7 dní v Havaně

O čem tohle jako mělo být? I přestože je to povídkový film od různých režisérů, ještě neznamená, že musí být naprosto nesmyslný a o ničem. První příběh? Americký mladoch, trochu debil, si chce užít s nějakou kubánskou slečnou a užít si noční Habanu. Druhý příběh? Ztrozkotaný režisér je v kuse v lihu, jde si převzít nějakou bezvýznamnou cenu a oči mu otevře jamik. Třetí? Borka udělá velkou chybu, protože zahodí jedinečnou příležitost kvůli nefungujícímu vztahu, jen aby neměla černé svědomí. Čtvrtý? Nemám ani páru, co tenhle měl znamenat. Nějaký starý zmatený chlápek chodí po Havaně a čučí, spíš hypnotizuje, co se děje kolem. Pátý příběh snad taky vysvětlení nemá. Prostě rodiče se rozhodnou, že dcera musí podstoupit jakýsi rituál, kde ji vysleče a omyje vodou nějaký šaman bo co kvůli tomu, že něco měla s holkou. Šestý je o ženské, co se snaží zajistit rodinu a tak dře jak mezek ve dvou pracích a mezitím její chlap chlastá a dcera zdrhne na voru do Ameriky (a jestli na sebe měly příběhy navazovat aspoň trochu, tak to byla ta blbka, co odmítla jet do Madridu a mít kariéru, jen aby zůstala se svým borcem, a tady s ním uteče na voru do Ameriky.. fakt výhra děvče). No a sedmý příběh? Ten byl o babě, co jí úplně jeblo v hlavě, svolala celý barák, aby zbourali zeď, postavili uprostřed pokoje fontánu, ušili ji k tomu žluté šaty, vymalovali pokoj a přitom nehne ani prstem a jen buzeruje ostatní. Takže docela jsem se na to těšila, vypadalo to dost zajímavě, ale byla to s prominutím sračka o ničem /nebo o hovně?/. (05.08.2013)

Hrozne slabé!! Tie jednotlivé segmenty boli naozaj oničom. S výnimkou asi jedného ma neoslovil žiadny. No sem tam vo filme zaznela nádherná kubánska hudba, ktorá ma nútila vrtieť sa na mieste =D Ak to malo povedať niečo a Kube ako takej, jej spoločnosti a hodnotách, tak takmer všetci režiséri šľapli vedľa. (23.03.2014)

Pablo Trapero nabídl nejméně povedenou část – ožralý Emir Kusturica na filmovém festivalu snažící se dovolat domů do Srbska je o ničem. Elia Suleiman nabídl aspoň cit pro absurditu a pečlivě centrálně komponované záběry. Jinak první čtveřice jsou prostě povrchní turistické poznámky na téma hudba, Kubánky, rum. Gaspar Noé ovšem tuto pohlednicovou skládanku razantně narušil. Naprosto jiná atmosféra, svícení, kamera, práce s hudbou, absence dialogů – jednoznačně nejvýraznější část filmu. Ani poslední dvě povídky už nesklouznou k obrázkům pro turisty, takže to nakonec nebylo tak slabé, jak jsem se ještě v polovině filmu obával. (18.11.2016)

Sedm plus jeden režisér. Ano, skutečně velmi nevyrovnaná kolekce sedmi přibližně dvacetiminutových filmových povídek sedmi režisérů, přičemž pojítkem mezi jejich příběhy se stává specifické prostředí kubánského hlavního města Havany. Je naprosto přirozené, že se v jednotlivých částech odrážejí různé režisérské rukopisy, přičemž propojené jsou povídky zcela minimálně. Jako nadprůměrné vnímám kousky Trapera (s v hlavní roli vystupujícím režisérem Kusturicou) a Suleimana, naopak mi do konceptu nejméně zapadl (ne špatný) krátký film Noého i Medemův patos. Závěr týdne, snímky Tabía a Canteta, se vyznačuje civilností a je důstojnou tečkou v této skládance odrážející život Kubánců, včetně jejich úžasné hudby. (09.11.2014)

Del Toro **, Trapero ****, Medem **, Suleiman ****, Noé **, Tabío **, Cantet **. Velmi slabé, nějaký nápad a rozpoznatelný autorský rukopis měla jenom Traperova a Suleimanova povídka. A hodně se svou telenovelkou zklamal Medem, který jenom potvrdil svůj současný úpadek. Jinak z toho filmu doslova čiší, jak to všichni točili jenom z povinnosti, že se tomu kdysi upsali, hlavně ať je to rychle z krku a honorář v kapse. (16.03.2013)