Konkurs

Nemůžu si pomoct, ale 5! Možná je to hudbou, možná Láďou (Jakimem) a v předcházejících "Muzikách" Vláďou (Pucholtem), kteří se nám tu poprvé představují, stejně jako unikátní Jan Vostrčil - ale také Věra Křesadlová, skutečně krásná, a samotní Jiří Suchý se Šlitrem a vůbec celá jedna generace, hledaná a pozorovaná neskutečným a originálním Milošem Formanem. Setření hranic žánrů hraného a dokumentárního filmu, spontánní podoba natáčení (kamerou, nesenou panem Miroslavem Ondříčkem), neuvěřitelný Formanův cit. Co se stalo Věře Křesadlové, nechápu, ale je mi to strašně líto. A s kytarou Ladislav Jakim s kamarádkou (Markéta Krotká?) sice v konkurzu vybráni nebyli, ale zato se, ten kluk, rolí v Černém Petrovi postaral o navždy nesmazatelnou věc (na startu nesmazatelné české a slovenské filmové epochy). Pět palců nahoru, s tím, že bych v té době chtěl vyrůstat. (07.01.2009)

V den osmdesatych narozenin Jiriho Sucheho jsem si pustil tento film, ktery jsem do te doby videl jen v ruznych ukazkach. Musim rict, ze samotny konkurs ve filmu je velice zabavny, Formanovi se opet podarilo vybrat vhodne typy lidi, diky kterym se spolecne s pisnickami povedlo vytvorit vybornou atmosferu let sedesatych. Formanuv rukopis je zde citelny a myslim, ze ho dost ovlivnil i v jeho budouci tvorbe, zvlaste pak v Taking off. (01.10.2011)

Patrně jsem staromódní, ale když se koukám na Konkurs, tak bych se rád dozvěděl, koho to vlastně hledají a rozhodně by mne zajímalo, kdo ho vyhrál. Pan Forman se však podobnými detaily nezabýval. Prostě mne zavedl mezi zpívající či kvílející slečny, které se svým projevem snažily zalíbit Suchému Šlitrovi natolik, aby mohly opustit své slibně se rozvíjející kariéry švadlen, jeřábnic, účetních či svářeček. Mně se tedy hodně líbila atmosféra Semaforu a když nad tím moudře podumám, tak zachycení tehdejší doby považuji za jediný klad tohoto snímku (05.03.2015)

Pri sledovaní tohto dvojfilmu som musel najprv "prežiť" jeho prvú časť Kdyby ty muziky nebyly. Na otázku položenú v názve mám jednoduchú odpoveď: Nič by sa nestalo, pretože dychovku, džez a operu pre život nepotrebujem. V tejto časti samozrejme poteší jedno z prvých stretnutí s Janom Ostrčilom a Vladimírom Pucholtom. Konkurs je už inou kávou. Vynikajúca, autentická atmosféra 60. rokov, mikropríbehy adeptiek na kariéru v showbusinesse i zapamätateľné vystúpenia 19-ročnej Věry Křesadlovej a iba 16-ročnej Yvonny Přenosilovej. Prostredie Semaforu s jeho hercami a spevákmi je takou čerešničkou na torte. (17.02.2012)

První půlka trochu zdlouhavá, kdyby byla kratší, snad by v tom mikropříběh dvou vymněnivších se hudebníků tak nezanikal. Forman se tady nějak moc soustředí na vykreslení atmosféry. Druhá polovina mapující konkurz v divadle Semafor je jinší kafe. Suchý a Šlitr stoupli po shlédnutí tohoto filmu v mých očích někam za hranice běžné sympatičnosti… Moment, kdy se Suchý objeví u mikrofonu a začne s fascinovanou slečnou zpívat „sluníčko, sluníčko“ je přenádherný, úplně jsem ztratil dech… (29.09.2006)