Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lovreňáci a Velraňáci jsou dvě party kluků ze sousedních vesnic. S vervou sobě vlastní se nenávidí a bojují proti sobě s odhodláním svých statečných dětských srdcí. Jejich netradiční válečné trofeje - knoflíky, šle a pásky jsou na druhé straně vykupovány výprasky a tresty stejně urputných rodičů. Chlapci procházejí těžkou zkouškou, která jim dá poznat to nejdůležitější v životě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (149)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Skvělá kniha - skvělý film. Pravda, mluva knižních Lovreňáků a Velraňáků je natolik šťavnatá, že do filmu se jaksi zcela nešikne, ovšem nahého boje se filmaři nevzdali. Jak se říká, papír snese více, než mluvené slovo, i když mám obavy, že v naší vulgární době by klidně někdo ty sprosťárny natočil ( a tím film pěkně pohřbil). Zbytečné zde opakovat nejznámější hlášky, ale: Mám v kalhotách, díru jak trám - taky není špatná. A scéna s granátem? Kde se tam vzal ostrý? V příběhu zkrátka řádí nejen kluci, ale i jejich tatínci. Maminky ne, ty pak přihlížejí, jak rozzuření tatínci mydlí jejich kluky. Jo, to bývaly časy. Dnes už se nejspíš děti perou jen přes počítače...ale tenhle film baví pořád. ()

junxi91 

všechny recenze uživatele

Knihu, jenž byla předlohou pro tento film jsem četl jako dítě. Tehdy mě celkem bavila, a tak jsem se nyní jako starý kokot rozhodl podívat se na film. Nebyla to už sice taková zábava, protože mě má dětská hravost a fantazie pod tlakem starostí a úzkostí už z velké části opustila. Přesto jsem se nechal unést tímto starým filmem, oslavujícím dětství, chlapecké hry a zobrazující silnou nevraživost mezi dvěma partami kluků ze sousedních vesnic – Loverňáky a Velraňáky, které se vzájemně nesnášejí, pokřikují po sobě a také se často vzájemně mydlí. Hlavní postavy jsou z tábora Loverňáků, především tedy jejich vůdce Lebrac, anebo zrádce Aztec. Na začátku vidíme malého Gibuse, který chce prodat sedlákovi známky proti nemocem, ale tomu je už prodali Velraňáci. Sedlák řekne dobrou věc – „Važte si zdraví. Zdraví je jen jedno, kdežto nemocí je spousta“. Gibus se pak dostane do potyčky s jedním Velraňákem, který jej nazve impotentem a Gibus neví, co to znamená. Při hovoru s kamarádem pronese své oblíbené „kdyby sem to byl býval věděl, tak bysem to neřekl“. Tato věta v různých variacích od něj zazní několikrát. Při jedné z potyček je Lebrac zajat Velraňáky a má strach, že jej budou jako zajatce mučit, oni však mají v plánu něco lepšího – odřežou mu všechny knoflíky, tkaničky, cvočky, pásky a kšandy. Díky tomu se celé dílo jmenuje Knoflíková válka. Knoflíky jsou však drahé, a tak je třeba získat peníze na nové. Ne všichni však mohou přispívat. Kluci se zhlédnou v idejích republiky, kde jsou si všichni rovni, a tak musí každý přispívat, což nejde – někteří jsou bohatí, jiní chudí. A tak si začnou vydělávat peníze pomocí sběru hub, zmijí, a dokonce se jim povede ulovit lišku – chuděru ji vykouřili z její nory. Zato však na králíky jsou hodní a jeden zraněný ušák dokonce způsobí krátké příměří mezi oběma partami. Loverňáci si také postaví svůj dům, ve kterém se scházejí a kde jim mohou být celý svět a dospělí totálně volní. Avšak existenci domu a jeho polohu nahlásí zhrzený Aztec u Velraňáků, a ti jej pak pomocí ukradeného trakaře srovnají se zemí. Hoši na to však přijdou a se zrádcem se patřičně vypořádají. Nakonec i jejich otcové konečně pochopí, proč se tak řežou, proč jim chybí knoflíky a vzpomenou si na svá dětská léta, když se společně ožerou na poli. Ve filmu nechybí alkohol ani cigarety – naši dvanáctiletí bojovníci si je dopřávají ve svém dřevěném domě, a Aztec dostal pár panáků u jednoho Velraňáka doma. Je zde také nahota, protože když jdou hoši bojovat nazí, tak jim přece nemohou sebrat žádné trofeje. Aztec po vyhrané bitvě přesto pronese "kdyby sem to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil". Skvělí byli také hoši s praky, schovaní vysoko na stromech a divil jsem se, jak se jim tam povedlo vylézt - vždyť minimálně dva metry od země nevyrůstala z kmene žádná větev. Vtipná byla také scéna s tvrdohlavým oslem, který zůstal stát na jednom místě, než jej v noci hoši konečně donutili pohnout se domů. Nejvíce pozornosti je soustředěno na Lebraca, který si užívá doma výprasky od svého otce za každý ztracený knoflík a pozdní příchod a také je mu vyhrožováno internátem, na který se mu vůbec nechce. No, troufám si tvrdit, že v dnešní době je nemožné, aby mladí kluci trávili svůj volný čas tímto způsobem – především venku a s prakem v ruce, protože rodiče jsou úzkostliví, děcka zlenivěly a mobily jim postupně kradou zbytky dětské fantazie. A děcka s cigaretami, alkoholem a běhající nahá po lese jsou v současné době absolutní tabu a nejedna sociální pracovnice by si na jejich rodičích ráda smlsla. Ne, že bych to obhajoval, ale aspoň byla sranda a kromě pár modřin se přece nikomu nic nestalo. () (méně) (více)

