knižní předlohy jsem tímto sledem událostí více než nadšen, jelikož seriálový svět Písně ledu a ohně nyní dostává zcela nový rozměr. Každá epizoda se totiž od tohoto okamžiku stává vykročením do absolutně úchvatného neznáma. (26.04.2016)

Tak zima konečně přišla. Ta hláška "the winter is coming", kterou omílali od prvního dílu, už mi celkem slušně lezla na nervy. Pravda, trvalo to šest let, ale v tomto seriálu je čas relativní. Hlavně při cestování. To takhle někdo cestuje z města do města věky, jindy ale rovnou přes půlku světa a člověk má pocit, že se portnul. Stejně tak je to s informacemi. Někdy se něco neví měsíce, jindy to vypadá, že používají Twitter. (18.02.2020)

Tentokrát jasných pět hvězd, asi zatím nejlepší řada, tlachání nebylo tolik, respektive tolik mi nevadilo, neboť děj se konečně pohnul a začal někam směřovat, a vypadá to, že sedmá řada by mohla být poslední (jak doufám). Oblíbené scény: Třeba nahatá Daenerys vycházející z plamenů, Jaime beroucí schody na bílém hřebci (nebo kobyle?), malá špinavá bloncka, která jako terminátorka pronásledovala Aryu ulicemi Braavosu, a v neposlední řadě temná bohyně Cersei konečně na královském trůnu. Sakra, a teď zase rok čekat... (28.06.2016)