Nevěra

Hollywoodske krasky Vasova a Kacirkova, pekelny Valach. Vyborny Ruzek a (relativne) mlady Sklencka. :-) Velmi zajimava Ema Skalova. Uplne spatne to neni, neni to ani klasicky budovatelsky film, je to spis psychologicke drama o upadku komunisty-reditele. Presto mi to nejak nesedelo a nemuzu dat vic nez podprumer. 2+ (16.02.2014)

Relativně slušné řemeslné zvládnutí scénáře a režie nemůže tlumit páchnoucí schematismus obsahu i vyústění. Tato filmová sorela, založená na nenávistném díle samozvaného právem zapomenutého komunistického literáta Turka Svatopluka, strádá nevěrohodností od prvních záběrů. I velmi kvalitní herci, kteří tu vystupují (Vášová, Valach, Kačírková, Sklenčka) se z diváckého pohledu ničím nedlišují od svých tehdy nastupujících kolegů (Matyáš, Baženovová, Němeček) či od seladonovitých kreací starší generace (Gustav Nezval). Nepřekvapí, byl-li film odsouzen již dobovou kritikou pro schematismus, nevhodný již tehdy - v roce Chruščovova projevu. Na druhou stranu je dobré zdůraznit a pochválit skutečnost, že se tento brak dostává do distribuce; těžko bychom totiž hledali lepší věcný argument pro potřebnost přibližování rychle zapomínané odvrácené tváře předlistopadového režimu. (14.08.2010)

Pozor! Tohle vůbec není špatný film. Idea je sice na dnešek úplně zcestná, ale to nic nemění na tom, že se jedná o dobré psychologické drama. Příběh je o tom, jak se původně poctivého komunisty, který se nechá zlákat temnou stranou síly, stane démonický ŠÉF, ne nepodobný tomu z Botostroje. Hlavními svůdníky je manželský pár Růžek + Kačírková, kteří hrají opravdu hodně dobře. Ze začátku mi film trochu připomínal Nástup, a proto jsem uvažoval o dvou hvězdičkách, ale i průměrný režisér Walló ze mě nakonec vytáhl tři, protože ze série propagandistických filmů 50. let je tenhle asi nejlepší. (05.08.2010)

Samozřejmě, jedná se o film s ideově-výchovným námětem - ale copak se dneska takové filmy netočí, akorát se mění kladné postavy v záporné a naopak... Aneb nikdo nic nikdy nemá míti za definitivní... A tak je to i s filmem natočeným podle kdysi známého románu "Bez šéfa" T. Svatopluka. Některé části jsou pravda šablonovité až naivní, ale vzhledem k tomu, že náš hlavní protagonista díky své naivitě a víře v dobré lidi nedopadne dobře, musím dát tři hvězdičky. Ovšem také díky dobrým hereckým výkonům. (28.07.2018)

Československé drama odehrávající se v poválečné době ve Zlíně, kde je na místo státního správce Baťových závodů revoluční gardou jmenován komunistům vyhovující bývalý dělník Josef Lang v podání G. Nezvala. Tento charismatický herec známý jako prvorepublikový milovník si za svého tajemníka zvolí pana Andrleho (M. Růžek), který je spolčen s původními, režimu nepřátelskými majiteli závodů a snaží se narušit chod výroby a současně se nežádoucími kapitalistickými metodami obohatit. Andrle spolu se svou atraktivní manželkou I. Kačírkovou ovlivňují ředitelova rozhodnutí, aby podepisoval dokumenty, které jim vyhovují a ředitel Lang se tak odcizuje jak obyčejným dělníkům, tak i své ženě. Název filmu tak vyjadřuje nejen Langovo chvilkové milostné poblouznění manželkou svého tajemníka, ale především jeho ideologické odchýlení od správného socialistického smýšlení. Přestože se film tváří jako tehdy obvyklý politicky agitační snímek, díky umění režiséra K. M. Walló a hercům je zajímavé sledovat vztahy na nejvyšších postech rozsáhlého obuvnického závodu v období budování socialistické společnosti. Ve výrazné roli typického komunistického nadšence se objevil G. Valach, který se postaral o potrestání všech třídních nepřátel a protirežimních živlů. Opak oproti Langovi, opilému mocí a postavením, tvořila rodina Pazderova, jejíž otec B. Prokoš byl odvolán na ředitelské místo na pobočku závodu v jiném městě, aby nepřekážel Růžkovi v jeho nekalých plánech. Pazderova syna, nadšeného aviatika, ztvárnil S. Matyáš, který se zamiloval do své kolegyně z dílny E. Klepáčové. Podíváme-li se s nadhledem na ono černobílé uspořádání charakterových vlastností jednotlivých osob podle politického smýšlení, které bylo v té době běžné, musí objektivní divák uznat, že film má něco do sebe. Nejsem si jist, stačí-li to na nadprůměrné hodnocení, avšak já osobně jsem celý film zhlédl se zaujetím a byl jsem, především díky výkonu pana Nezvala, s dílem pana Walló spokojen. (20.09.2020)