Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko

Hugo a jeho velký objev, verze 9/11. Oproti Scorseseho opusu však mnohem slabší, utahanější a rozbředlejší. Z vod prvoplánové ubrečenosti Daldryho naštěstí vytahují skvělí herci (hlavně perfektní Thomas Horn a Sandra Bullock, která dokazuje, že oscarová performance v Blind Side nebyla náhodou) a stále silné a působivé memento "nejhoršího dne". Ten film mě nijak neiritoval, možná proto překvapivě spokojených 70%. (19.02.2012)

Musím přiznat, že se rád u filmů dojímám a působení na emoce se výrazně promítá do mého hodnocení ... Shodou okolností jsem si teto týden vybral dva filmy s tématy přímo vybízejícími k rozplakání citlivých diváků. Těmy tématy je vyhlazení Lidic a 11.září v NY. ... Obě témata (aniž bych je jakkoli srovnával) jsou natolik známá a "propraná", že představují pro filmaře výzvu - vzít je z jiného úhlu pohledu a vlastně je nějak zahrnout do jiného příběhu. Nic proti tomu. Příběh postavený na pozadí velké tragédie nabízí velké možnosti. Oba filmy ale u mě dopadly bohužel v podstatě stejně. Řemeslně kvalitní, herecky bezchybné, hlavní téma netlačilo přehnaně na pilu, ale to proč jsem se na oba snímky chtěl podívat nepřišlo. Emoce se nedostavily (skoro se to stydím přiznat - zvlášť u Lidic). Obě události by si zasloužily lepší filmové zpracování. V Česku se toho už asi nedočkáme, ale 11.září ... na to se určitě ještě nějaký ten dolar najde. Tak se těším .... snad příště. (19.09.2012)

Nechci překřičet odsuzující názory, naopak je v nich dost pravdy, nicméně Daldry nakládá s patosem tak, že na rozdíl od jiných, není za blbce. Jeho vedení je neuvěřitelně pevný; herci, hrátky s detailem, hudební podklad a především ta celková energie, která z toho lítá, sesazuje tu negaci rychlým šmahem. Nejvíc bych však vytkl prapůvodní záměr udělat z otce téměř nadzemskou bytost - vždyť on neměl jedinou chybu?! Naopak postava matky, které zůstala ve stínu hledání a ve skutečnosti to byla ona, která posouvala příběh, se mi stala opiátem filmu - a Sandra ji zahrála tak, až mě mrazilo! S časovým zráním je ten film ještě lepší a na rovinu: já se za něj klidně postavím! (29.02.2012)

Rozmýšľal som medzi troma štyrmi hviezdami, ale zaokrúhlim to nahor, lebo vlastne to bolo celkom milé (akurát pridlhé). Čakal som emóciami nabitú, urevanú hovadinu, ale napokon som sa dobre bavil - a mohlo sa to tváriť vážne ako len chcelo. Najviac ma však pobavil výrok priateľky: "Ten fagan je hotový Eminem, bol by z neho dobrý raper" :-) (13.02.2012)

Pochybení na druhou – špatná adaptace nedobré (resp. příliš snaživé) knihy. Knižnost se projevuje od prvních minut použitím voice-overu, který ale protentokrát nachází ospravedlnění v povaze Oskara, komunikujícího zejména se sebou samým. Vyjadřovací bohatost knihy již Daldry napodobit nedokázal. Zohledníme-li předlohu, film je vyprávěný nepochopitelně konvenčně, jako převrácené oidipovské (melo)drama s velmi jasným, pro jistotu do materiální podoby přetaveným cílem (zvýznamnění motivu pátrání/expedice). Převrácené jenom navenek, neboť Oskar sice v afektu prohlásí, že by si přál raději smrt matky než otce, svého pomyslného arcinepřítele, ale pořád je to „father-son-issue“, co se po celý film řeší. Zatímco kniha dokázala strhnout alespoň pasážemi přejímajícími hledisko Oskarových prarodičů, film události filtruje výhradně naivním pohledem malého kluka. Tedy, Oskar rozhodně ví víc než jeho vrstevníci, ale stejně jako v předloze není zřejmé, jde-li jen o namemorovaná fakta, nebo před sebou máme malého génia. Protagonista je nečitelný, divný pouze tak, jak se to hodí tvůrcům. Neurčitost charakterizuje i atmosféru snímku, v němž na jednu stranu nechybí odlehčené momenty (mnohdy nezáměrně – třeba když Sandra Bullock odhalí svou paralelně probíhající misi, za jejíž realizaci by se nemusela stydět ani elitní agentka CIA), na stranu druhou nedokáže na téma smrti nahlédnout z odstupu, bez zátěže vypjatých emocí. „Nevím nic, co bych nevěděl už od začátku“, nakonec platí pro Oskara stejně jako pro nás, neboť film, infikovaný strachem připomenout, k čemu skutečně došlo. Národní tragédii pouze rekonstruuje, nikoli dekonstruuje. O to úmornější je oddalované odtajňování informací posunujících děj dopředu známým směrem. Domníval jsem se, že podobná jemnocitnost a falešný soucit je ve vztahu k 11. září již pasé. Očividně ještě ne. 45% Zajímavé komentáře: Cervenak, novoten (10.08.2012)