Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vysoce postavený advokát, ve filmu přezdívaný Konzultant (Michael Fassbender), se prostřednictvím majitele nočního klubu Reinera (Javier Bardem) přimotá k pochybnému obchodu s drogovým kartelem. On i Reiner ale brzy zjistí, že dohoda, kterou uzavřeli, jim nepřináší jen vidinu pohádkových zisků, ale zároveň je přivádí do víru událostí, jež pro ně mohou mít fatální následky. I když má Konzultant několik šancí hrozící katastrofě čelit, jeho arogance a touha po rychle vydělaných penězích mu nedovolují tyto možnosti využít. Když si posléze uvědomí, že přestal mít situaci pod kontrolou a z hráče se proměnil ve figurku ve hře, je už pozdě. Smrtící lavina nabírá na rychlosti a stahuje s sebou nejen jeho, ale i Reinera, dalšího zprostředkovatele obchodu Westraye (Brad Pitt) nebo Konzultantovu krásnou snoubenku (Penelope Cruz). Zdá se, že jediným člověkem, který v téhle absolutní krizi dokázal zachovat chladnou hlavu je Reinerova přítelkyně Malkina (Cameron Diaz). Kdo z nich se dožije šťastného konce? (Cinemart)

(více)

Videa (28)

Trailer 3

Recenze (670)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Brad Pitt hraje hajzlíka, Michael Fassbender hraje hajzlíka, Javier Bardem je úchylák a hajzl. Penélope Cruz dobrý, hlavně ze začátku, ale zase se tam moc neobjeví. Cameron Diaz pro změnu hraje takovou mrchu, až mi z ní bylo zle. I přesto jsou všechny herecké výkony skvělé, jen pořádně nevím, na koho se mám upnout, aby mi film přišel alespoň trošku sympatický. Takhle je to pro mě nejnepříjemnější film Ridleye Scotta a co na plat, že má zajímavý příběh, když nejsem schopnej si ho s těmi herci užít. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Zhlédnuto bezprostředně po (druhém) dočtení stejnojmenné McCarthyho předlohy (která má ostatně víceméně formu scénáře). Musím se přiznat, že Cormac McCarthy mě - podobně jako jeho vrstevník Philip Roth, který je narozený ve stejném roce 1933 - už dlouho fascinuje tím, jak navzdory vysokému věku neustále umělecky překonává sám sebe. Každá jeho nová kniha (četl jsem od něj vše, resp. vše, co vyšlo v češtině) je konciznější (McCarthyho pozdní knihy jsou co do rozsahu výrazně kratší než jeho raná tvroba) a literárně suverénnější. Konzultant (odhlédnu-li od své averze k nešťastnému českému názvu, který nejenže neodpovídá americkému významu slova counselor, ale ani samotnému ději) je v tomto ohledu zhuštěný na samou dřeň, spousta věcí je nedořečena či pouze naznačena, a je nutné, aby si to čtenář/divák domyslel. Jednoduchým důvodem, proč je filmová adaptace tak útlé knížky (v češtině má 160 stran) dlouhá 138 minut (film jsem viděl v delší verzi obsahující několik důležitých scén navíc), je skutečnost, že se jedná o doslovnou adaptaci, která na filmové plátno z knihy převádí v podstatě vše. Vyjma pár nepodstatných detailů, které byly vypuštěny pravděpodobně z cenzurních důvodů (např. dialog o snuff pornu je v knize výrazně drsnější), se tak jedná o plnohodnotné zfilmování autorova textu - pro čtenáře, kteří jsou s ním obeznámeni, tak film poklidně spěje ke svému předem známému konci, protože nemá čím překvapit (scéna Westrayovy popravy bollitem je ovšem šokující, i když jste na ni dopředu připraveni). Přesto jsem se na tento film těšil, protože mě nadchlo herecké obsazení i jméno režiséra, a velmi jsem toužil vidět, jak se všichni s McCarthyho textem poprali. V tomto ohledu za mě téměř maximální spokojenost - především Cameron Diaz je výtečná, a v některých scénách z ní doslova mrazí. Důvod, proč si zde film vysloužil tak nízké hodnocení, je pravděpodobně skryt v tom, že je mnohem sofistikovanější, než jsou diváci u tohoto žánru zvyklí. Ve filmu zazní celá řada komplikovaných dialogů o zlu a lidském světě, které běžný člověk nemá moc šanci pobrat. Jsem ale dalek toho, abych toto filmu vyčítal - pro mě osobně je to invenční podívaná, která přišla s něčím, co tady nikdo jiný nedělá, a jejíž krutost se mi mimochodem jeví - na rozdíl od většiny podobné produkce - jako zcela uvěřitelná. Bůhví, proč to tomu McCarthymu tak věřím, ale když třeba píše, že nejde obchodovat s Araby, protože o další peníze už prostě nestojí, přijde mi to neuvěřitelně trefné, a zapadající do představy světa, kterou s autorem sdílím. Jeho pohled na náš svět je skoro jistě bezútěšný a krutý, ale určitě ne cynický. Neznám v současnosti autora, který by psal stejně přesvědčivě o těchto aspektech života. Za mě silné 4 hvězdy. ()

