Albert Nobbs

Strašně smíšené pocity. Já si k filmu cestu nenašla. Tak nějak přeběhl a nic, nic co bych si pamatovala třeba za týden, nic co by ve mně zůstalo, nebo něco díky čemu bych měla potřebu film vidět někdy znovu. Na druhou stranu se mi ale líbila postava Alberta. Rozhodně nesouhlasím s tím, že by byl film chladný a bez emocí, postava Alberta ty emoce v sobě ukrývá a mě dojala, na tom má největší zásluhu excelentní herecký výkon Glenn Close, které jsem věřila naprosto všechno. Výš s hodnocením jít ale prostě nemůžu, film mi úplně nesedl, některé scény mi vyloženě vadily a vím, že tento film už nikdy nevyhledám. (27.01.2012)

"Každý génius, narodí-li se jako žena, je pro lidstvo ztracen" Stendhal. A nejen génius, v Britském Impériu Viktoriánské éry neměla na růžích ustláno žádná žena která se nespokojila s životem u plotny. Přiznám se, že jsem čekal trochu jiný příběh a to co mi předložil scenárista mě trochu zmátlo. Celou dobu jsem nedokázal pochopit jaká je Albertova motivace. Žije snad pro kariéru a chce vyšvihnout ve světě mužů? A nebo popírá své pohlaví díky zážitkům v minulosti? A nebo je její převlek snaha dosáhnout zakázané lesbické lásky? Možná je to všechno dohromady a možná prostě a jednoduše chtěla žít podle svého. O výkonu Glenn Close se toho napsalo dost a dost a pochvaly byly oprávněné. Dokonce i v šatech mi připadala jako chlap co se vydává za dámu. Přitom kdo ji zná ví, že krása a šarm jí nechybí, právě naopak. Neméně skvělá byla i Janet McTeer a tradičně i Mia Wasikowska. (29.06.2012)

Hodně silný příběh, který mě celou dobu držet pomalu až přikovanou v křesle, jelikož se mi na tom filmu líbilo snad vše. Prostředí, atmosféra, herecké obsazení, postava Glenn Close, kdy šlo velice těžce se držet scénáře "Pan Nobbs", jelikož určitá minulost tam cítit neustále byla - hlavně v pohledu, ale 20 let je velice dlouhá doba. Glenn Close mě neskutečně ohromila touto rolí a byla bych moc ráda, kdyby za to byla patřičně oceněna, což se ale podle mého názoru tento rok na Oskarech nestane, jelikož je tam velké množství vynikajících snímků a tento bude patřičně přehlížen. Příběh mě prostě neskutečně uchvátil a jsem z něj nadšená :) (29.01.2012)

Hořký, jak grepfrujt. Nic proti Glenn Close, ale po hodině sledování filmu, jsem začal ten její kontra zženštilej výraz nesnášet. Těžko se mi chápalo, jak rádoby malíř skrýval svá dosti velká (a co si budeme vykládat, dosti pohledná) ňadra. Dle mého úsudku, byl Albert Nobbs tím nejoriginálnějším, co bylo v '11 vydáno. 78% (05.03.2012)

Neměl jsem problém vžít se do postav ani pochopit Alberta Nobbse, který ostatně svůj příběh jasně sdělí. Film dokáže opět rozšířit naši osobní normu o jiné zkušenosti – těm, kteří se dokáží dívat a mají odvahu překročit indoktrinované škatulky pohlaví, genderu, sexuální orientace… Ač se to možná nezdá, film není o homosexualitě, transvestitismu, transsexualitě… ale např. o utajované revoluční myšlence, že můžete být tím, čím jste… kým chcete být… když vám to jde… že nejsou žádné přirozené kategorie, ale všichni(!) hrajeme a máme své převleky (scéna na maškarním plese je didakticky přesná). O tom, že se lidé mohou milovat, aniž by museli řešit škatulky muž a žena, aniž by dvě ženy musely být lesby… musím podotknout, že mi to připomnělo současnou(!) Albánii. Když v této patriarchální zemi zemře v rodině poslední mužský příslušník, musí nejstarší dcera převzít mužskou identitu. Nepotřebuje k tomu operaci, jako u nás, jen se „stane“ mužem, pro sebe, rodinu, společnost. Obléká se jako muž, používá své tělo jako mužské. Jen je vyžadován celibát, a proto se jim říká „zapřisáhlé panny“. Glen Close byla jako muž tak přirozená, že mě vytrhla scéna na pláži (SPOILER :-), kdy se se svou „kamarádkou“ jedinkrát „převlékne“ ;-) do dámských šatů. Z filmu a la Soumrak dne/Howards End/Panství Downton se najednou stane epizoda z Malé Velké Británie, kdy dva chlapíci dovádí na pláži v dámských šatech, dělají všechny ty „dámské“ věci a „jiný pýčoviny“. Jediný „navíc“ tak asi byl Jonathan Rhys Meyers, který byl tak ve třech scénách asi deset minut celkem… nechápu jeho uvedení v úvodních titulcích… Navíc už místo sebe nechává ve své posteli polehávat raději jiné atletické nahé mladíky ;-)… To jeho první „tudorovská“ manželka Kateřina - Maria Doyle Kennedy - ve filmu zaujme více. Souhlasím s tím…. že film chladný není… možná jsou chladní ti, co se na něj dívají (a raději by se měli vyhnout výše uvedeným "panským" filmům)… Možná ne Albertu Nobbsovi, ale Glen Close se tímto filmem evidentně splnil její sen. I když OSCARa nezískala, její Albert je pamětihodný. (24.03.2012)