Ulička zázraků

Děj tohoto filmu se vyvíjí tak nějak nenápadně a může leckoho přivést k mylnému dojmu, že nesleduje vlastně nic tak převratného. Ten pravý dopad ale u mě film zaznamenal až po svém skončení, když jsem si poskládal všechny souvislosti dohromady a vyšel mi ABSOLUTNĚ NEJLEPŠÍ film z mexické produkce či koprodukce. Salma Hayek tady ještě nevystupuje coby hvězda první velikosti, ovšem její výkon předznamenává další kariéru (nehledě na to, že je prostě od pohledu k pomilování). Tím pravým překvapením jsou ale hlavně její v našich končinách neznámí herečtí partneři. Vlastně celý ten film je poskládán z několika vesměs nepříliš výrazných složek, které ale vcelku vytvářejí jednolité kompaktní a především velmi (a to zdůrazňuji) kvalitní a navíc (troufám si říct) i umělecké dílo. (12.09.2002)

Pokud národní mexická kinematografie adaptuje román egyptského spisovatele Nagíba Mahfúze, nositele Nobelovy ceny za literaturu, a u nás je vnímán především jako film, který vystřelil Salmu Hayek do hvězdných výšin, je poněkud pokrytecké předstírat, že takový projekt je nám kulturně dostatečně srozumitelný. Protože není. Román Zuqâq al-Midaq (1947) nikdy česky nevyšel, tudíž o tom, jak se povedlo převést reálie z arabského světa na mexické předměstí, můžeme jen cosi předpokládat. Výsledná recepce pak jen sleduje snahu vhodně reagovat na film, který byl úspěšný na festivalech. Všechno je jen iluze, stejně jako přání ovdovělé paní domácí znovu se provdat. (15.08.2022)

Pozvolna plynoucí film o obyvatelích jednoho velkého nájemního domu, majitelky, odkvetlé, leč velmi hodné slečny Susanitty, o rozháraném majiteli hospůdky,u něhož se projevila homosexualita a v jehož podniku se schází všichni sousedé na domino, o jeho synovi, o paní, která vykládá karty a její nádherné dceři Almě, do které se zamiluje holič, o starostech, drobných radostech, nešťastných láskách, tvrdém životu na ulici,tragédii, ale i vzájemné úctě a umění žít pospolu, tam kdesi na předměstí Mexico City, v obyčejné Uličce zázraků.A mladinká Salma Hayek, nádherná dívka, které uvěříte úplně všechno a vpovzdálí uslyšíte tesknou latinskoamerickou melodii.... (10.03.2014)

Moc mě to neuchvátilo. Hlavně mi stopáž připadá neúnosně dlouhá. Když počtvrté začínají chlapi hrát stejnou partii domina, už to opravdu přestává být drama. V jednání hlavní ženské postavy navíc postrádám logiku. Pro její zásadní rozhodnutí odejít do nevěstince v dané chvíli a s jejím založením, jak je filmaři vykreslili, podle mne buď neměla důvod, nebo mi ho autoři neřekli. (14.11.2009)

Snímek z mexické produkce nabízí především pestrou paletu rozličných charakterů, které jsou jako ze života. A často se jedná spíše o postavy nesympatické, které se ze všeho nejvíc snaží jednat ve svůj prospěch - tak jako je to v reálném světě běžné... Pozor další text může obsahovat spoilery. Typickou postavou byl v tomto ohledu Chava, jehož příklad mi přišel o trochu lépe propracovanější a uvěřitelnější než v případě Almy. Jinak ale na Salmu Hayek byl hezký pohled, to zase jo. Protipólem Chavy nebo i třeba Guicha byl Abel, který nemyslel jen na sebe, ale ve výsledku mu to nebylo nic platné. Stejně tak jako naivní ale hodné Susanitě, která končí v slzách. Nakonec totiž ke štěstí nedojde vlastně nikdo, ať už volí jakoukoliv cestu. Stopáž byla lehce přepálená. (16.07.2012)