Úkryt

Výborně, něco takovýho tady už dlouho nebylo. Take Shelter je naprosto fascinující drama s neotřesitelným základem, a tim je bezchybné herecké duo Shannon-Chastain a skvěle sepsaný scénář. Ten dává prostor nejen vykreslení postupného propadu hrdiny do úplného šílenství, ale i výborné práci s houstnoucím napětím. O to se starají jak jeho noční můry, tak neobyčejnou bouři alarmující mraky a hejno neklidného ptactva. Mnozí diváci asi budou breptat, že snímek plyne příliš pomalu, ale já osobně jsem toho názoru, že té zklíčující atmosféře to tentokrát jenom pomáhá. A po těch dvou hodinách navíc přichází zcela kulervoucí závěr, v který jsem tajně doufal. Bravo! (22.09.2012)

Ten konec je skutečně dost symbolický ve vztahu k situaci celé americké a západní společnosti, kdy končí doba levné ropy (co myslíte, že představoval ten déšť?) a pohodlného žití. Civilizační kolaps, na který se lidi připravují tak, že nakupují zásoby, staví si bunkry a zařizují soběstačné hospodářství, je opravdu jedním z poměrně aktuálních témat a zdaleka nejde jen o bláznivé survivalisty - stačí se podívat např. sem, sem nebo sem. Tak nějak jsem už podle ukázek tušil, že Take Shelter bude tohle téma řešit a za ten závěr jsem v podstatě rád, protože se tu ponechává možnost pro širší množství interpretací, ale na druhou stranu - pokud bychom přijali závěr za autentický, jaký smysl by pak mělo celé to předcházející drama o boji se sebou samým, které v podstatě skončilo ve chvíli, kdy se otevřely dveře od bunkru? Ten epilog skutečně funguje jako takový přílepek, o kterém je možná nejlepší přemýšlet zvlášť; respektive vnímat ty dvě části separovaně - první jako charakterové drama o síle rodiny a druhou jako obecnější podobenství. Tohle zas jenom dokazuje, jak strašně důležitý ve filmu (a v podstatě jakékoli fikci) je konec - doslova "make or break". Tady je to zcela vzácně tak napůl. (Ale upřímně, Coeni se v Seriózním muži s něčím podobným vypořádali mnohem líp.) ______ Michael Shannon pak jenom potvrzuje moji domněnku, že patří mezi nejvýraznější současné americké herce. (02.02.2012)

Postupne gradujúca dráma o tom, že nie každý musí byť blázon keď ma katastrofické predstavy. Film je lahôdkou pre tých čo sa vedia vcítiť do postáv a živo si predstaviť ako by asi reagovali oni samotní, keby sa jeden z ich členov rodiny "pomiatol" posadnutosťou zachrániť svoju rodinu na základe zlých snov .. (01.03.2012)

Skvělý zážitek. Úvodní spielbergovská rodinná expozice přirozeně vtahuje do děje, aby pak přešla do postupné psycho gradace ve stylu "best of Shyamalan". Herecké duo Shannon Chastain je naprosto perfektní a už jenom svými pohledy a pohyby dokážou pracovat s atmosférou celého filmu. Neustálé nejednoznačnosti celého vyznění pak dává korunu konec a nechává celý zážitek vyznít do krásně podivného vakua. 9/10 (18.02.2016)

Imponuje mi vidiecke prostredie obývané prostými typmi, ktorých životy sa potýkajú s problémami rôznorodého rázu. Neprekáža mi pomalé tempo, perly vyhľadám v nezávislých rybníkoch a slintám pri pokusoch filmárov ponechať multiplexového diváka vlastnej nechápavosti a unudenému výrazu v tvári. To sú atribúty, ktorými disponuje i Nicholsov titul, no faktorov, prečo jeho počin nemôžem označiť za viac, než snaživú prácu nadaného študenta, ktorý sa musí na svojej filmovej púti ešte mnohému učiť, je hneď niekoľko. Akceptujem, že kronika filmových postáv s narušenou duševnou rovnováhou by nemala byť paletou jedincov, s ktorými by ste chceli okamžite tráviť svoj drahocenný čas, a preto si i Michael Shannon, majúci patent na podobný typ úloh, pravdepodobne nezíska vaše sympatie, no jeho herecká presnosť je najväčším pozitívom filmu. Pomalé budovanie napätia a emočnej vypätosti postáv mierne dopláca na dramatickú nerovnomernosť, na ktorej sa prejavuje prehnaná minutáž, no minimálne sekvencie odohrávajúce sa v stiesnenom podzemnom bunkri hodnotím o hviezdičku vyššie ako celkový film. Za samoúčelné a klišéovité považujem snové sekvencie, až na úvodnú, nakoľko v prípade nasledujúcich som nemal problém identifikovať, kedy sa film nachádza v realite a kedy v mysli titulnej postavy. Ich stvárnenie je výborné, no ich samoúčelnosť mi evokovala tisícky tuctových lacných hororov, čo však považujem hlavne za svoj subjektívny problém, nakoľko ma už dlhšiu dobu zaujíma viacej psychológia postáv, než efekty. Nad stavom súčasnej americkej produkcie možno až príliš predpojato lámem palicu skôr, ako sa oboznámim s konkrétnym výsledkom, preto ma každý podobný príspevok núti veriť v lepšie filmové zajtrajšky. (25.06.2012)