Okno do hřbitova

Takové neškodné, díky dialogům a brněnským divadelním hercům místy nechtěně komické televizní strašení po česku. Nezdá se mi to tak špatné jako DRACULůV ŠVAGR, se kterým to má společný scenáristický tandem Bezouška/Kukal (kteří jsou podepsaní i pod otřesnými televizními ČERNÝMI BARONY, takže mají na Švandrlíka jakýsi monopol) a kvalitního režiséra, který si zrovna vybral svou slabší chvilku (po Smyczekovi Michálek). Jako komparz jsem se mihnul v titulní epizodě. (23.11.2011)

Tak se mi zdá, že někteří uživatelé ČSFD se zde cíleně přihlašují a hodnotí jen a jen proto, aby shodili v podstatě celou českou TV filmovou produkci za každou cenu. Přitom mnohdy ani nepočkají na více dílů a hnedle "vysoce odborně" hodnotí. Cyklus příběhů z brněnského studia ČT mi připadá nevšední a zajímavý. Na zajímavosti jistě přidává i celá řada neokoukaných hereckých tváří. Jistě i podle mého názoru je divácká přitažlivost jednotlivých příběhů nevyvážená, to však neznamená, že paušálně odsoudím vše. Mě připadá tento seriál minipovídek docela příjemně koukatelný, a když hodnotím třemi hvězdami, tak dávám najevo průměr, nikoliv propadák. (09.10.2012)

Okno do hřbitova je vcelku solidní novodobý počin české televize. Ano, jednotlivé díly mají své mouchy, ale proč proboha většina registrovaných uživatelů dává nesmylsně po prvních dílech (někteří ani neviděli) hnedle odpad?! To rozum prostě nebere, ale což.....když to člověk vidí v politice, tak zblbne z těch hovad i kdyby nechtěl. U mě zatím slušných 75%. (23.11.2012)

Mám rád takovéhle příběhy, mám rád tento žánr, rád se podívám (a dívám) i na tento cyklus, jen trochu více nepobírám, proč je to celé, tedy snad vyjma námětů, tak nehorázně amaterské. A to jsem teď urazil amaterský film. Rozhodně doporučuji mnohem starší záležitost, ovšem, řekl bych již použitou a přívětivou mluvou, nehorázně lepší. Draculův švagr... (20.01.2013)

(CINEMA MUNDI 2011) Na začátek komentáře je nutno uvést, že se mé hodnocení vztahuje pouze na dvě vybrané povídky (Imbecil a Ludmila), které byly promítnuty v rámci Dne s ČT na Cinema Mundi. Uniká mi, proč byly vybrány zrovna ty nejotřesnější části, když by se mělo jednat o reprezentativní vzorek, jenž by měl diváka k seriálu nalákat. Pokud ony dvě epizody byly to nejlepší, co první série nabízí, tak se tímto počinem Centrum dramatických pořadů brněnského studia ČT propadá na úplné dno seriálové tvorby. Vladimír Michálek je sice jedním z našich nejzajímavějších polistopadových tvůrců, který se nebojí experimentovat, ale zde jeho jméno nefunguje jako značka a není apriori zárukou kvalitu, protože pouze plní zadaný úkol. Talent v inscenování jednotlivých scén se nezapře, jenže požadovaný dopad na diváka kálí jednak agažování herců z moravských divadel, kterým někdo zapomněl říct, že je rozdíl mezi hraním na divadle a ve filmu (potažmo seriálu), jednak scenáristická a dramaturgická bezradnost. Na jaké divácké spektrum OKNO DO HŘBITOVA cílí, proč jsou prostoduché příběhy s esenciálně dementními dialogy předvídatelnými moralitkami, z jakých důvodů je ilustrativní hudba natolik upřednostňována, až to má nechtěně parodický efekt...? Otázky, samé otázky. Už mě nebaví ani pátrat po odpovědích. (04.03.2011)