Hon

Ačkoliv se v druhé polovině film odvíjí mírně přehnaně, tak to zase moc nevadí, protože lze konstatovat, že působivost děje je značná. Viditelně tu vyznívá skvělá práce herce Madse Mikkelsena který je hybnou silou celého příběhu. Co se týče samotné historky, ať už je smyšlená, či nikoli, tak s jistou rezervou mohu napsat, že film si vzal na mušku de facto přesný popis toho, kam až může vést, když vezme kterýkoli člověk spravedlnost do vlastních rukou, který nemá stoprocentní jistotu o vině a v dobré víře touží po odplatě, ale zcela v rozporu se zdravým rozumem. Ale mám i drobnou výtku, když přijmu fakt, že Lucas je líčen jako velmi sympatický člověk, tak pochopitelně těžko si představuji, že se ocitne rázem rychle kvůli křivému obvinění v osidlech nenávisti téměř všech přátel. Působilo to na mě dost nereálně. (05.05.2013)

Vinterberg si důmyslně pohrává s rytmizací scén, s postupným stupňováním napětí a i násilí vrcholící scénou v kostele. Zároveň považuji za zcela přiznanou tvůrcovu typizaci většiny postav, kdy je prezentuje jako mentální modely vzniklé naplněním určítých schémat (nevinně se mstící holčička, spravedlivá učitelka odhodlaná vyšetřit údajný zločin, psycholog navádějící k očekávané odpovědi, ochranářští rodiče atp.), což v kombinaci s plastičností Lukasovy postavy a příběhu zasazeného do "izolované" komunity, kde se každý zná s každým, vytváří dojem marného boje "sám proti všem", který není možné vyhrát. To spolu s vševědoucí narací (divák zná pravdu a cítí intenzivní nespravedlnost, nesmyslnost a mylně motivovanou násilnost počínání téměř všech zúčastněných) vytváří vpravdě nepříjemný, ale velmi silný filmový zážitek. (11.05.2015)

Je desivé, čo ľudia vedia urobiť, ak ich je viac, sú proti jednému a padnú posledné zábrany. Mne osobne sa z takých filmov robí mdlo a strašne nerád ich pozerám (bez ohľadu na to, či sú kvalitné). Hon je mrazivá dráma, miestami skôr triler, ktorý sa bez problémov mohol skončiť ako Straw Dogs, ale nakoniec sa režisér vybral trochu inou cestou. Mads Mikkelsen je skvelý a jeho umiernený a zraniteľný výkon oceňujem o to viac, že poznám jeho brutálne a drastické výkony z Hannibala a Vzkriesenia Valhaly. Oceňujem, že sa tvorcovia nebáli nakrútiť film o takej háklivej téme, ako je (potenciálna) pedofília. (07.07.2017)

Pure žánrová záležitost se všemi pro (skvělá práce s herci, výtečná atmosféra, přístupnost v nejlepším slova smyslu) i proti (lehká manipulativnost a vypočítavost, celkem pozvolná expozice). Vinterberg ještě vycizeloval režijní přístup ze Submarina a řadí se definitivně k nejlepším tvůrcům mainstreamového dramatu, kteří umí jednoduchost prodat bez urážlivé banality. Druhé shlédnutí mě jen utvrdilo v tom, jak dobrou práci dánský filmař odvedl - to schéma, na které tu mnozí poukazují, i značná archetypálnost hrdinovy životní situace (vyobcován z polis za hřích, který nespáchal) se funkčně odráží ve struktuře filmu i opakovaných motivech "kolektivního rituálu" (cyklický rámec roku / iniciační oslava v podobě honu / Štědrý večer na malé vsi). Hon tak odkazuje spíš k něčemu, co je v lidském společenství univerzální a přetrvává navzdory konkrétní epoše (nevidím v tom žádnou snahu vytvářet umělé problémy, "sever" má ve vztahu k dětem dlouhodobě spoustu chimér, které jen posiluje zdánlivě kompaktní morálka komunity). Těžko tady nespatřovat vazbu na stěžejní dogmatická témata - jen se úplně proměnilo vidění. Vinterberg nejde v úmyslném obnažování schémat tak daleko jako Trier, jeho dva poslední filmy jsou především hledání decentní výpovědi a nacházení překvapivě silných postav. Lucas je uhrančivá postava s vnitřním vývojem od štvané zvěře k morálnímu mementu, které se hrdě staví na oči. A herecký výkon Anniky Wedderkopp je svojí intenzitou a detailností malý zázrak. Hon je prostě dánské drama v kostce - přiznaně schematické, přitom v klíčových chvílích nemluvné, reflektující "až příliš semknutou a řádnou komunitu" a její skryté démony. To, že jste jakoby o tah před režisérem paradoxně nevadí - jde o sílu realizace, ne o moment překvapení (letos mě napadá v této souvislosti skvělá Petzoldova Barbara postavená na stejném principu). A ta síla je v mých očích stále ohromující. (07.07.2012)

Říká se o mně, že mezi przněním prostitutek, ovcí a arcibiskupů si vždy dávám rajskou s knedlíkem. Je to jasná pomluva, neboť rajskou nemám moc rád. Mí přátelé to vědí a nikdy by takové špinavé lži neuvěřili. Jenže Lucasovi přátelé nerozvážně skočili na špek uraženému mláděti a dali panu učiteli pocítit zač je v Dánsku Tuborg. Je to zajímavé, chladné a poměrně realistické, ale nedokázalo mne to vtáhnout, přežvýkat a vyplivnout citově rozervaného. Spíše jsem to z povzdálí sledoval a troufale podumával o tom, zda by snímek měl takto vysoké hodnocení, kdyby k nám ještě nepronikly zvěsti o síle dánského dramatu. (15.07.2013)