30 minut po půlnoci

Po letech poslouchání amerických pohádek o zlém Usámovi jsem dospěl k názoru, že se jedná o bájnou postavu, tedy něco jako Kraken, Šemík či neúplatný český politik. Zkrátka mám jisté pochybnosti o existenci této figurky, jejíž totožnost potvrdila expertka CIA po asi dvousekundovém odborném ohledání. Předcházela tomu však více než dvouhodinová konverzační nuda a ani tolik vychvalovaná závěrečná akce utopená ve tmě ve mně nedokázala vzbudit žádnou emoci. Jako uspávadlo to celkem šlo, ale ta inspirace skutečnými událostmi to tradičně zabila. (27.10.2013)

Zero Dark Thirty aneb definitivní potvrzení, že Kathryn Bigelow má koule větší než většina jejich chlapských parťáků režisérů a s Jessicou Chastain musíme do budoucnosti počítat. Zatímco The Hurt Locker byl doslova blesk z čistého nebe, který přišel odnikud, na tento film všichni čekali, speciálně díky tématu. A já si myslím, že právě díky tomu, že už víme, že Kathryn nějakou tu akci zvládne, tak většina nějak zapomíná tomuto filmu přičíst zásluhy. Ne já. Já si tento film opravdu užil, bavilo mě sledovat, jak malé kousky informací museli agenti skládat, aby se vůbec někam dostali a hlavně (a tady speciálně klobouček dolů pro Kathryn) se film nebojí udělat z amerických hrdinů, kteří udatně bojují/bojovali ve válce (takhle se na vojáky dívá většina Ameriky a proto díky tomuto filmu byla v USA taková kontroverze) lidi, kteří občas aby dostali informace, jdou "tak trochu" přes čáru. Pro ni to znamenalo (nechtěnou) kontroverzi, která ji stála nominaci na nejlepší režii a prakticky nulové šance na Oscarech pro její film, ale pro mě to znamená jen jedno - těším se na další film od této režisérky, která má oči otevřené a nebojí se natočit to, co vidí. 95 %. (31.01.2013)

Pohled jednoho z workoholických koleček zámořské byrokratické mašinérie na (vy)hledání „symbolu všeho zla“ aneb procedurální drama v nejčistší možné podobě. Jak moc je to zajímavé i podrobné, tak moc je to chladné, nedivácké a vyžadující více než zběžnou znalost událostí. První kancelářská hodina výrazně lepší té druhé, která byla z logických důvodů od základů překopána oproti původnímu konceptu. Žádná propaganda se nekoná a Spojenci z toho nevyjdou o nic lépe než "ti zlí", ale přesto to chtělo (mnohem) větší časový odstup. (11.01.2013)

Bez ohľadu nato či je, alebo nie je tento filmy vyobrazením skutočných udalostí, akým spôsobom sa podarilo dostať najhľadanejšieho teroristu sveta - UBL, kroky, ktoré režisérka filmu Kathryn Bigelow vo svojom snímku ponúka sú dostatočne reálne nato, aby divák uveril. Špionážna dráma ponúka napätie ako sa patrí až v samom závere, ale to sa dalo čakať, že vo filme pôjde prevažne o "tláchanie" hubou. Najväčším mínusom sa tak pre mňa stala stopáž 157 minút. Miestami som sa v tých menách Achba, Dachma či kerý "kebab", totálne strácal. (03.07.2013)

Problém, který mám s Kathryn Bigelow, je ten, že pro mě je to strašně chladná režisérka a nikdy mě nedokáže do příběhu opravdu dostat. Dopadení Bin Ládina trvalo deset let a šlo se po malých krocích, film je přesně takový. Natahovaný, výslechy, spousta jmen a hlavně informace, informace a zase informace, z toho všeho vznikl ne příliš divácký film, nikdo ho však pravděpodobně nedokáže plně odsoudit, protože své nesporné kvality má, řemeslně a technicky je to skvěle odvedená práce s několika momenty, které působí opravdu velmi realisticky. Jessica Chastain je výborná, ale v podání Bigelow jsou všechny postavy stále jen figurky, ke kterým se divák nemá šanci dostat, o nějaké emoce se režisérka snaží až v závěrečné scéně, nevím, jestli to není už pozdě, on po téměř celou dobu je vlastně divák nezúčastněný, žádné napětí, ani nic pohlcujícího. Od objevení domu mě však film chytl a přiznám se, že u samotné akce mi tuhla krev v žilách. Zero Dark Thirty je dobrý film, divák se však musí připravit na to, že z větší poloviny to je prostě nuda a je jen na něm, jak přistoupí k celku, stále mě to však bavilo více než třeba Spielbergův Lincoln. (16.01.2013)