Nepolepšiteľný
Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Václav HolanecKamera:
Ivo PopekHudba:
Tatiana MikováHrají:
Jaromír Hanzlík, Eliška Zbranková, Milan Kňažko, Markéta Hrubešová, Veronika Jeníková, Igor Bareš, Tomáš Töpfer, Matěj Hádek, Anna Cónová, Diana Mórová, Jan Vondráček, Jan Hrušínský, Bára Fišerová (více)Obsahy(1)
Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy balí kdekdo kufry k odjezdu z republiky. Právě odvolaný primář Martin Ivánek (Jaromír Hanzlík) má navíc platný pas a výjezdní doložku do Velké Británie. Je rozhodnut. Jenže! Na krku má složitý medicínský případ, který přeroste v osobní závazek.
Dívka na prahu dospívání (Tereza) se pokusí o sebevraždu. Lékař (Martin Ivánek) objeví neklamné známky násilí a zneužívání. Aby vymanil děvče z rodinného prostředí a z léčby na psychiatrii, odveze ho -bez souhlasu nadřízených- ke konzultaci na plastickou chirurgii. Nové zážitky během cesty i lékařovo přátelské chování způsobí, že se k němu Tereza postupně přimkne.
Je rok po srpnových událostech. Martin Ivánek byl před nedávnem sesazen z funkce primáře, jeho působení v okresní nemocnici je nejisté. V průběhu dění se dovídáme, že za války byl lékařem u pozemních sil RAF v Británii a že se tam rovněž oženil. Jeho (dnes už bývalá) manželka žije za hranicemi a jemu se přesto podařilo získat výjezdní doložku. Z několika narážek pochopíme, že oficiální místa by přivítala, kdyby vycestoval a už se domů nevracel. Profesní diskriminace, které je lékař vystaven, této úvaze také napomáhá.
Soukromý život hlavního hrdiny ovšem není tak docela prázdný. Jakkoliv se odmítá vázat ve vážném vztahu, přece jen se krátkou výsečí jeho života, již jsme během filmového děje svědky, mihne několik blízkých bytostí, které by nerad opouštěl. Svou roli sehrává také konfliktní vztah s bratrem, ve kterém zůstává řada otevřených otázek.
Snaha dívky Terezy uniknout z těžkých poměrů je sice motivována něčím jiným, ale shodou okolností se prolne s Martinovým osudem, v němž se úvahy o útěku ozývají stále intenzivněji. Jsou ovšem řešení, která nečekáme a která mohou být definitivní... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (46)
Pokud mi u filmu připadají všechny postavy zajímavější než ta hlavní, nejspíš je někde něco v nepořádku. Možná je to částečně scénářem, ale hlavně mi přišlo, že Jaromír Hanzlík tímto filmem jen tak prochází. Zato Eliška Zbranková patří k nejpozitivnějším domácím filmovým překvapením tohoto roku a doufám, že ji ještě v nějaké dobře napsané roli uvidím. A i díky ní je to nakonec o hvězdičku víc, než by mi radil rozum a divácká zkušenost. ()
Tato inscenace si asi nezaslouží plný počet hvězdiček, ale jsem nucena vyvážit ta negativní hodnocení všech, kteří se u takhle dobře udělaného filmu nudili. No ano, já vím, je to o doktorech a žádná operace v přímém přenosu, ani zachráněných pět siamských dvojčat. Hlavní postava nejedná logicky, ale srdcem. A navíc já tuhle specifickou českou filmovou poetiku nenásilně vkomponovanou do velkých dramat prostě miluju. ()
Tady musím režisérovi složit poklonu. Ne vždycky jeho filmy vstřebám a pochopím, tady jde ale o velmi civilní, pomalu a dobře odvyprávěný příběh doktora ex-primáře, na pozadí roku 1969, kdy se na další 20 let rozhodlo o osudu mnoha jednotlivců. A jemu jde o totéž, ale zároveň zůstává především člověkem a lékařem. Hanzlík myslím podal jeden ze svých nejlepších výkonů své pozdní éry. 85% ()
Kňažko byl jako primář idiot. V téhle roli si ho budu dlouho pomatovat. Politika by se neměla vměšovat do práce. Šlo přece o život pacientky a to by měla jít veškerá politická diskuse stranou. Vyhodit kvalifikovaného doktora s dlouholetou praxí je absolutní hloupost. On to nakonec Martin Ivánek vyřešil sám. Dostal infarkt, který byl smrtelný. No nic, doba už byla taková. Hlavně, že už je minulostí. Spolykat prášky je taky blbost. Tereza ale neviděla jiné východisko ze situaci, ve které se nacházela, matka alkoholička schopná odpřísáhnout cokoliv a o otčímovi je pouze zmíňka. Doktor Ivánek ji chtěl na chvilku z toho prostředí vykořenit. ()
Každý je polepšitelný. I nepolepšitelný. Od čeho máme polepšovny? Už název sděluje, že od toho, aby se lidi polepšili. Ale je v tom přece jen malý háček. Ty polepšovny muí vést lidi, co jsou polepšení, mají v sobě dostatek mravní síly a touhy vést k polepšení i ty, co potřebují polepšit. A to je kámen úrazu. Často totiž nadřízený nepolepšený nemůže polepšit člověka, který mu byl k polepšení svěřený. ()
Reklama