Režie:
Martin ŤapákKamera:
Tibor BiathHudba:
Ján ZimmerHrají:
Viera Strnisková, Emília Vášáryová, Štefan Kvietik, Mikuláš Huba, Július Antalík, Jozef Majerčík, Marek Ťapák, Jozef Čierny, Vladimír Petruška (více)Obsahy(2)
Rok 1914. Přichází válka a s ní i odchod mužů na frontu. Její dopad a krutost pocítí i jedna zapadlá oravská vesnice Ráztoky, kde po odvodech zbydou pouze starci, mrzáci a ženy – mezi nimi i mladá a krásná Eva Hlavajová (E. Vášáryová). Ta, jako spousta dalších žen, zůstala na všechno sama a může jenom doufat, že se její láska Adam Hlavaj (Š. Kvietik) vrátí domů živý a zdravý. Fyzicky náročná práce bez pomocné ruky ji však čím dál víc ubijí. Zcela zoufalá přichází prosit místního notáře Okolického (M. Huba), aby zařídil Adamův návrat z války. Ten využívá situace a podlomenou a zoufalou Evu znásilní. Po tomto aktu jí sdělí, že se o navrácení Adama postará, ale nesmí nikdy říct o tom, co se mezi nimi stalo, a ani prozradit otce případného dítěte. Měsíce však plynou, Adam se stále nevrací a Eva mezitím porodí děvčátko. Kromě úmorné práce a starání se o dítě se ale k tomu musí vyrovnávat i s tlakem jejího okolí, které si po narození dítěte na ni začne ukazovat. Eva se tak dostává na hranici svých sil... Sociálně kritické a protiválečné drama o dopadech první světové války na prostý slovenský lid bylo natočeno v roce 1966 podle stejnojmenné předlohy slovenského spisovatele Milo Urbana z roku 1927. Režisérem filmu byl slovenský začínající režisér Martin Ťapák, který k tématice slovenského folklóru měl více než blízko. Sám z oblasti Oravy pocházel, a také byl profesionálním tanečníkem a choreografem, jenž se zaměřoval na lidové tance. Do tohoto dvojdílného snímku zasadil prvky jemu vlastní – lyričnost, baladičnost a důraz na každodenní život a lidové tradice oravské vesnice. Což je patrné i v mnoha jeho filmech jako např. Balada o Vojtovej Marině (1964) nebo v další adaptaci díla Milo Urbana Krutá ľúbosť (1978). (Česká televize)
(více)Recenze (44)
Priznám sa, keď som videl tento film prvýkrát, bolo to ešte v škole v rámci výčby slovenskej literatúry a jej klasikov. Bol to jeden z veľmi malého počtu filmov, ktorý nám bol pustený v rámci výučby; fakt, pustených filmov by sa dalo spočítať na prstoch jednej ruky (Ťapákovci, Živý bič, O myšiach a ľuďoch, Na západe nič nového,...a ešte nejaký). Samozrejme a pochopiteľne, stredoškolákov takéto filmy absolútne nezaujímajú. Napriek tomu som si z neho zapamätal výkon Mikuláša Hubu a vždy, keď počujem jeho meno, keď o ňom niekto v telke rozpráva, vybaví sa mi ako prvá práve jeho scéna z tohoto televízneho filmu. Ale späť k filmu. Teraz po mnohých rokoch (a v digitálnej retuši) vidím krásu tohoto filmu, jeho majstrovstvo i vtip, zaujímavú réžiu Martina Ťapáka a široký psychologický rozmer, ktorý do svojho príbehu vtisol Milo Urban. Síce by to išlo aj bez toho lyricko-poetického spracovania, ale to by nebol Ťapák, aby to tam nedal. No a Hubov výkon je naozaj hodný majstra. ()
