Já, padouch

Snažil jsem se napsat komentář ke snímku Já, padouch (2010) asi týden po jeho zhlédnutí, leč tu jsem si náhle uvědomil, že si z něho již vůbec ničeho nepamatuji. Podíval jsem se tedy do zdejší galerie, abych si prohlédl obrázky z daného díla, ale ani to mi příliš neosvěžilo paměť. Nebyl bych to býval do sebe řekl, ale asi jsem již příliš starý, paměť mi dobře neslouží, a animované filmy pro děti, které vznikají bez jakýchkoliv ambicí či inovací, mně prostě nic neříkají. Ještě dříve, než tento laciný nickelodeon doputoval poloilegální cestou na pevný disk mého osobního počítače, jsem se domníval, že z (nutno říct nikterak originálního) motivu titulního darebáka v centrální úloze tvůrci vykřešou něco alespoň podobně nápaditého, jako v případě snímku Megamysl. Nicméně jsem se mýlil, neboť autorům tohoto díla schází kreativita a místo pořádně propracovaného děje sází na žluté potvůrky. (05.01.2011)

Nebylo to pixarovsky dokonalé (především tedy chyběl lepší příběh), přesto jsem se u Despicable me poměrně oddychově bavil a věřím, že s originálním dabingem by to bylo ještě o chloupek lepší. Minioni jsou parádní postavičky, které by si možná zasloužily větší prostor v nějakém krátkometrážním seriálu.. pět minut denně bych si klidně dopřál. :) (03.11.2010)

Po Mimoních zcela (ne)logicky (asi jsem se spíš měl kouknout předtím, že) následovala druhá projekce Despicable Me. Je třeba znovu zopakovat to, co už x krát v profile Mimoňů - jsou perfektní, ale film sami utáhnout nedokážou. A jestliže jsem dal Mimoňům i přes jejich neduhy čtyři hvězdičky, zde musela logicky jedna navíc přibýt. Naschvál jsem si po Mimoních stáhl originál, ač jsem se tím připravil o zadek a sépiomet, neb u Mimoňů mi dabing vadil. Zde pouze dvě poznámky - Jasona Segela jsem vůbec nepoznal a Steve Carell byl dobrý, ale nechápu, proč ten ruský / slovanský přizvuk... 90% (28.06.2015)

,,Nejspíš jste slyšeli o tom padouchovi, co ukradl pyramidu. Lidé to nazývají zločinem století.... Ale skutečný zločin století bude, až UKRADNEME MĚSÍC!!!!“..... Příznivci vědecko – technické revoluce, ale i citlivější dušičky, vtipálci, kteří se dokáží radovat z naschválů a všichni ti, kteří vyznávají pravidlo, že ŽIVOT JE PLNÝ ZKLAMÁNÍ – (PRO NĚKTERÉ LIDI), by měli zbystřit: veselý animák pro celou rodinu je tu! Bavil jsem se já (protože je to zábavná ptákovina), bavil se můj syn (protože to bylo zábavný (?)). U nás doma máme s odpovědí na otázku: KDO JE TEN ZÁHADNÝ HRDINA? jasno. Spíš nás zajímá CO UDĚLÁ PŘÍŠTĚ? Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Na střelnici nikdy nic netrefím – je to zbraní? 2.) Chci návod, jak se stát dobrým rodičem. 3.) Jsem obdivovatelem příšer všeho druhu. PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ** NAPĚTÍ * (03.12.2010)

Já, papouch, je převelice sladká animálna. Tvůrčí kolektiv, nebrzděn trapnou zákonitostí fyzična, popustil uzdičky svým fantasiím a roztomile si zaprýštil. Pohledný ústředník sice nedotáhl vztah s trojicí preadolescentek do očekávaného GRUppensexu, ale neva, dvojka to snad dožene. Krajně vhodné pro pobavení harantů i jejich uondaných konstruktérů, kteří sice nadávají na otravnost oněch pidizjebíků, tím však střílí do vlastních řad, neboť ontogeneze rekapituluje fylogenezi, jak víme již dávno všichni my, nekompromisní eugenici. (11.09.2013)