Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Myšlenka na svobodu je sladká, vzpoury však mívají hořké konce... Koncem května 1918 se do rumburských kasáren vracejí vojáci z ruského zajetí. Je mezi nimi i Franta Noha, bývalý cirkusový artista. Vojáci i oficíři si vycházejí povyrazit do vinárny U růže, kde je největší atrakcí pěkně vyvinutá zpěvačka a tanečnice Tonka. V kasárnách však panuje tradiční rakouský dril. Vojáci jsou čím dál nespokojenější. Pohár jejich trpělivosti přeteče, když se dozvědí, že mají jít znovu na frontu. Navrátilci z Ruska, ovlivnění tamější Říjnovou revolucí, vědí, jak si počínat. Obsadí četnickou stanici, poštu i nádraží. Vinou neukázněného vojína však jejich vzpoura ústí do tragického konce. (Česká televize)

(více)

Diskuze

ivonius

ivonius (hodnocení, recenze)

Rumburská vzpoura ale nebyla uznávaná ani za 1.republiky -Ministerstvo národní obrany, Presidium K.čj.17827-pres./2.odděl.1932. V Praze dne 4.května 1932. Věc: Memorandum rumburských vzbouřenců Pres./2.odděl. Pres./1. odděl. zaslalo memorandum rumburských vzbouřenců k vyjádření Kanceláři čs.legií a I./5. odděl. Toto memorandum dosud se nevrátilo Jakmile je pres./1.odděl. obdrží, zašle Vám je k nahlédnutí s vyjádřením příslušných oddělení. Jelikož však ničeho podstatného a žádné novum uvedeno nebylo ani v posledním memorandu, lze předpokládati, že stanovisko vojenské správy k rumburské akci se nemění a zůstane negativní. 1./ Podle soudních spisů jest prokázáno, že rumburská vzpoura byla vojenskou vzpourou, která neměla ničeho společného s národním odbojem. Důvody vzpoury byly čistě materielní – nespokojenost mužstva.2./ Jako každá vojenská vzpoura jest i rumburská vzpoura špatným příkladem působícím na vojenskou kázeň a z toho důvodu nemůže vojenská správa podporovati uznání snah organizace rumburských vzbouřenců. 1 příl. a S před. Spisy. ---------------------------------------Ministerstvo národní obrany nedoporučuje vyhověti žádosti Sdružení rumburských vzbouřenců a bývalých příslušníků střeleckého pluku 7 v Plzni, o povolení slyšení u pana presidenta republiky vzhledem k tomu, že vojenská správa na základě prostudování písemného materiálu o rumburské vzpouře, zvláště pak soudních spisů, zaujala v této otázce negativní stanovisko. 1./ Rumburská vzpoura nebyla aktem národnostním resp. nesměřovala proti rakousko-uherskému státu z důvodu bojů za národní osvobození, nýbrž rumburská vzpoura byla vojenskou hladovou vzpourou, vyplývající jednak z důvodů materielních, jednak z nevůle odejíti na frontu. Osnovatelé vzpoury byli většinou vojíni býv. zajatci, kteří v zajetí do čs. zahraničního vojska nevstoupili a dali přednost návratu ze zajetí při výměně zajatců před vstupem do čs. zahraničního vojska a účasti v bojích za národní osvobození.2./ Vojenská správa nemůže podporovati snahu Sdružení o uznání rumburské vzpoury z důvodů výchovných. Uznání vojenské vzpoury tohoto druhu působilo by jistě neblaze na vojenskou kázeň.Byla to jen malá vzpoura naproti  vzpourám ve francouzké armádě kde jen díky represivním opatřením se podařilo nastolit pořádek.

Související novinky

Reklama

Reklama