Vrásky z lásky

Příliš slabý, hodně rozvláčný a nudný film. Bohužel ho nedokázali pozvednout ani vynikající herci, kteří zde prakticky nedostali možnost ukázat své herecké kvality. Nikdy bych nevěřil, že si tak dobří herci zahrají v tak špatném filmu. Škoda přeškoda. Myslím, že se na tento film už nikdy dívat nebudu. (01.01.2014)

,,40 LET UČÍM DĚTI, ABY DODRŽOVALI PRAVIDLA .“ … ,,TAK TO JE NEJVYŠŠÍ ČAS S TÍM PŘESTAT!“..... /// Rodiče a děti. Děti a jejich rodiče. Rodiče, ze kterých stáří dělá děti. Výkvět českých hereckých důchodců, ale hlavně duo B+B (kterýmu vévodí klející a ironickým humorem sršící Bohdalka) v sympaticky pojatý road-movie. Na konci jsem překvapenej, jak si mě všichni získali na svoji stranu. Sympatickej a malej film o dvou důchodcích, kteří se navzájem zachráněj. Fajn dialogy, scénář, obsazení a (pro někoho) zjištění, že když staroušci nepruděj, dá se s nima i žít (ne babi, ve čtvrtek do Kaufláče s tebou fakt nejdu!). No řekněte: nebyly by 3* málo? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Je mi tak kolem pětasedmdesáti. 2.) Sháním film, kterej mi podle nekrologů bude připomínat český herce. 3.) Co dělaj angličtí důchodci vím, ale nikdo mi neřekl, na co se mám připravit já. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (08.12.2012)

CITÁT - A víš, že jsem rád, že skoro nevidím.......... Jiřina Bohdalová, jako bývalá herečka a Josef Brzobohatý, jako profesor, jejichž cesty se ve stáří opět protnou. Příjemná hudba, dobrá kamera a velmi povedené herecké obsazení. Je radost koukat zase na tak zkušené herecké duo. CITÁT - Když jsem hrála v divadle, tak ona umejvala schody......... Svým způsobem veselý, ale i smutný příběh o stáří, zahalené trochou road-movie, humorem a pravdou, z vytříbenými dialogy. CITÁT - Jsem stará i na to, abych hrála starou.......... Musím přiznat, že jsem uronil slzu a možné ne jednu. A za tu slzu, možná ne jednu, dávám za 4****. (04.01.2015)

S (ne)úctou ke stáří aneb stáří není nemoc, je to jen další životní etapa. S nadhledem, vtipem „je fakt, že některé zvuky v domově seniorů neuslyšíte“, bez (až na pár vyjímek) patosu, klišé a laciného sentimentu a řádně hořko-trpkou příchutí „ Proč neskočil do řeky, ta nezastaví“, převyprávěné. Chtělo by se dodat, tedy ze života. Zdá se to tak jednoduché. Stačí, když se potkají inteligentní scénárista píšící na téma, které dobře z vlastního? života zná, s nadějným laskavým režisérem, dávající (zaslouženou) šanci stáří, které jim to následně měrou vrchovatou oplácí. Vrásky z lásky jsou snímkem, který sice svou televiznost nezapře, ale takto zapadnout si nezaslouží. Žiju v realitě, není to snímek určený (pubertálnímu) mládí, přičemž věková (většinová) skladba místní csfd (podrobný průzkum jsem si nedělal, pravda) mu dvakrát nenahrává a rozhodně si nechci ani hrát na mentora, ale ve světle právě zakončeného roku 2013 a čerstvému rozesmátému PF-ku místního duchovního otce POMA, sumarizující minulý (filmový) rok resp. lákající na ten nový a přející vše NEJ do nového roku, bych si s dovolením (po)přál něco i já. Dočkat se v brzké době podobné reklamy (oslavy) českého snímku. Třeba zrovna od tandemu J. Strach-M. Epstein. My, samotní diváci, stejně jako i český film jako takový, bychom si to zasloužili resp. potřebovali jako sůl. 78% (01.01.2014)

Měla jsem dojem, že tvůrcům je téma filmu ukradené, což je dost zásadní problém. Sám Epstein v diskusi po projekci říkal, že ho k napsání scénáře inspirovala praprateta, na niž už se nepamatuje, a jakýsi zaměstnanec domova důchodců, kterého jednou svezl autem a který mu vyprávěl cosi o sedativech. Vznikl z toho eklektický, povrchní blábol s několika silnějšími místy. Nemám samozřejmě nic proti obsazování starých dobrých herců, ale pokud je to touhle formou „dávání šance“, je to zlé. A jako francouzštinář nechápu to [defuró]. (27.07.2012)