Zvedá se vítr

Velmi zajímavě zpracované proplétání jednoho tvořivého života s pádem Japonska do války. Viděl jsem z produkce Ghibli skoro všechno, musím uznat, že Kaze tachinu je v jejich nejlepší tradici realistického zobrazení cesty za snem. Z komentářů jiných jsem čekal něco velmi podobného Porcovi, ale sám nejvíc společného nacházím s Tonari no Totoro, mým nejoblíbenějším filmem. Pojetí reality na pomezí snu, romantizovaná, "čistá" realita staršího, relativně chudého a prostého Japonska... K ději samotnému. Jiro měl pět dětí :). Předvedení člověka, který stál za nejničivější japonskou zbraní a nejvyráběnější stíhačkou všech dob, jako anděla v lidské podobě a velkého dítěte, je přes jeho celkem dobrou povahu přeci jen trochu na hraně únosnosti. Spousta postav je pochopitelně příliš černobílá, nicméně, pokud má být onen německý "turista", jak se domnívám, Sorge, je to geniální (je uváděn jako Castorp dle Mannova Kouzelného vrchu, ale stejně...). (26.05.2014)

S filmovým průmyslem se Myazaki loučí dostatečně kvalitním dílem. Řemeslo za léta u filmu zvládl více než na výbornou, např. takové tetelení vzduchu za letního dne nad rozpálenýma kolejema, vycházení cigaretového kouře v přesné trajektorii mávnutím ruky... Pohádku konstruktéra opouštíme akorát včas, jinak by si pošramotil romantické renomé při ukázce vlastností vražedné a sebevražedné zbraně. (25.06.2014)

Výjimečně... se stane, že jsem u filmu dojatý... skoro vždycky za to může Mijazaki. Jaká to náhoda! Zvedá se vítr je krásný melancholický příběh o velkých snech, lásce, smutku a o létání. Není to taková pastva pro oči jako Cesta do fantazie nebo Princezna Mononoke. Je to spíš civilní a držící se při zemi (paradox), o to víc je to působivé. (04.02.2017)

Mijazaki nezklamal (jako ostatně nikdy) a natočil nejlepší animovaný biografický film, který jsem měl tu čest vidět. V kontrastu s většinou jeho předchozí tvorby je zde navíc krásně vidět, že zásadním kamenem jeho děl není a nikdy nebyla jeho pověstná, nekonečně nádherná fantazie, ale ta nejkrásnější forma humanismu: schopnost vidět krásu lidí a jejich životů, zachytit jejich poetiku s citem největších básnických velikánů, přitom bez velkých gest a patosu. Velkou část filmu jsem tiše přemítal nad tím, jak moc mi tohle dílo připomíná (tématicky, dobově, příběhově) Remarquovy Tři kamarády, což byl první seriózní román, který jsem (někdy ve svým dvanácti letech) četl. Možná i proto mi během projekce tu a tam ukápla slza. 100% (04.12.2014)

Když vezmu v zřetel fakt, že jsem tento film honil po síti půl roku, tak jsem nepatrně konsternován! Není to žádná amerikánská sračka, kde roztomilý dráčci spelují I LOVE YOU, princezny se mění v žáby či podkovy a mladíci ze zplodiny á la Hloupý Honza dostávají tři osminy království a princeznu dle svého k výběru k tomu! Mijazaki z vysoka kálí na tržby - prezentuje nám syrové drama z předválečného Japonska, jež je plné zesnulých a hlavně nekončí idylicky! Kéž se jednou národ český obratí k podobné tvorbě a ne k tomu zasranému ptákovi z RIA, jež je tak nezajímavý a přesto v kurzu (jako tatarák či S-U-Š-C-H-Y)! 81% Celosvětový výdělek k 28. 6. 2014: $134,965,832, což je 4,49 násobek budgetu (28.06.2014)