Suddenly!

Do malého městečka, kde se nikdy nic neděje, má nečekaně zavítat prezident a v tu chvíli se začnou dít věci.. Sterling Hayden v roli šerifa ohromně sympatický, Frank Sinatra mě příjemně překvapil, zvládnul to na výbornou, šel z něj strach.. Příběh připravovaného atentátu má několik velice zajímavých momentů, dost podnětů i myšlenek k pozastavení a jako psychologická „hra“ funguje skvěle.. (07.02.2023)

Zajímavý méněznámý thriller s Frankem Sinatrou a Sterlingem Haydenem. I když dnes již látka filmu není tak nová a strhující jako v padesátých a šedesátých letech, je stále napínavým a slušně zahraným kouskem. Největším plusem filmu je Hayden, jemuž role maloměstského poldy padla jako ušitá. Příjemná klasika, která i v dnešní době dokáže pobavit, nebo pocuchat nervy. (20.05.2011)

Zamýšlel jsem sice původně napsat obsah, ale kolega monolog to vystihl tak dokonale, že by to bylo nošením polen do lesa. Frank Sinatra, můj milovaný a obdivovaný herec, se v městečku Suddenly (that´s the name) mění ve vypočítavou chladnokrevnou krysu toužící předběhnout Kennedyho vraha. I ty očička tu má takové malé, krysí. Gangsterka jak má být, s koncem, se kterým se od začátku počítá. Příznivcům F.S. tohle nesmí uniknout. Film je totiž ke stažení volně (viz monologův obsah, ve kterém jsem aktualizoval link), anglické titulky jsou k dispozici též. Frank si tu sice výjimečně nezazpívá, ale pro tentokrát to ani moc nevadí. (10.03.2009)

Lewis Allen je neumětel, který nedokáže pracovat s herci a o postupně budovaném napětí nejspíš nikdy neslyšel. Námět a Frank Sinatra přitom slibovali mnohé - pokud by to do rukou dostal tvůrce formátu Williama Wylera, nepochybuji, že by šlo o výjimečný počin. Takhle zůstáváme u promarněné šance, které dává punc výjimečnosti pouze ona událost z Dallasu roku '63. (28.09.2010)

Komorní filmy, jejichž scénáře připomínají spíše divadelní hry, jakkoliv jsou čas od času některými puristy vypuzovány z hájemství hraného filmu, nalezly a nalézají své početné přemýšlivé publikum. Společenská zjitřenost, která je zpravidla provází (HÁDEJ, KDO PŘIJDE NA VEČEŘI, DVANÁCT ROZHNĚVANÝCH MUŽŮ), je základem jejich vtahující přitažlivosti, strhávají překotným, na zvraty bohatým dějem a tématem, které směřuje do středu nejpalčivějších problémů doby, k níž se vztahují. Jejich žánrové zařazení bývá nesnadné a současně je tím, co je na nich nejméně podstatné. Fakt, že tento film jakoby předjímá dallaský atentát z listopadu 1963, je pro pamětníky této ponuré události americké demokracie zřejmý od prvních záběrů. Nejen Sinatra, ale i hlavní ženská postava a její představitelka si zaslouží naši podrobnou pozornost. Živé je i téma a námět díla a jeho mravní rozměr. A nadčasový je také vhled do kuchyně tak řečené vysoké nebo velké politiky. Na ZNENADÁNÍ tedy upoutává právě jeho nadčasová všednost a její prolnutí s všelidským mravním rozměrem a objevný způsob, který tento mravní půdorys krok za krokem s archeologickou důsledností, která nezanedbává žádný, ani sebemenší detail, postupně odkrývá a obnažuje. ZNENADÁNÍ prokazuje klasickou pravdu: méně lesku a více hloubky znamená i více diváckého ohlasu a zvýšenou pravděpodobnost skutečné - ne barnumsky proklamované - nadčasovosti. (22.06.2011)