Hranice stínu

Hodnocení pro třech dílech: Docela dost ukecaná městská postmoderní detektivka. Ne, že by to nebylo poutavé (ústřední zápletka), ale důraz, který se klade např. na hyperkorektní černobílé rasové párování (muž - žena) působí slizce. Slabší výprava a nezbytný pohled na rodiny, ve kterých je vždycky hlavní problém...to kazí dojem. 60%. (08.09.2014)

BBC a Británie obecně v poslední době nabízí slušnou porci mimořádně kvalitních seriálů a minisérií. Shadow Line partu kvalitou rozhodně netrhá. Neo-noir jak má být s plejádou silných charakterů. Scénář se většinu času drží osvědčeného receptu, ze kterého těží maximum. Avšak ve chvílích kdy to nejméně čekáte jde Shadow Line buď o kus dál nebo odbočí na opačnou stranu než bývá zvykem. Většina děje se odehrává za bílého dne, bez kdovíjakých triků kamery či střihu, atmosféra je přesto temnější než u většiny konkurence. (19.10.2012)

Perfektní noir seriál z produkce britské BBC. Herci nemají chybu a režisér nezapře v několika scénách inspiraci Nolanem, dle mého mu tímto dokonce sklání poctu. Celý seriál se klaní šaržím typu Kmotr nebo Temný rytíř, ale zachovává si silnou individualitu. Tu jeden díl působí jako Bourne, tu jeden jako Tahle země není pro starý, tuhle cítíte Corleonova consiglieriho a tak dále, ale přitom je seriál pořád svůj a překvapuje co deset minut takovými zvraty, že vůbec nepřekvapí velmi silným a kvalitním a hodně netypickým závěrem. Jedna báseň, podívaná i na více shlédnutí a s prefektními herci v čele. Vřele doporučuji. (31.08.2012)

Jsou to poněkud slabší 4. Přestože Pauza je jednoznačně lepší než Nostalgie, tak seriálově je to u mě naopak. Tedy Wallander je jasně lepší než Shadow line. Herecky to není příliš jisté a to například i u hlavní postavy. Naopak příjemně překvapil Spall junior, kterého si přidávám do řady britských psychopatů po bok Hardyho Freddieho a Scottova Moriartyho. Pokud nebudete očekávat příliš (na rozdíl od vedení BBC), určitě budete příjemně překvapeni. (19.12.2012)

Hranici stínu jsem koupil ve výprodeji městské knihovny Jablonce nad Nisou za 5 Kč, seroš začal sledovat bezprostředně potom. Pokud mohu soudit, série sdílí s klasickou novelou jen tu zneklidňující metaforu titulu, membránovitou a nejistou linii, kterou její velezajímavé postavy frekventovaně * jako my všichni * v několika úrovních křižují. I když mám s kriminálními seriály BBC již bohatou zkušenost a všechny do jednoho mne baví, The Shadow Line možná nebaví, ale fascinuje určitě nejvíc. Na rozdíl od Sherlock / Wallander / Luther postrádá ústřední charismatickou postavu [osud Ejioforovy postavy sice příběh pojí, ale neopanovává jej ve stylu Idrise Elby], každý charakter je v tom nicméně dokonale sám za sebe. Sedm epizod pojí jeden jediný příběh, mysterium udělení královské milosti narkobaronovi, který opustil brány věznice jen proto, aby si vyzvedl svou smrt. Pakliže někdo září temným světlem víc než jiní, je to Stephen Rea, který od prvního dílu trousí hlášky z množiny wake up Mr Freeman and smell the ashes. Nejčistší noir posledních let, zdaleka nejen ve škatulce televizních produkcí. Viděno poprvé, ale určitě ne naposledy. Netrpělivě vyhlížím Blickovu Ctihodnou ženu. (03.08.2014)