Knoflíková válka

Nie je to príbeh len pre deti, jeho sila pozostáva v jeho univerzálnom charaktere. Každý kto pozerá na tento film si zoberie z neho svoju rovinu. A ja ako obdivovateľ vojnových filmov som si z neho svoje odniesol. Film nám nenásilnou formou poukazuje na všetky neduhy francúzskej spoločnosti v dobe nacistickej okupácie. A kľudne ho môžeme zaradiť ako veľký protivojnový film venovaný deťom aj dospelým. Vojna medzi dvoma nezmieriteľnými družinami je vedená takmer na úrovni ako vojna za hroznej reality okupácie, perzekúcie Židov a vzájomnej spolupráce dospelých. Záverečná súdržnosť deti je vzorom pre jednanie všetkým. Deti mali svoju vojnu v ktorej sa riadili určitými pravidlami s obrovským, zmyslom pre lojalitu a česť, ktorá sa nepremietala do života dospelých. Takže tento krásny film nemôžeme chápať len ako hru deti, ale musíme ho brať ako poukázanie na zradu, kolaboráciu, neochotu zapájať sa do odboja, do obrany svojej vlasti cestou detských duši. (30.01.2017)

Už dlouho jsem neviděl adaptaci, která by byla po všech stránkách mimo. Barratier zvolil zcela nesmyslně pastelovou a hyper-kýčovitou formu, která z klukovské hry činí jakési povznesené infantilně válečnické drama - tím ale bere příběhu veškerou poezii, rozvernost a úsměvné napětí mezi malými činy a jejich "velkými" ozvuky v klukovském kolektivu. Pergaudova kniha obsahuje esenci dětského škorpení ve vší nezávaznosti, a přitom se nijak nevyhýbá zodpovědnosti - ta zastihne oba hlavní aktéry ve skvělém a ne zrovna "sluníčkovém" závěru. Jenže Barratier knihu rozoral, části příběhu i postavy ležérně rozesel po celé stopáži (takže nedávají příliš velký smysl) a pospojoval je nezáživnou ideologií: už tu nejde jen o hru, ale přemítá se tu o hrdinství, odboji, republice, rase... a Knoflíková válka je bohužel tím nejnudnějším učitelem a rétorem - zřejmě i vinou dabingu, který křečovité dialogy ještě posouvá k teatrální deklamaci. Nevím, proč prostý příběh o klukovinách, které přerůstají z půtek ve skutečný konflikt, je třeba nadívat ušlechtilými motivy židovství, vzdoru a ušlých lásek. Obzvlášť v téhle tezovité a neživotné podobě. Nucená "poučnost" filmu by byla snesitelná, kdyby byla vykoupena alespoň dobře odvyprávěným příběhem, silnými postavami a kvalitním řemeslem. Jenže Knoflíková válka je prostě a jednoduše hnusný kýč, který není schopný sdělit ani desetinu emocí a poselství předlohy - zarážející je fakt, jak původní výsměšný tón ke světu dospělých obrací film k té nejpovrchnější patriotické agitce o francouzském odboji (ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle má asi stejnou výpovědní hodnotu jako Haló, haló). Skvělý film Yvese Roberta z roku 1962 zůstává neohrožený svým civilním tónem, vtipem a klukovským nadšením - všechny ty "pseudodospělácké" kompozice a otřesně vlezlá hudba nové verze vyznívají jako hodně mizerný vychovatelský vtip. Pochcat a uřezat všechny knoflíky: zneuctěné modly dětství neodpouštím! (11.04.2012)

Nemohu zatím hodnotit starší Knoflíkovou válku, ač jsem jí kdysi dávno viděl. Žel bohu si na ní skoro nepamatuji. Ale tato mi scénáristicky, herecky i kamerově celkem sedla. Na pochopení jednoduchá, postavy též nikterak psychologicky složité, stejně jako děj. Prostě pohodový film na jinak všední dopoledne. 70% (04.11.2012)

Knižní dílo jsem nečetl a předchozí starší film jsem neviděl. Nevím tedy zda je tu něco jinak, špatně či dobře, ale film se mi líbil. Je to taková klukovská záležitost v nepříliš pěkných časech. Je tu sice ukázané vše v laciném pozlátku naivity, ale hezky se na to kouká. Je tu přátelství, dětská krutost i nevinnost, láska, přátelství, čest a odvaha. Ten nejmenší klučina byl dokonalej :-) Jak se opil s bývalým vojákem, to byl filmový moment, na který se nezapomíná :-) Modelka Leatitia Casta ukázala, že umí hrát a že nepatří jen mezi další, co si chtějí zkusit film, když se umí procházet po molu nebo kdákat na pódiu. Já jsem byl průměrně spokojený ;) (22.09.2012)

I když toto filmové zpracování Knoflíkové války má s původním filmem z roku 1962 společný víceméně jen název, musím uznat, že film měl něco do sebe. Nechápu, proč autoři filmu přenesli děj do druhé světové války, a tím pádem do děje zapletli židovskou otázku, ale budiž. Ovšem, že si dovolili vynechat hlášku „kdyby sem to byl věděl, tak by sem sem nechodil“, je neodpustitelné. Vsadím se, že ji postrádali všichni, kteří znají zatím nepřekonanou verzi z roku 1962. Udivila mne i prudernost autorů, kteří nechali kluky válčit pro jistotu ve spodním prádle. Bohužel filmu nepřidal ani český dabing dětských rolí; tedy s výjimkou toho nejmenšího. (10.12.2012)