Kick-Ass 2

Po pravde mi nebere, ako môže tak vyznením uondaná a žánrovo neukotvená hystéria vyvolávať toľko odduševnelých ovácií. Dvojka možno je klasickejšie, resp. súdržnejšie vyrozprávaná a mermomoci sa snaží rozvinúť a znásobiť Matthewom nekorektne nakopnutý fenomén "reálneho" superhrdinstva, ale okrem onoho monotónneho (miestami až trápneho) doprofilovania povahových čŕt ústredných postáv (Kick-ass, Hit Girl, Motherfucker) a zaradenia skupinového wow efektu ala "Justice League" a ich rivalov, s ničím extra osožným teda neprichádza. Skôr je patrný deficit dospeláckej elity (či už kladnej alebo zápornej), na Big Daddyho sa len batmanovsky spomína, Frank D'Amico na veky odpočíva po zásahu bazukou a Colonel Stars and Stripes stihne nechať amputovať jeden pohlavný úd, rozbiť dve-tri držky, prehodiť pár cool slovíčok a je tzv. na furt uprataný. Potom tu máme fakt, že už jednotka mala trochu problém s relevantným odôvodňovaním grafického násilia, ale Vaughn sa k tomu aspoň staval s určitou príčetnosťou/nadhľadom a zobrazované ubližovanie na zdraví buď hravo štylizoval do podoby opojného filmového jazyka alebo prešibane - cez sociálne siete a iné média - reflektoval onu validovanú "normálnosť" pre on-line generáciu. To Wadlow sa s tým nesere, bez okolkov a bez väčšieho zmyslu morduje nielen nevinných ľudí/záujmové osoby, ale kvôli hybridnému prepínaniu medzi nemiestnou tragédiou a rozjuchanou komédiou, infantilným patetizmom a falošným nihilizmom, šestákovému spracovaniu kľúčových potyčiek a nedostatku trefných narážok či gagov, aj celý potenciál. Ani neviem prečo tomu vlastne dávam trojitú…možno pre to šarmantné nakopávanie prdelí v podaní herecky dospievajúcej Chloe Grace Moretz, pravdepodobne aj vďaka úsilu zrkadliť punkovosť predlohy a asi aj, tak povediac…z ľútosti. (07.12.2013)

První Kick-Ass byla kravina, ale aspoň měla pár postav, o kterých jsem si říkal, že je fajn, jak se ve filmu předvedli. Jasný, mluvím hlavně o Nicolasovi Cageovi. Jenže pak přišel druhý díl a já si opět říkal, že bych se na něj měl podívat. Jim Carrey by přeci neměl zklamat ať by hrál kohokoliv. Nakonec se přiznám, že jsem si ho tam po pravdě ani nevšiml. Ne, že by byl nevýrazný, prostě si nebyl vůbec podobný. No a zbytek to prostě neuhraje. Dvojka jak začne fanouškovsky, tak skončí hrozně tragicky. Celý je to neuvěřitelně rádoby akční a co je horší, tak rádoby emotivní. A nejhorší je, že já v tom ty emoce šíleně postrádám. (29.12.2013)

Možná je to tím, že jsem mezitím přečetl komiksovou předlohu, ale dvojka mnohem slabší než její předchůdce. Zaprvé Jeff Wadlow se Vaughnovi nemůže rovnat. Jeho režie je nevyrovnaná a bez nápadu. Příběh se od předlohy odklání v těch zajímavých pasážích a těch slabších se naopak poměrně věrně drží. Chloë Moretz je fajn, bohužel příliš zestárla a já v ní tu správnou, roztomilou holčičku už prostě nevidím. Většinu času navíc chudera vězí v prostředí Muzikálu ze střední a to nejen že nudí, ale ani to nic nepřináší. Christopher Mintz-Plasse je otravný, jako záporák naprosto nevyhovující a i ten Iain Glen co na plátně strávil zhruba minutu ho hravě zastíní. A nejlepší postavy - Carrey a Leguizamo mají málo prostoru. Akce je slušná, ale místy spíš nechutná než krvavě zábavná. Přechody dramatických a zábavných scén jsou asi tak plynulé jako facka. Proč já tomu ty tři vlastně dávám? (29.11.2013)

Oproti jedničce velmi slabý odvárek. Je možné, že mi výsledný dojem z filmu zkazil způsob projekce. Černobílý Mobilrip Kinoripu ve francouzštině s taiwanskými titulky na dvouapůl palcovém displeji s rozlišením sto na sedmdesát pixelů není zrovna ideální kvalita filmu, přesto mi tam něco chybělo. Chloe na stupnici opíchatelnosti opět někde mezi dlouhosrstou čivavou a jorkšírským teriérem, což je sice krásné, avšak k dokonalé erekci se zaťatýma pěstma a blaženým úsměvem ve tváři pořád málo. Sedmiminutová exhibice mistra mimických orgasmů Carreyho byla přínosná stejně asi jako transport mýdla do Chánova a rituál ve vraždění všech otců na displeji mně přišel taky mírně komický. Co film tak trochu zachránilo byl čuráky pojídajíci pes a čuráky cumlající nevím kdo, co tančila v superkrátkých růžových šortkách v tělocvičně tak divoce, že jsem si na pět vteřin představil, jaké by to bylo mít sex s člověkem. (19.11.2013)

Druhý díl předlohy byl minimálně o třídu horší než první a filmová podoba k tomu směřuje také. Přesto adaptaci musím fandit, protože oproti jedničce není vysloveně horší, ale cíleně jiná. V komiksu se Millar někdy ve druhé třetině utrhl ze řetězu, leckteré výjevy brutalitou přehnal a zachránil se až osudovým finále. Wadlow na to díky zakomponování linky Hit-Girl může jít o poznání klidněji a dodat příběhu i uvěřitelnější nádech lidskosti. Těžko říct, jestli by se mu to povedlo, kdyby Chloë s Aaronem nebyli až nečekaně schopní uhrát s prvotřídním výrazem jakékoli upřímné intermezzo nebo naopak přepálenou hlášku. Jenže se to povedlo, lidi pořád chtějí být superhrdinové a ta pravá superhrdinka by zrovna chtěla být člověkem. Hrozně jsem si přál, aby Kick-Ass dostal důstojné pokračování a s ním i pravděpodobnou rozlučku. Splněno s hvězdičkou. (21.08.2013)