Je muž, který je vysoký, šťastný?

Až budo psát Chomskému nekrology, tak v nich bude stát, že šel ve šlépějích velkých vědců doby osvícení a že dokázal - stejně jako ti, které on tolik obdivoval a na které navazoval - udělat zásadní průlom v našem chápání světa, konkrétně toho subjektivního, vnitřního. Rozhodně je Chomsky jedna z hlavních osobností, které nám ukázaly, že tradičními otázkami filozofie ("Velké otázky") se má cenu zabývat. Jestli jsme skutečně na začátku nové revoluce v kognitivních vědách, jak říká on, tak možná jednoho dne bude zařazen po bok lidí jako Newton a Hume. Už teď mu ale patří všechna čest za jeho obranu racionálního myšlení a za boj proti všelijakému postmoderního nonsensu, který se v minulých dekádách šířil jako smrad. (19.05.2014)

Chomsky hodinu a pol filozofuje a Gondry to vyjadruje animáciou. Je to skôr taká reklama na ďalšie spoznávanie Chomského literárnej tvorby a ďalších myšlienok, Gondry prezentuje oba povrch a zhřňa, o čo sa jeho protagonista zaujíma. Samozrejme nie je priestor ísť do hĺbky, ale nemám v záujme to režisérovi vyčítať. Jeho animácie ma bavili, naložil si na ramená obrovské množstvo práce, pritom mohol iba zostrihať jeden typ záberov, a to pohľad a protipohľad. Niektoré úvahy som pochopil a bavilo ma o nich premýšlať, záverečná a zároveň ústredná otázka z názvu filmu mi ale v hlave urobili bordel... (06.07.2017)

Je divák zhlédnuvši Gondryho osobitý dokument a hold intelektuálu par excellence Chomskému v jednom šťastný? Si piš! Neznám a asi nepoznám nic, co by animovanou konverzaci s Noamem Chomským připomínalo, sdílelo skříň, Gondryho počin je šuplík o sobě ve svém vlastním světě. Možná šťastný, možná nešťastný, co já vím, vysoký muž je v dějinách filmové tvorby toliko solitérem, až se mně z toho chce radostí plakat. A aby toho nebylo málo, motá se světem, kterým se lehce motám i já. Nadstandardně potěšující! Jsem povinován vidět ještě minimálně jednou. 100% (20.11.2014)

Vadil mi styl animace, což je u animovaného filmu docela zásadní problém. Cítil jsem se jak po LSD a ani po hodině jsem si nebyl schopen zvyknout. Minul mě autorský záměr, a to nejen ohledně vizuální stránky, ale i způsobu, jakým byl celý rozhovor veden. Nedozvíme se nic nového a všechny koncepty jsou rozpracovány jen velice povrchně. Do toho se mísily osobní otázky a fragmenty Chomského životního příběhu, které místy působily až rušivě. Celé je to takový kočkopes. Neurazí, ale čekal jsem víc. (28.09.2014)

Nesmirne frustrujici rozhovor. Chomsky pusobi skoro jako rukojmi, jako kdyby ho do nataceni nekdo nutil. Po celou dobu tak bez zaujeti huhla a obsah jeho slov je svazan axiomy, jejich logika potacejici se v kruhu. Vetsim selhanim je pak ale samotny Gondry. Jeho naprosta ignorance, v ruku v ruce s jeho jazykovou i intelektualni omezenosti, zarucuji ze se divak od Chomskeho nedozvi prakticky nic. Gondry nezvlada pokladat ani trochu zajimave otazky a kdyz uz se zda, ze se Chomsky dostava k necemu prinosnemu, Gondry ho prerusi nebo navaze naprosto irelevantni otazkou. Problemem nejvetsim je ale samotny koncept pojmout film jako animovany, coz jen odvadi pozornost od obsahu dialogu. Na druhou stranu, spojeni animace a toho prazdneho zvaneni ma postupne prijemne halucinogenni, takrka mysticky ucinek. (29.07.2016)