Nebezpečná metoda

Cronenberg podává krátký náhled do stěžejních myšlenek Freuda a jeho žáka Junga naprosto divácky vstřícnou a jednoduchou formou, což je v podstatě vzácný a vítaný dar, v porovnání se složitě formulovanými přednáškami o psychoanalýze, či literárními odbornými pokusy o výklad jejich díla. Přitom díky dechberoucímu herectví všech tří ústředních person a mistrně napsaným dialogům, které dávají hlavu a patu (což ve filmové produkci dneška není často pravidlem :o) a mnohdy poskytují i skrytou pointu, shledávám Cronenbergův film i divácky atraktivním. (06.02.2012)

Nebezpečná metoda je po informativní stránce velmi poutavá a značně obsáhlá. Konverzace mezi Sigmundem Freudem a Carlem Jungem jsou zajímavé a jejich rozlišné názory se dobře poslouchají. Viggo i Michael jsou skvělá volba, stejně jako "narušená" Keira Knightley i Vincent Cassel, který zde po řadě svých dokonalých záporáků ztvárnil o trochu "normálnější" postavu. Jen po té emoční stránce se mně to nijak nedotklo. Také milostná aférka mezi Carlem a Sabinou mi přišla poněkud chladně zpracována, jako by se vlastně o nic nejednalo. Jakoby na ní filmu ani příliš nezáleželo, nebo alespoň se jí neměl v úmyslu věnovat do hloubky. Jinak je však snímek zdařilým a za zhlédnutí stojí. "Nevěříte v monogamii?" - "Pro neurotika jako jsem já, si nedokážu představit více stresující koncept." (07.12.2014)

Cronenberg a V. Mortensen si očividne padli do oka, ale ich nový počin ma vôbec nelákal. Ani ďalšie hviezdy ako Fassbender a K. Knightley tomu nepomohli. Moja predtucha sa potvrdila a musím povedať, že ma to veľmi nebavilo. Nenašiel som tu nič pútavé, pretože príbeh nebol ani veľmi o priateľstve, ani o nevere a láske k hysterickej pacientke, ktorá to má rada natvrdo. Ono tu síce bolo všetko spomínané, ale jednak príliš povrchné na to, aby to diváka zasiahlo a navyše okorenené aspoň pre mňa nezaujímavými kecami o psychoanalýze. Výprask opaskom po kostnatom zadku K. Knightleyovej bol asi jediným malým oživením. Ja osobne by som premastil riť aj samotnému Cronenbergovi. Na opasku by však boli klinčeky...Slabé tri *. 50%. (17.05.2014)

V Cronenbergově filmografii poměrně logický (po)krok. Od praxe, tzn. obskurních nezávislých hororů za pár peněz (Shivers, Rabid, Mláďata), potažmo obskurních hororů za více peněz (Videodrome, Mrtvá zóna, Moucha), se propracoval k teorii a začal s kapitálem velkých hollywoodských studií točit uhlazená dramata. Podvratnost dřívějších metafyzických tělesných hororů (žánr, na který má copyright) se z jeho posledních filmů nevytratila, je jenom umněji skrytá a tím nebezpečnější. Podobně jako temné myšlenky. Bezpečně zasuté v našem podvědomí, dokud je z něj na začátku 20. století nezačali vyšťourávat dva pánové. Metoda otců psychoanalýzy byla soudobými pozorovateli vnímána jako léčba mluvením. Pacienti hovořili, Freud a Jung poslouchali. Nebezpečná metoda tento postup přejímá s tím rozdílem, že po většinu filmu hovoří Freud s Jungem, zatímco poslouchat budeme my. Neuhýbavým, přesto distingovaným slovníkem a jemnými náznaky jsou rozkrývána Cronenbergova oblíbená témata sexuální represe a destruktivní síly lidského chtíče. Nejvíce fascinující vývoj prodělává otcovsko-synovský vztah mezi oběma muži, pro něž se existence toho druhého postupně stává hnací silou a zároveň něčím, co by nejraději popřeli. V duchu poučky, podle které musí lékař sám onemocnět, aby věděl, co léčí, je Nebezpečná metoda klinickou studií neortodoxního milostného trojúhelníku. Základnu tvoří Jung, muž s obdivuhodným apetitem, který se s ohledem na druhé neomezuje ani v jídle (s Freudovou rodinou u stolu), ani v sexu (za svou nevěru zjevně necítí lítost). Více než pro něj samotného je proto tento egoismus zničující pro další dvě osudové osoby jeho života, pro Sabinu, prodělávající přesvědčivou a pro vyprávění směrodatnou proměnu z pacientky v lékařku (viz první a poslední záběr filmu), a pro Freuda. Pouze s nimi Junga příznačně vidíme na loďce, kterou mu daruje manželka. Pro diváky obeznámené se základními psychoanalytickými koncepty poskytuje srozumitelně zakomponovaná freudiánská symbolika vodítko k orientaci v bludišti tužeb, jimiž se postavy nechávají ovládat (Otto Gross, zosobněné libido, by mohl být Jungovým nespoutaným id, zatímco autoritativní Freud představuje jeho restriktivní superego). Nebezpečná metoda je dramatem do důsledků promyšleným minimálně na dvou rovinách, přičemž ta vrchní – k porozumění – prozrazuje režisérovo mistrné ovládnutí klasického narativního stylu. Žádný střih nepřichází nazmar, kompozice záběrů je působivě úsporná díky velké hloubce pole, rozmístění figur v prostoru reflektuje vztahy dobrovolné i vynucené podřízenosti a dominance mezi postavami, vyprávění plynulé a soustředěné, sešněrování milostné a pracovní linie téměř dokonalé. Kanadský podivín pro mne tímto definitivně postoupil do kategorie velkých režisérů. 85% Zajímavé komentáře: Bluntman, Mertax, Tayen, Hwaelos, Omnibus, SeanLSD (13.01.2012)

Pro mne zcela neznámý příběh tří lidí světové proslulosti soustředěný do několika počátečních, ještě předválečných let minulého století, fakticky do posledních let "dlouhého" devatenáctého století. O existenci Sabiny Spielreinové, vynikající ruské psycholožky, usmrcené nacisty, jsem neměl tušení. Pro Knightleyovou to byla šance, kterou dokázala nesporně využít (na rozdíl od jiných nemám o jejím herectví a umělecké hloubce nejmenší pochybnosti) a zřejmě umělecky vyzrát. Po dlouhé době se podařilo přiblížit mimořádně šťastným způsobem životní osudy tří vědeckých velikánů. Pokud lze filmu co vytknout, jsou to skutečné životní osudy jeho protagonistů. Spielreinová - i její předobraz byl mimořádně půvabnou a krásnou ženou - se ne do Ruska, ale do SSSR vydala r. 1923 tzn. po skončení občanské války (1917-1921/22); její choroba, hysterie zabírá ve filmu neúměrně mnoho místa, zcela stranou zůstává její vlastní vědecká, mimořádně úspěšná činnost (stala se mj. zřejmě Freudovým přičiněním první členkou-ženou vídeňské Psychoanalytické společnosti). Z druhé strany je ovšem pravdou, že potřeby a záběr filmového scénáře se od popularizujícího dokumentárního filmu značně liší. Buďjak buď METODA je v každém ohledu pozoruhodným, dech beroucím dílem. Dílem již teď záslužným a obdivu hodným. (28.01.2012)