Musím sa priznať, že takéto ponuré opisovanie dedinského života skrz typizované postavy slovenských dejín mám radšej, než v odľahčenej a komicko-tragickej podobe. Živý bič je obrovská klasika slovenského naturizmu. Je prerozprávaný akoby realisticky drsne, avšak používa metodologické prístupy naturalizmu, lyrickosti a osudovosti, ktoré vytvárajú zvláštny pocit surrealizmu a neistoty. V televíznom počine trochu stratil lapavosť a dychtivosť. Ťapák bol schopný do určitej miery pracovať s látkou v dramatických vývojoch (krutosť vojny, aj neodvratným údelom Evy Hlavajovej), avšak v televíznej utiahnutosti a šetrnosti šetril aj z hľadiska vizuálnej precíznosti, ktorá nereflektovala na akciu. Tam sa mohol priblížiť všetkým tým dôležitým aspektom, ktorý ponúkalo pero Mila Urbana, pretože tvorilo tu zaujímavejšiu, neverbálnu a fyzicky dotykovejšiu rovinu. ()
Osud jedince i celé dědiny v těžké době. Každodenní bič, jenž nevynechává nikoho, využívání moci či svého postavení, ale i trest z davu, přinášející oběti...i ty dobrovolné. Tato malá dědina může být příkladem bezmoci i zlovůle mocných vládců. Bezchybné obsazení a silné individuální příběhy. Pro československé fajnšmekry určitě zážitek. ()
Dielo ktoré dokonale vykresľuje slovenskú tvorbu v Československu a je spracovaním jedného z najlepších protivojnových románov napísaných našimi autormi (čo sa týka prvej svetovej vojny rozhodne tým najvýznamnejším) je zároveň naozaj typickým slovenským dielom dlhého obdobia našej kinematografie. Stvárnenie života na vidieku a SNP dostávalo mnoho priestoru a príkladom toho je aj Marek Ťapák v ktorého tvorbe dominujú tieto príbehy. Aj vďaka tomu že samotná predloha je dobrou knihou možno film zaradiť medzi tie najlepšie Československé. ()
Dvojdílný televizní film se odehrává v období první světové války a začínající režisér Martin Ťapák ho natočil krásným poetickým způsobem s obrovským vlivem slovenského folklóru a zobrazuje tak i lidové tradice, které se na začátku 20. století na slovenském venkově dodržovaly. Tohle jsem vždycky na Ťapákovi obdivoval, že dokázal točit snímky, ve kterých byla zjevná opravdovost a upřímná snaha přiblížit se co nejvíce realitě. Klobouk dolů před jeho ranými díly, nikdo to už takhle natočit nedokáže. Věrohodnost je podtržena civilními obličeji starých a upracovaných lidí, většina z nich bez hereckého vzdělání, jenž bezchybně doplňují opravdoví herci, kterým nedělal žádný problém srůst s rolí a mezi neherci působí naprosto přirozeně. Za všechny zmíním roli Mikuláše Huby (bratr slavnějšího Martina Huby, který jako by mu z oka vypadl) a jeho zákeřnou postavu Okolického. Co mě ale dovádělo k šílenství, byl spratek Adamko, který v každém záběru, kde se ukázal křičel a fňukal, jako kdyby ho na nože brali. Ve druhém dílu už je naštěstí klid. Hudbu zkomponoval Ján Zimmer a jeho burácivé tóny tvoří k filmu nezapomenutelnou kulisu. Musím zmínit ještě překrásnej čistej obraz díky HD kvalitě, ve které ho slovenská televize vysílala. Absolutní pastva pro oči!!!! ()
Galerie (9)
Photo © Archiv STV
Zajímavosti (6)
- Námet filmu nemohol byť dlho sfilmovaný, nakoľko autor románu bol v časoch Tisovho režimu šéfredaktorom denníka Gardista. (Raccoon.city)
- O tomto filme sa režisér Martin Ťapák vyjadril, že v rámci jeho tvorby je preňho najobľúbenejší. (Marina111)
- Natáčalo sa v lokalitách Huty, Orava, Oravský Biely Potok, Zuberec, Oblazy, Kvačianska a Ráztocká dolina. (Raccoon.city)
Reklama