Bídníci

Utrpení. Je to solidní řemeslo s výbornou výpravou, kde si nezkušené divačky budou říkat "to byl po dlouhé době opravdu hodnotný a umělecký film". Kvality jsou diskutabilní, můj odpor k tomuto filmovému žánru však nikoliv. Nezachrání to ani zpívající Crowe s Jackmanem, jakkoliv dobří v daných rolích byli. Celou stopáž jsem měl dojem, že kdyby se nezpívalo, byl by to o x procent lepší zážitek. (27.01.2013)

Nemyslím, že bych byl cynik a pro Bídníky mám slabost už od prvního shlédnutí Jeana Valjeana Gabina tak někdy v osmi letech. Jenže dokud se zpívá, ještě se neumřelo a vyjádření citů v příběhu prostřednictvím písně nějak není můj šálek čaje, jednoduše navzdory tomu, že některé melodie jsou chytlavé a jejich podání jsou úchvatné. Na můj vkus je to příliš stylizované jako divadlo, ne jako příběh, kterému bych propadl. Výprava je skoro až ohromující, ale problém je v tom, že z ní moc neuvidíme, ježto jsou tři čtvrtiny filmu utopené do tmy. Na druhou stranu potěší, že Marius je projednou bílý Evropan a ne něco z kategorie eurokvótního importu (jako u příšerného seriálu s Gérardem Depardieuem). Samotný Jean Valjean v podání Hugha Jackmana je dobrý, ale nějak mu nevěřím stárnutí (opravdu staře nalíčený je až v poslední scéně). Pro Amandu mám slabost už od Mamma Mia, tvářička co i docela slušně zpívá, i když podobně jako někteří jiní uznávám, že Eponina byla hezčí (mimochodem posílat jednu holku získávat info o jiný je tak strašně nechlapský, že se Marius nestydí). Nejtragičtější je samozřejmě příběh Fantiny, to by se jeden styděl za lidstvo, tahle část působila na city navzdory tomu, že se při ní zpívalo. Co se týče Hooperova "experimentálního" podání, je pravda, že šel asi na hranici toho, kam se dá jít při přiblížení muzikálu realitě, ale stejně bych asi radši ocenil normální adaptaci románu. Tři nebo čtyři? V rámci humanity... (27.04.2015)

Nejdéle uváděný muzikál v historii, kvalitní předloha Victora Huga a hvězdné obsazení je bezpochyby skvělým materiálem. Bohužel Tom Hooper uchopil látku za špatný konec a utápí se v divadelních kulisách a místy sklouzává až k melodramatu. Na druhou stranu ho zachraňují skvělí herci a časem prověřené písně. 70% (16.01.2013)

Muzikály nejsou můj šálek čaje a i k tomuto musím být krutý. První půlhodinu jsem uvažoval, že to vypnu – měl jsem problém si zvyknout na zpěv (to se časem poddalo) a hlavně některé nerýmované násilně zpívané dialogy, které byly zpívané jen proto, že jde o muzikál (to mi vadilo celý film). Kdybych měl vyzdvihnout pozitiva – moc se mi líbila ústřední melodie a ve střední pasáži mě chytnul děj; ale byllo až moc okamžiků, které jsem měl chuť přetočit, pasáž na hradbách byla nuda. # [viděno: TV, 5.1] # příběh 5 | hudba 7 | humor 0 | akce 2 | napětí 1 | pustil bych si znovu 3 (09.03.2013)

Po rozpačitém přijetí Hooperových Bídníků jak americkou, tak českou kritikou jsem byl přesvědčený, že ten film budu upřímně a z celého srdce nenávidět. Do kina jsem šel v podstatě jen tak z povinnosti. Ale dobře jsem udělal, že jsem šel, protože mě Bídníci nakonec úplně odzbrojili a emočně odrovnali. Na začátku jsem se ještě úspěšně vzpíral, ale trvalo to asi jen tři písničky, než jsem se do děje pořádně ponořil. Zbytek stopáže už jsem si to upřímně užíval. Celkově toto muzikálové pojetí považuju za velmi zajímavý experiment - na jednu stranu špinavost, realističnost, na druhou stranu exponované muzikálové herectví, zpěv ... opravdu zajímavý zážitek. Osobně to aktuálně považuju za zajímavější a odvážnější film než přehypovanou Královu řeč, takže si na Toma Hoopera nemůžu vůbec stěžovat (a to jsem před premiérou o Bídnících uvažoval jako o zbabělé sázce na jistotu). 9/10 (15.01.2013)