Zkrat

Zkratem zřejmě utrpěl střihač, když si vzal na filmové pásky křovinořez, v druhý ruce přehryzanej kabel a stál ve vodě v železných botách. No schválně. Hlavní dějová linie - sledujeme příběh agentky. Setká se v baru s nějakým týpkem, který ji pak mrdne popelníkem po hlavě, ta unikne a nasedá do auta s civilem, kterýmu pak v kostce vylíčí vše, co se dosud odehrálo - takže, najednou začneme čumět na sled dění jakýchsi retrospektiv a to nasnímané tak, jako by to byl hlavní příběh, což asi je. Uběhne asi hodina (toho vyprávění i filmu) a jsme zpět v autě, pořád někam jednou a Džína stále vypráví. Nuda jak v hradních protokolech anglické královny. Pak se to všelijak motá, sem tam bitka - jo bitky, ty jsou na celém filmu nejlepší, ale stejně tak nějak nechápete hlavní postavu, ani motivace jiných postav. Hemží se to tam samými celebritami, ale hovno z toho. Napětí ve filmu je nula, tak jakýpak zkrat, že ano? Z thrilleru zbyl jen zmatený, lehce akční film vylepšený jen tím, že zdejším Bournem je silná bojovná žena. A Bourne není vlastně dobré přirovnání. Bourne měl HOSIPA plně rozvinutýho, tahle hrdinka si vše pamatovala až příliš dobře a hlavně to musela do detailu říct tomu klukovi v autě (pičovina, že?), který pak stejně z příběhu zmizel jako pšouk ve větru, tak si pak stejně říkáte, co to jako mělo bejt, k čemu tam do psí prdele byl! Zkrátka nevyužitý potenciál, tak aspoň tři *. (12.01.2017)

Deadly Is the Female. Soderbergh pojal soužití muže a ženy naprosto logicky – jako akční thriller. Leitmotivem filmu je potřeba přenést se přes krach prvního vážnějšího vztahu. Mezitím si hrdinka vyzkouší manželství, vnímané oběma účastníky od začátku jako hra plná přetvářky a poměrně rázně ukončené po svatební noci o charakteru souboje na život a na smrt. Jediným spolehlivým mužem, který ji nechce vystřelit mozek z hlavy a před nímž Mallory sama nemá žádné tajnosti, je její otec. Jistotu tudíž nachází jedině v návratu domů, nikoli ve vylhaném vztahu s některým z „otestovaných“ partnerů, kterého ani pořádně nezná. ___ Oproti „patriarchálním“ špionážním thrillerům (bondovky) tady žena není zápornou, nýbrž jedinou kladnou postavou. Respekt mužů přitom nezískává svým půvabem a intelektem, nýbrž fyzickou převahou. Sice opět používá své tělo, jako by jej musela použít k erotickému okouzlení muže (dělat pouhou vějičku je pod její úroveň), ale poněkud razantnějším způsobem. Pocit tělesného kontaktu je díky syrovému obsahu elegantně nasnímaných (oproti bourneovské shaky-cam) bojových scén mnohem intenzivnější než v akčních filmech, spoléhajících výhradně na prudký střih. ___ Sledovat hrdinčino tělo v pohybu skýtá pro mužského diváka hned dvojí slast, neboť její zas a znovu obhajována kontrola situace (nikoli kontrola kamery nad jejím tělem) mírní pocit voyeurské provinilosti. Krásná žena zde nevystupuje jako objekt k očumování, ale jako cílevědomá, aktivně jednající bytost, iniciativnější dokonce i v otázce sexu. ___ Mallořina nadvláda nad obrazem je během prvních dvou třetin filmu navíc znásobená faktem, že jde o její flashbackové převyprávění dřívějších událostí. Provokativně jsme zas a znovu upozorňováni, že své vyprávění směřuje ke konkrétní, pro příběh vcelku nedůležité postavě. Naše „oko“, zastupované v diegezi kamerou, není ani vpuštěno do auta, v němž protagonistka svou historii shrnuje. (Nabízí se také interpretace, že vyjukaný mladík zastupuje typického diváka akčních filmů, z něhož si Soderbergh tak trochu utahuje – proto například Mallory neustále opakuje důležitá jména, podobně jako jsou v hollywoodských akcích opakovány stěžejní informace.) ___ Rozkrývání momentů, kdy Zkrat využívá na kost obnažené akční zápletky k nadžánrovým komentářům, netvoří podstatu filmu, ale jeho přidanou hodnotu. V jádru jde o svižnou, třebaže dramaturgicky trochu rozvolněnou ženskou variaci bourneovek, resp. (a to vzhledem k béčkovosti námětu spíš) Komanda, v níž vycházející akční hvězda na různých světových kontinentech drtí mezi stehny své (zatím) slavnější herecké kolegy a nic nám nebrání vychutnávat si akci pro akci samou. Chuck Norris možná umí dělit nulou a Bonda jeho dvě nuly opravňují zabíjet, Gina Carano by ale oba vynulovala dříve, než by stačili doříct „shit“. 80% (02.03.2012)

