Den nezávislosti: Nový útok

Totální tvůrčí zoufalství a skok o tři třídy dolů. Emmerich jakoby úplně zapomněl díky jakým trademarkům a režisérksým postupům vystoupal v roce 1996 na vrchol pomyslného blockbusterového žebříčku. Jeho ID4 byl vtipný, dynamický, emocionální a místy i velmi mrazivý film. Především byl ale obrovsky zábavný, se zajímavými postavami kterým jste fandili ač (či možná právě proto) byly velmi rozličné. O 20 let později ale máme nový útok, který je koukatelný jen díky formální/trikové evoluci. Protože o scénáři nemůže být řeč, noví hlavní hrdinové jsou nezajímaví a nudní a ti staří tam jsou málo času a nebo se s nimi zachází trestuhodně špatně. Dalo by se říct, že až na Goldbluma je režisér nenechal zestárnout s grácií a noblesou, kterou by potřebovali a zároveň by byli skvělými tahouny pro mladé hladové krky, kterým je mimochodem v průměru asi tak 15 let a pilotují stíhačky, létají na měsíc a bez mrknutí oka se obětují pro lidstvo. Nadsázka je fajn, ale tady to mnohdy bylo myšleno až příliš vážně. Ten mix byl zkrátka namíchán od začátku špatně. Nelze neodpustit ani okaté kopírování Aliens a Koule. Opravdu obří zklamání intergalaktických rozměrů a s nostalgií vzpomínám na dokonale vymazlenou a charizmatickou jedničku. (25.06.2016)

DEN NEZÁVISLOSTI: NOVÝ ÚTOK je přesně tím, v co člověk doufal, že bude. A zároveň potvrzuje obavy, které je možné v souvislosti s pokračováním po letech mít. Co přesně znamenají obě floskule, se dozvíte v této kontextové kritice, v níž rozebírám, v čem pokračování není oproti jedničce již ozvláštňující, v čem v porovnání s ostatními současnými velkofilmy ozvláštňující je... a proč jsou elitisti ve svých (nad)interpretacích tak mimo. (23.06.2016)

Já nevím co se to se mnou děje, možná už mi opravdu měkne mozek, ale přestávají mi vadit úplně tupý filmy, ba co víc dokážu se na nich i zabavit. Emmerich servíruje pokračování který je ještě blbější než jeho předchůdce kterýho si budu muset taky zopáknout a eventuálně pozměnit hodnocení, protože jedno se tomu vocasátorovi megalomanskýmu upřít nedá a sice to, že i když jsou jeho filmy vraždou mozkových buněk, tak destrukci a akci má zmáknutou aspoň jede oldschol a všechno přehledně žádná rozhekaná kamera nebo megakokotskej střih a světe div se už i tohle dokážu dneska ocenit! to jsem teda hluboko klesl... Takže takhle samozřejmě, že to je další typická Rolandovina tudíž píčovina, až na to, že tady se to už nebere ultra vůbec vážně tohle už sklouzává do zábavnýho trashe a tenhle posun Emmerichovi schvaluji. Místy už prostě paroduje a dělá si srandu sám ze sebe. Ve White house Down to ještě nefungovalo, ale tohle je jiná guilty pleasure kategorie. Sračka, ale zábavná. Dal bych 2*, ale fláknu tam 3*, ať je Laco správně zmatenej.50% (23.06.2016)

Co to kurva bylo?! A abych svému zděšení dodal dostatečný důraz, zopakuju to ještě jednou a pomaleji: CO – TO – KURVA – BYLO – ?! Vždyť to vypadalo jak Star Wars pro chudý. Jedničku si nepamatuju a mrzí mě, že to samý nemůžu říct o dvojce. Tohle je vyčpělý hovno upečený podle tradičního receptu amerických blockbusterů: vezmeme pár Číňanů a negrů, pro jistotu i několik kusů blíže neidentifikovatelných mezinárodních směsek, přimícháme je k bílým americkým vojákům, podlijeme nechutným patriotstvím, přidáme balení amerických vlajek a pak dochucujeme dle libosti nejrůznějším digitálním bordelem. Měl bych ty internety omezit, protože z nudy tady prolízám profily píčovin a pak na ty píčoviny i čumím, s takovou mě to ČSFD jednou zabije. A až se tak stane, tak z HOMA vysoudím nejenom všechny prachy, ale i všechny zaměstnance! Ale zas proč ne, aspoň bych je konečně nechal dělat to, na co doopravdy stačí; admini by mi psali domácí úkoly, programátory bych postavil ke kuličkovýmu počítadlu a Bart by mi pral fusky a nosil kafe. (29.11.2016)

Druhý Den nezávislosti jede přesně podle mustru sedmých Star Wars a Jurského světa. Pečlivě se oživuje starý svět s (převážně) novými hrdiny a hodně se brnká na nostalgickou strunu, jenže tím to bohužel hasne. Emmerich sprintuje jako zběsilý, aby se bůhvíproč vešel do dvou hodin, takže se všechno děje ráz na ráz a nikdo a nic nemá šanci vyniknout. Hlavně péče o postavy je veskrze tragická a lavíruje mezi odfláknutým kecáním a WTF momenty, pročež baví především akce. Té je naštěstí dostatek a je patřičně epická, ve finále tedy dostanete ucházející blockbusterovou jízdu, v níž se vydařené scény střídají s momenty zralými na facepalm. Nový útok prostě nepřekvapí ani nenadchne, ale vlastně neurazí. Což je vzhledem k fenomenální jedničce obrovský sešup, ale po trailerech snad zázraky nikdo nečekal. (6/10) (21.06.2016)