Muž, který se směje

Tragická, obrazově poutavá pohádka o milosrdném samaritánovi, který objal dva ubohé sirotky, ačkoli chtěl být sám a o nikoho se nestarat. V tu chvíli by člověk neznalý předlohy čekal zneužívání a krutost. Násilí a opovržení však přichází z venčí a my jsme svědky nečekaného souznění a výchovně-morální harmonie, která by dnes mohla imponovat leckterým učitelům i rodičům. Co je však na francouzsko-českém dramatu okouzlující, je jemnost vztahové triády, nicnevyčítající oddanost, partnerská upřímnost a láska jako nejvyšší dar. (15.01.2019)

Skvělý romantický film, možná trochu připomínající některé z děl Burtona (-resp. film Střihoruký Edward ). Hlavní hrdina v tomto snímku, je vyděděnec společnosti, který si uvědomuje - snad příliš pozdě - hodnoty svého bytí. Skvělé herecké obsazení (Depardieu nikdy nezklame), kostýmy, výprava. Nemám co vytknout. (18.01.2014)

Krásné "burtonovské" vizuální zpracování. Dějově to mělo také docela svižný spád (možná je to i tím, že konečně po dlouhé době film, který má kolem 90 minut!). O některých Hugových románech mám sice své mínění a začínají mě nudit, ale tohle téma mě bavilo. Mé hodnocení: 93% (viděno: 16.04.2013 / Dny evropského filmu). (17.04.2013)

Okouzlující návrat ke klasice, na kterou už všichni dávno zapomněli. Výprava a kostýmy jsou až snové, herectví lyricko-pohádkové. Nemám nejmenší výtku. Předrevoluční Francie vždycky stýká tolik dekadentního potěšení... A tím nemyslím jen výstřih Markéty Hrubešové ve vedlejší roli nebo klasickou tvář mima Borise Hybnera v davu. Už teď se těším na připomenutí verze s Conradem Veidtem. (26.04.2013)

Vida vida. Když jsem četla knihu, představovala jsem si toho neustále smějícího-se muže daleko děsivěji. Zde tento je přímo k zulíbání a docela se mi zdá, že oproti knižní předloze má super život. Ovšem i tak se mi film docela líbil. Svým zpracováním, jakoby byl natočen tak 1954? Jo, tenkrát bych v kině asi měla oči na vrch hlavy. (11.05.2015)