Režie:
MaïwennKamera:
Claire MathonHudba:
Stephen WarbeckHrají:
Vincent Cassel, Emmanuelle Bercot, Louis Garrel, Isild Le Besco, Chrystèle Saint-Louis Augustin, Patrick Raynal, Yann Goven, Paul Hamy, Djemel Barek (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Tony je po vážné lyžařské nehodě přijata do rehabilitačního centra. Závislá na péči zdravotnického personálu a lécích proti bolesti, využívá nečekaně nabytého času k zpětnému pohledu na turbulentní románek s mužem jménem Georgio. Kdo vlastně je ten muž, kterého tak hluboce milovala? Jak mohla dovolit sama sobě propadnout takhle dusivé a destruktivní vášni? Před Tony stojí obtížný a dlouhý proces vnitřního i vnějšího hojení, jehož překvapivě osvobozující součástí může být fyzická práce... (Film Europe)
(více)Videa (6)
Recenze (76)
Videli sme to tisíc krát a tisíc krát to ešte uvidíme. Vzťah muža a ženy v priebehu rokov. Cassel hraje mladú dušu v tele stredného veku a jeho žena sa s tým pochopiteľne nedokáže zmieriť. Niektoré dialógy mi pripadali skutočne na hrane toho, čo je to urážka partnera, pričom partner, ale v podstate stále iba partnerka sa usmieva. Film je však o tom, že nikto nie je dokonalý, že bez odpúšťania by sme sa iba stále rozchádzali a scenár okomentuje aj to, že sa to tak v súčasnosti deje. Kam vzťahy a manželstvá budú v budúcnosti smerovať, sa už dá bohužiaľ pomerne s istotou predpovedať. Bohužiaľ mal Môj kráľ v mojich očiach jednu obrovskú chybu, ktorú mu nedokážem tolerovať. Jeho subjektívny čas je zhruba dvojnásobný. Ale ak niekomu ubehol ako voda, tak to akceptujem. ()
Proč se inteligentní, vzdělaná a zkušená žena nechá zatáhnout do vztahové pasti? Z lásky! Protože potká šarmantního a neodolatelného sobeckého manipulátora. A pak zblbne. Vincent Cassel se na tuhle roli přesně hodí. Odjakživa mám z něho pocit, že jedinou šancí na záchranu - je útěk. Project 52 Films by Women. ()
Můžete si to říkat snad tisíckrát pořád dokola. A je úplně jedno, jestli jste muž nebo žena. Tohle se mně přece nemůže stát. Bláznivě se zamilovat, hodit všechno za hlavu a začít si někým, kdo je na první pohled dokonalý, i když víte, že tam někde vzadu je nějaké ale. A nebo možná vnitřní alarm. I když houká na všechny strany, je Vám to ale úplně fuk. Ta prvotní přitažlivost je tak silná, že do toho jdete úplně po hlavě. Troufnu si tvrdit, že skoro v každém věku. Tohle skvostné vztahové drama s výborným Vincentem a možná ještě lepší Emannuelle je toho jasným důkazem. Na začátku spalující vášeň, na konci rozjímání, co jsem to vlastně udělal(a) špatně. Možná, že nic. Chyba není v Tobě ani ve Mně. Chyba je v tom, že nedokážeme žít spolu.... ()
Příběh jednoho vztahu, co začal až příliš krásně na to, aby mohl být trvalý. Ač je to celé bráno z pohledu ženy, neubráním se dojmu, že jsem sledovala herecký koncert Vincenta Cassela. Jak zvládl přerod z okouzlujícího a vtipem sršícího muže v manipulativního egoistu, to bere dech. Nevzpomenu si, že by někde hrál pozitivnější roli, i když je to tady vlastně on, kdo primárně může za rozpad vztahu a za psychickou labilitu své partnerky. Ovšem ani Emmanuelle Bercot herecky nezaostává, z jejích záchvatů hysterie doslova mrazí. Film dále zdobí zejména brilantní dialogy. Zajímavé je také sledovat střídání šťastných až euforických stavů Emmanuelle a její vyjádření zmaru či deprese. Na konci zůstane nepříjemná pachuť, že realita bývá často dost podobná. (85%) ()
Jako kazuistika do učebnice psychopatologie (kapitola narcistní porucha osobnosti a závislé vztahy) geniální! Není divu, že snímek působí autenticky, je-li založen na osobních vztahových prožitcích samotné režisérky, která se již může (stejně jako hlavní postava Tony) na odžitý vztah podívat s nadhledem. Scénář filmu je velmi rafinovaný – obzvlášť výstižně působí scéna, ve které bratr Tony odhadne v několika málo slovech Georgiovu osobnost při zběžné návštěvě jeho bytu. Zdlouhavost a repetitivnost mnohých scén je dle mého názoru záměrná a má diváka vyčerpat a znechutit, protože přesně takhle se v takovém vztahu cítíte (jako, když se točíte na řetízkovém kolotoči bez obsluhy, nebo jedete nonstop na horské dráze). Proto je také ve finále i největším přáním Tony „to konečně nějak zastavit“. Georgio (narcis jak vyšitý) však žije z energie Tony, tudíž ji vlastně potřebuje – překračuje její hranice, donekonečna s ní manipuluje – je přímo mistrem manipulace (sám to vlastně „ve vtipu“ naznačuje, když se označí za krále pitomců). Díky tomu, že Tony ve finále demaskovala Georgia a pochopila, na čem byla její závislost na něm založená, dává jí toto poznání nejen zmíněný nadhled, ale především sílu a svobodu rozhodovat o sobě (nebýt jeho loutkou, mít vlastní vůli). Je to však ona, která musí sama sebe vyvést z labyrintu, ve kterém bloudila deset let. ** Jen pořád nějak nechápu, proč je tento film o destruktivním závislostním vztahu zařazen do žánru romantický. *** K prohloubení znalostí o narcistní poruše osobnosti bych doporučila poutavé čtení „O Pavlovi“ (vzpomínky na život Dani Horákové s režisérem Pavlem Juráčkem). ()
Reklama