Reklama

Spooner 

všechny recenze uživatele

Důkaz toho, že být výborný spisovatel nerovná se být výborný scénárista. Takový nabubřelý scénáristický patvar, v němž se na jednoduchou otázku odpovídá pětiminutovými rádoby filozofickými žvásty, se opravdu jen tak nevidí. Sakra, dyť scénáři se nedaří pořádně vybudovat ani hlavní zápletku, natož aby fungovaly tyhle nechtěně směšné průpovídky! Ridley Scott navíc zřejmě nudou usnul již při natáčení první scény a celé to na za něj dodělal asi cvičitel gepardů, protože i on si do své obsáhlé filmografie připsal zdaleka nejhorší film. Dokonce i ti jinak hvězdní herci jsou zde nevýrazní a za vrchol herectví se tu dá považovat Fassbenderova nudle z nosu. Hodně smutná spolupráce dvou legend, která nikdy neměla vzniknout. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Snímek The Counselor představuje vizuálně i kompozičně brilantní rozvedení filmového dialogu nad motivy našich činů a jejich souladem s naší podstatou, z nějž vyplývá naše ne/schopnost přijímat důsledky, které jsme si sami přichystali podle míry své rozpornosti - platí tu totiž jednoduchá, byť krutá úměra: čím větší rozpor je mezi našimi činy, vnějšími projevy, a tím, kým doopravdy jsme, čím zbaběleji před sebou tajíme svoji pravou podstatu, odmítáme pochopit své vnitřní ustrojení a dispozice, tím méně si dokážeme představit hrůzu, jaká nás kvůli tomu může postihnout, jakou tím na sebe přímo voláme. A ovšem, úhelnou perspektivou, na níž se to nejostřeji projeví, je zločinnost - schopnost či ochota člověka se zločinem živit a s tím se nejednoduše pojící míra jeho porozumění tomu, co zločinnost znamená a co všechno oblast zločinu v aktuální, žité realitě zahrnuje - s čím si tak či onak zahráváme, jestliže svůj život spojujeme se zločinem, čemu se vydáváme všanc, co musíme být schopni unést, když ne jako vědomí, tak o to tíživěji jako reálný tlak konkrétních činů a jejich konsekvencí. ***** Rozvíjí se tak filmový dialog nad morální, etickou či alespoň vnitřně hluboce logickou (což by ovšem mělo být totéž) integritou našich životů, ať už děláme cokoli: čím menší integritou mezi vnějším a vnitřním doopravdy vládneme, čím rozporněji ze zbabělosti jednáme vůči svému vnitřnímu založení, tím hrozivější realitu proti sobě v důsledku toho poštváváme. ***** U leopardů je to prosté, jejich údělem je zabíjet a oni zabíjejí s ryzostí srdce, elegancí a krásou, jež nemá obdoby, říká v závěru s nesmírným uspokojením kočkovité šelmy Malkina - existují v dokonalé jednotě těla i ducha, není u nich rozdíl mezi tím, co dělají a kým jsou. Lidé jsou podle ní složitější případ - hlavní hrdinka míní, že to je tím, že určitá lidská slabost srdce jim nedovolí zabíjet stejně elegantně a účelně, a sama se očividně považuje za někoho, kdo to pochopil, osvobodil se od slabosti a stal se ryzím, pravdivým zabijákem (Nikoli chladným, neboť pravda nemá teplotu, není emočně zabarvená.). Přemýšlivější jedinci mohou Malkině namítnout, že s lidmi je to složitější spíše vzhledem k tomu, že účel našich existencí není tak snadno pojmenovatelný - že na rozdíl od leopardů zkrátka lov a zabíjení nejsou naším ryzím údělem. (Ti ještě přemýšlivější rovnou poukážou, že takhle zjednodušené to neplatí ani u leopardů: ti loví, aby přežili, ale žijí pro život sám a jeho kontinuitu, pro krásu a naladěnost bytí - Malkina je i ve filmu možná jediná postava, která v těch šelmách vidí pouze a přede vším precizní vrahy, protože je tak vidět chce.) Co jím je, totiž účelem našich životů, na to si ovšem musí odpovědět každý člověk sám a dát si přitom sakra pozor, aby si nelhal, protože to dostihne a zničí jeho svět augmentované jako tsunami. A s tímto vědomím se můžeme zahledět