Una sull'altra

Tohle, že vážně natočil tvůrce Pátera Thomase a Aenigmy?? Neuvěřitelné!! Fakt, jakým způsobem se mistr hnusu vyvíjel je opravdu úžasné a myslím si, že by ho málokdo poznal v tomhle kousku. Perversion story bych označil jako velice povedené pre-giallo sice bez oblíbených Fulciho trade marků, za to s promakaným scénářem a kamerou. Navíc s luxusní pointou a dobrým hereckým ansáblem, což nebýva u toho režiséra vždy zvykem. Je jasné, že tohle ještě nebylo to "pravé žluté giallo", když L' Uccello dalle piume di cristallo chybělo k uvedení rok a inspirace tak mohla být Hitchcockem nebo maximálně Bavou. Ale i přesto bych neváhal tenhle snímek mezi giallo řadit. Fulci vážně na začátku své kariéry válel a teď po shlédnutích všech jeho giallo filmů, ho můžu bez debat zařadit mezi velikány žánru. (24.03.2010)

Režisér sa vyhral s obrazom. Snovo - halucinačná atmosféra filmu v dôsledku toho prebíja všetko ostatné. Čo nie je na škodu. Avšak okrem obrazu je tu aj dej. A s jeho vypointovaním prichádza kameň úrazu. Isté váhanie pri hodnotení totiž spôsobila práve nepresvedčivá "šokujúca" pointa. Nakoľko nechcem vyzrádzať dej, nebudem ju tu rozoberať. No nech sa na to pozriem z akejkoľvek strany, jednoducho jej neverím. Zvlášť ak zavádzaným je lekár. Jedine teda, žeby sa mu atmosféra končiacich 60. až tak zažula pod kožu, že opojený koktailom utlmovadiel, povzbudzovadiel a halucinogénov a v následných farebných víziách nespoznával svojich najbližších. Ale to si len domýšľam, pretože o žiadny tripový výlet nejde, drogy, s výnimkou zámerne podaných uspávadiel sa tu explicitne ani len nemihnú. Čo sa, naopak, ukáže celkom zreteľne je atmosféra napätia v obklopení približujúcej sa hrozby cely smrti. Výsledkom je teda kompromisných 65%, zaokrúhlených smerom nahor. (25.06.2013)

Lehce erotická kriminálka s poměrně propracovanou milostnou zápletkou. Fulci jako mistr žánru giallo nás v tomto filmu ohledně násilí a krve dost šetří. Sázka na detektivní výstavbu děje a herecké party vyšla tak napůl. Pohrávání si s divákovou fantazií ohledně zápletky provází velkou část filmu, což je pozitivum, ale vše je poněkud fádně a nečekaně brzy rozluštěno. Skoro až polopaticky. Výsledný dojem to sráží, stejně jako několik drobných nelogičností, které diváka svádí při vlastní úvaze na špatnou stopu. Nicméně svou atmosféru film má a jednoznačně vybočuje z žánru všedních detektivek. 63% (14.07.2011)

Slušná a povedená noir-kriminálka od makabrózního mistra Fulciho. Souhlasím, že tohle není úplně nejvhodnější nazývat giallem, možná leda někým zmiňované pre-giallo, ale i to jen tak letmo, fakt spíš zajímavá kriminálka. Tenhle film je dalším důkazem Fulciho všestrannosti. Fulci byl doma v mnoha žánrech. Máme zde sytě barevné prostředí, 60s kočky (na svoji dobu je film docela odvážnej, a to chci ještě zítra pro srovnání shlídnout uncut, už se těším :-) ), stylový noir-hudební doprovod a řádně zamotanou zápletku, která se rozehrává celkem zajímavým a neobvyklým způsobem. Vůbec ten ústřední nápad je celkem neotřelý a navíc způsob, jakým Fulci celý film posouvá a nechá vyprávět je hodně zajímavý a poměrně netradiční. Mistr se jinak nezapře a dočkáme se zde i Fulciovské morbidity - záběr rozkládající se mrtvoly je velice nepříjemný a vypadá notně reálně, až se člověk lekne, jestli tvůrci fakt nanatočili nějakou mrtvolu na patologii. Závěr je docela hodně nečekaný a úměrný zvláštním způsobem se rozvíjejícímu ději. Tady musím teda podotknout a ocenit jeden skvělej joke, kterej je nepochybně plodem Fulciho totálního cynismu - jasný, myslím skoro v závěru v nejvypjatější chvíli otázku Jane ohledně hodin - nebudu prozrazovat, však uvidíte, hehehehe :-) . Další povedenej a parádní Fulciho vál. (05.11.2010)

Vynikající kriminální příběh, na kterém není nic strašidelného ani mysteriozního, ale jehož dokonalost tkví v báječné zápletce. Drama několika postav je nasnímáno skvělou kamerou, jejíž úžasné obrazy doprovází velmi dobře zvolená hudba. Notná dávka nahoty divákovi připomene, že 60.léta přinesla sexuální revoluci a hnutí hippies. Na kvalitním filmovém materiálu nám režisér předkládá pestré obrazy nezávazného života v stripteasovém baru, které jsou v protikladu se záběry na zemřelou ženu a celu smrti. Velmi působivá je scéna milování , kdy sledujeme dvojici zespoda, jako by ležela na červené skleněné desce. Kamera si vůbec vybírá zajímavé záběry - přes sklenice, odrazy na lesklém stropě apod. Vedle precizní formální stránky je navíc příběh, jenž se zdá zpočátku banální, avšak v závěru vyústí ve skutečný boj o život. Jde o ten typ snímků, kdy se zkraje nic moc neděje a přesto cítíte, že jste jím jaksi hypnotizováni a přitahováni. O to více překvapí hlavní pointa. Snímek, ve kterém Fulci dokázal, že se obejde bez gore efektů (mrtvola je sice hnusná, ale ne šokující) a že umí natočit silný film. (19.03.2012)