Plivu na váš hrob

Pozor spoilery: Původní verzi jsem neviděl, ale tohle mě docela zaujalo a říkal jsem si, že by to mohlo stát za to. No, jsem spokojený tak napůl. Nejdříve bych určitě nepochválil délku film. Film je na horor/thriller moc dlouhý a některé pasáže jsou zde přebytečné. Ze začátku to vypadalo slibně, holčina si sama vyjede na chatu k jezeru, která stojí uprostřed lesa. Bohužel pro ni, ještě předtím než tam dorazí, střetne se s místními chlápky, kterým je kolem třiceti a kteří ze 3/4 nejsou právě neviňátka. Myslí si, že lidi z města jsou namyšlení a povýšení nad ostatními a tak je nesnáší. Znáte to, že jo. Co má holka dělat s takovou bandou nesnášenlivých nadrženců, ke kterým se ještě připojí tamější šerif. Stane se, co se stane. Následuje trochu divná pasáž paniky mezi chlápky a divných interakcí mezi nimi, hlavní hrdinka na několik desítek minut úplně zmizí ze scény, aby se nadechla k mohutné odplatě. No a to co následuje potom je kapitola sama pro sebe, úplně jiný film než jsme doposud sledovali. Když opomenu to, jak je bez jakéhokoliv boje, tak naivně a jednoduše omráčí a chytí, tak nad čím mi zůstává rozum stát je to, co potom 4x, 5x následuje. Mučení a způsob úmrtí je hodně bizardní a dost to připomíná Saw! Sice to je hodně nápadité (některé ty mordy vážně stojí za to a jsou to velké chuťovky pro explo/gore fandy), ale celé to působí hrozně strojeně, nereálně a prostě to do celého konceptu moc nezapadá, že by se s nima vypořádala právě tímto způsobem. Navíc je to tak uměle na sebe naskládáno, že to působí moc jednoduše. Lepší revanší se teda určitě může pochlubit nedávno viděné "No moriré sola", tam to působilo napínavě a těm borkám jsem tam hodně fandil. Tady jsem to sledoval celkem bez zájmu a nebýt právě zajímavých gore scén, tak bych hodnotil asi ještě hůř. Je jasný, že to každému sedne jinak, z mého pohledu to dá jen na 3* díky chvílemi docela dobré atmosféře a zajímavým jednotlivým mordům, ale jinak teda žádná sláva, chtělo to lepší napětí a lepší revenge část filmu, abych tý holce fandil v každém momentu, bál se o ni a nakonec se radoval z jejího úspěchu. 50% (25.01.2011)

Mrazivě naturalistické, brutální a napínavé. Čas od času si rád dopřeju podobnou dávku thrillerového hnusu na pomezí splatter hororu... V těchto snímcích toho sice není příliš (nic), co by se dalo považovat za plnohodnotnou filmovou kulturu, zaujmout nicméně dokáží znamenitě. Pak už je individuální, jak se s tím divácký žaludek popere. Za sebe musím říct, že pár scén mě docela překvapilo, a stěžovat si nemohu ani na delší stopáž, která sice k žánru moc nesedí, ale se kterou si režie pohrála více než zdařile. Pro fanoušky SAW nebo třeba Posledního domu nalevo jasná volba. (25.02.2011)

Velké překvapení a je až k neuvěření, že právě film který mi zpočátku tak nesedl, si nakonec vybojoval plný počet! V úvodu se skupinka venkovských duševních mrzáků nevybíravě vyřádí na atraktivní hlavní hrdince. To proběhlo s jedním velice důležitým zvratem a proto se také v části, kdy se do hry vloží šerif, má pozornost zvedla stonásobně. Následná pomsta však nikdy v žádném příběhu nebyla uspokojivější. Mučení i vraždy jsou velice nápadité a kupodivu i diváka zvláštně pohladí po duši. Oceňuji také brnknutí na strunu mystična a vysvětluji si tím i zdánlivé nelogičnosti, kdy například slečna sama manipuluje s dvojnásobně těžkými mužskými těly a zavěšuje do nejrůznějších pozic. Uvědomte si totiž, že až do konce není zcela zřejmé, zda incident skutečně přežila a nevrátila se jenom jako duch plný zloby a pomsty. (12.05.2022)

Opět se mi potvrzuje přesvědčení, že remakům má cenu fandit tehdy, když originální film za moc nestojí (bráno podle nežánrových hodnotících kritérií, žánrově původní ISoYG něco do sebe má). I Spit on Your Grave je atmosféricky poměrně věrnou předělávkou. Celkový feeling zůstal zachován, "rape" část je znepokojivá, "revenge" část pak až extrémně brutální po vzoru novodobých exploitation hororů. Při srovnání s nedávným remakem Posledního domu nalevo tedy nutno říct, že se tvůrci ISoYG vydali jinou cestou (bližší originálním snímkům). Což nemyslím ani pozitivně ani negativně, nýbrž to pouze konstatuji, oba filmy ode mne mají totožné čtyřhvězdičkové hodnocení. Steven R. Monroe zkrátka příjemně překvapil, při pohledu na jeho dosavadní filmografii natočil atmosférický film až nečekaně vysokých kvalit. (21.01.2011)

Klíčová otázka samozřejmě zní, v čem je vlastně největší rozdíl mezi předlouhou a tímhle remakem. Největší rozdíl je v tom, že záporáci tady mají videokameru, takže některé záběry jsou zřetelně amatérské a zbylé ryze profesionální, kdežto v 1978 to bylo amatérský celý sakumprdum. Oproti starším exploitationům ze 70tých let, který se pyšnily 16kovým dokumentárním lookem a spartánskými natáčecími podmínkami, jsou ty dnešní zcela profesionální. Ty důvody k tomu jsou dva. Jednak se na netu povaluje tuna všemožných grafických násilných obsahů zachycených amatéry, druhak dnes, kdy si může každý opatřit kameru a zvukové nahrávací studio, existuje kvanta nadšených filmařů, který točí podobně, jako se točilo v 70kách. Kdokoliv chce dneska dát dohromady exploitation, musí se logicky od obou těchto skupin odlišit řemeslnou precizitou. S tím dost úzce souvisí, (-spoiler-) že hrdinka se mstí stejným způsobem, jakým jí bylo ublíženo, takže ass-man dostane nabrokováno zezadu atp., nicméně co je zajímavé, pořízek s kamerou (de facto personifikovaný Meir Zarchi - v 70kách za kamerou, tady před ní) přijde o své oči. Kamera byla odjakživa chápána metaforicky coby oko. Hrdinka jinými slovy ničí 16mm oko a nechává jen to profesionální, skoro až digitální, v postprodukci vyžehlený. (05.03.2011)