za konec zobrazeného příběhu, až tam, kde se jednou protíná Malkinin osud s jejím hlubokým nepochopením jak lidské, tak vlastní jedinečné podstaty, s bezednou spárou v její vnitřní integritě - mezi tím, co dělá a jak si své počínání vysvětluje či omlouvá, a kým jako jedinečná lidská bytost a žena doopravdy je - z toho tušení, jak ona sama bude jednou svým budoucím osudem zaskočenější než všichni ti, o jejichž osud se postarala "leopardím" způsobem, bez nichž zůstala sama (Jak praví mexický barman: smrt není bez významu - celá moje rodina je mrtvá, bezvýznamný jsem zůstal já...), až ji její osobní tsunami dožene daleko za hranicemi její představivosti, z toho tušení by nás mělo mrazit. ... Malkina se považuje za praktickou, konzumní, účelovou, sytí hlad, ukájí sexualitu, plní peněženku a účelovost a jednoduchost takové existence, která ji prozatím plní uspokojením, omlouvá přirovnáním k šelmí bezprostřednosti a nevině - snad jediná mezi všemi postavami ani náznakem nepochopila, v čem tkví podstata diamantů i leopardů - používá diamanty jen jako pohodlnou peněženku k transferu hotovosti, neumí ocenit jejich specifickou krásu, totiž: Malkina neumí ocenit specifickou a ničím nevyvážitelnou krásu jedinečností, již symbolizují, nepochopila, že to je podstatou člověka a jeho vztahu k životu, jakkoli třeba i krutému, ať se dívá na leopardy nebo diamanty, že má vidět krásu jedinečnosti a dostát té vlastní. Malkina všechno kolem využije a pozabíjí jako nejlepší hráč, protože to je snadné, chápe-li sebe jako šelmu bez svědomí a pochybností, a nezůstane nic a nikdo, kdo by jí mohl dávat jedinečný význam a čemu by ho ona mohla udílet. Až jí to bude muset dojít, co si neodvolatelně provedla, až si představí, že s tím bude muset dál žít, až v tom mrtvém tichu na chvilku zakolísá - je mimo hranice naší představivosti, jaké utrpení a jaký konec tím na sebe přivolá. ***** A tvrdím-li, že se ve filmu The Counselor jedná o delikátní rozvedení tohoto tématu, pak tím narážím na jiný, starší a velice slavný film, který je v mých očích primárním ztělesněním takové konfrontace a morálního i reálného soudu nad vnitřní integritou a motivacemi svých postav, nad jejich pochopením lidského údělu a svých vlastních povah a rolí v něm - čímž narážím na snímek Heat (1995). ***** Leitmotiv filmové kompozice The Counselor: Člověku, který se před životní realitou a sebou samým schovává za titul advokáta - právního poradce, nelze radit. Z toho paradoxu také mj. plyne, že dialogy ve filmu nikdy nejsou dialogy: jsou to míjející se monology, kdy postavy ani nezakrývají, že si nechtějí nebo nemohou porozumět či se vzájemně poučit - pokud jedna pronáší moudra nebo překvapivé postřehy o skutečném světě, pak jen tak mimochodem a s vědomím, že ta druhá je nechce slyšet nebo nemůže pochopit. Případně to vědí obě strany. Ona moudra pak ale filmem dál chvějivě rezonují a obnažují na dalším jednání a mluvení každé z postav, s čím se to nechce vyrovnat, co si nepřipouští a jakou si na sebe strojí past. ***** Citát z Malkininy závěrečné samolibé zjednodušující řeči o leopardech, v níž se tragicky mýlí jak o člověku jako takovém, tak i o sobě zvlášť, a chystá si prorocky ten nejkrutější možný osud vlastní neupřímností a neochotou objevit a naplnit svůj skutečný potenciál: "The hunter has grace, beauty and purity of heart to be found nowhere else. You can make no distinction between what they are and what they do. And what they do is kill. We of course are another matter. This our faintness of heart that is driving us to the edge of ruin. Perhaps you won't agree but nothing is crueler than a coward. And the slaughter to come is probably beyond our imagining." () (méně) (více)