Skvělé! Konečně film s hlavní hrdinkou, která má prsa i koule! Soderbergh nezklamal. Zkrat je skvělá akce, čistě nasnímaná a precizně sestřihaná, takže je dokonale vidět každý pohyb. Rány skutečně bolí, padouchové se nezvedají po x úderech z podlahy a nebojují vesele dál. Nečekají vás žádné monstrózní výbuchy ani ohlušující efekty. Místo nich Soderbergh nabízí velmi kontaktní bitky podobné těm v Bourneovi. Začlenění MMA choreografie se podařilo perfektně. Jde o velmi příjemnou (stylovou) alternativu (byť s klišé zápletkou) k nerealistickým hollywoodských akčňákům, které však nabízí humor, jejž Zkrat téměř neobsahuje. Může se proto zdát, že režisér ztratil soudnost, servíruje nám však sebereflexivní film, který je poctou akčním exploatačním céčkům z 60. a 70. let s ženami-mlátičkami v hlavních rolích. Gina Carano příliš hereckého umu nemá, ale v tomto případě to vůbec nevadí. Rychle běhá, drsně bojuje a monology pronáší lakonicky, chladně a bez zbytečných emocí. Jde z ní strach, zároveň však dokáže okouzlovat i ve večerní róbě. Pomstychtivý a naštvaný pohled zvládá na výbornou. Douglas a Banderas jsou charismatičtí, Fassbender si nechá upravit ciferník (souboj roku!) a vy jen tajně doufáte, že se na plátně některé z hereckých es objeví znovu. Jen ten McGregor je moc slizký a navíc má příšernou frizúru./// Zkrat dlouho napíná, víme totiž přesně to, co ví Mallory – tzn. téměř nic. Nedostatek informací může redukovat zájem o postavu, je to však obráceně. Nevyjasněné události a stupňující se rozlícenost (diváka i postavy) jsou dostatečnými důvody k touze sledovat, co se bude dít dál. Nutno podotknout, že děj je někdy matoucí a začátek, kdy na nás režisér vrhne tři časové roviny (příprava akce, její provádějí, události po ní), při nichž obraz přechází z ostrého digitálu do zrnitého filtru až k černobílým záběrům, působí jako manýrismus za každou cenu. Flashbacková struktura se však ve finále skvěle uzavírá, aniž nechávala řadu otázek naschvál nezodpovězených nebo iritovala nelogičnostmi./// Dlouhé minuty bez hudby nebo i dialogů umožňují intenzivnější vychutnání obrazu – drsné zvuky ran, dopadů, tříštících se předmětů a lámajících se kostí. Násilí však Soderberg nenechá dojít na extrémně brutální úroveň, takže byť český distribuční název svádí k očekávaní maniakálního vraždění bývalé mariňačky, má režisér ve výsledku všechno těžce pod kontrolou stejně jako Mallory. Tedy kromě toho oka na zabijáckých punčocháčích. Shit. [Kino] (01.03.2012)

Čert ví jakou páku má Steven Soderbergh na to aby se mu skoro v každém filmu sešla zvučná jména. Upřímně musím podotknout, že jsem čekal ptákovinku, ale dostala se mi hodně slušná porce akce. Hodně mě zamrzel Fassbenderův konec, ale tentokrát to nebylo prostě o něm. Gina Carano dokázala solidně prodat svou ženskost a suveréně přesvědčit že to není rozhodně holka na jednu noc. 60% (30.04.2012)

Celé je to takové nijaké, prázdné. Akční scény jsou špičkové (honička v lese!), herecky nemám co vytknout, ale ty přechody mezi jednou akcí a druhou akcí mě vysloveně nudily. Je mi líto, ale odříkávání prázdných vět z úst hereckých hvězd mi prostě nestačí. Po režijní stránce je ZKRAT hodně nápaditý, problém jsem měl snad jen s často nepasující hudbou. (28.04.2012)