Reklama

berg.12 

všechny recenze uživatele

Kdybych to byl věděl, tak jsem na tenhle báječný film kouknul už dávno. Nevím, jestli se může líbit jak klukům tak holkám, jde vlastně o čistou klukovskou romantiku a tam mají holky (v tomto případě jedna) často nelichotivá a předem určená postavení. Ale myslím si, že žádným dětem by, na rozdíl ode mě, tenhle film utéct neměl. V porovnání se spoustou našich socialistických dětských filmů neztrácí totiž ze svého kouzla vůbec nic. ()

PaRi 

všechny recenze uživatele

Z nostalgie na své dětství přidávám hvězdičku navíc. Jo, jo, film krásně ukazuje dobu, kdy hrdost příslušnosti k místu - patriotismus - se pěstoval od mala, stejně tak jako vztah k fauně. Hlášky z filmu jako: Kdyby jsem to byl věděl, tak by jsem sem nechodil, či: Takhle půjdu, budu se dívat dolů a vůbec se nebudu bát, zlidověly a písničku: Mám v kalhotách..., jsme si pohvizdovali, už když jsme šli z kina. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Krásná záležitost, taková kouzelná rodinná komedie o klučičích rošťárnách, bitkách a odstřižených knoflících.. Vrátila jsem se k tomuto snímku po spoustě let a rozhodně nelituji, bylo to velice příjemné filmové zpestření.. Všichni kluci jsou sympaťáci, od nejmenšího po největšího, báječné hlášky, které už během času zlidověly, no a písnička „Mám v kalhotách díru jak trám“ v provedení synů i otců úžasná.. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (6)

  • Postava Petita Gibuse (Martin Lartigue) se tak proslavila v Japonsku, že po něm pojmenovali značku čokolády. (sator)
  • Aby režisér našel správné mladé amatérské herce, vyfotografoval téměř tisíc dětí ve věku kolem dvanácti let. Ty vybrané později procházely sítem castingu. (sator)

Související novinky

Zlín Film Festival s vůní  Francie

Zlín Film Festival s vůní Francie

04.05.2016

Filmové cestování po Evropě pokračuje letos výletem do provoněné Francie a Zlín Film Festival odtud přiveze návštěvníkům více než 40 archivních i nejnovějších filmových počinů. Sekce Dny francouzské… (více)

Reklama

Reklama