Bigrambo 

všechny recenze uživatele

Nikdy by mě nenapadlo, že se od režiséra formátu Ridleyho Scotta dočkám tak nudné podívané. Ovšem problém není ani tak ve Scottovi, jako spíše ve scénáři Cormaca McCarthyho. Ten nás vodí filmem, aniž by dal tušit role jednotlivých postav v obchodě s drogami a předhazuje jeden utahaný pseudofilozofický dialog za druhým. Asi nejlépe vystihl pocit z filmu vedle mě sedící divák, který si spokojeně pochrupoval… Ale abych jen nekritizoval, svým výkonem mě opět velice potěšil Javier Bardem (ten pán mě baví čím dál tím víc). A film také nabídne jednu nezapomenutelnou scénu, která mi v hlavě bude strašit ještě hodně dlouho :-) ()

Galerie (98)

Zajímavosti (22)

Související novinky

Zemřel oceňovaný autor Cormac McCarthy

Zemřel oceňovaný autor Cormac McCarthy

13.06.2023

Uznávaný spisovatel, scenárista a držitel Pulitzerovy ceny za literaturu Cormac McCarthy zemřel ve věku 89 let. Smutnou zprávu potvrdil jeho syn John McCarthy. Slavný autor měl na svědomí tak zásadní… (více)

Ridley Scott chystá drsný western

Ridley Scott chystá drsný western

12.05.2016

S. Craig Zahler proráží do Hollywoodu. Autor románu Bone Tomahawk napsal a natočil jeho loňskou adaptaci a očividně s ní zaujal Ridleyho Scotta. Legendární režisér Blade Runnera nebo Vetřelce totiž… (více)

Ridley Scott chce točit Marťana a Blade Runnera 2

Ridley Scott chce točit Marťana a Blade Runnera 2

26.08.2014

Většina režisérů si mezi svými projekty nechává rozpětí alespoň dva roky. Ridleymu Scottovi ale dovolená očividně nic neříká, jelikož od přelomu tisíciletí natočil jedenáct filmů. Hodlá… (více)

Reklama

Reklama