Křidýlko nebo stehýnko

Louis de Funés se po infarktu a následné tříleté pauze vrátil ve velkém stylu (dokonce mi tady přijde, že ty zdravotní patálie ani na něm nejsou poznat). Asi můj nejoblíbenější film s velmistrem francouzské komedie, a to si třeba vysoce cením Velkého flámu či Četníků. Navíc si k sobě vybral schopného parťáka - ač s Coluchem nikdy předtím ani potom nespolupracoval, zde jim to spolu klapalo (i když Richard coby pobočník by byl zajímavější). K tomu ještě připočítejte chytlavou Cosmovu hudbu a lahůdku v podobě záverečné scény - dostala mě, i když mi byl koncept již znám. Moc rozdílů mezi Louisovými filmy nedělám, ale zde musím učinit výjimku a dát pět hvězd, které zůstávají i po již pátém shlédnutí (16.8.2009). (03.12.2008)

Kontrolor průvodce po restauracích a hospodách má velmi důležitou práci, kde musí ochutnávat vše, aby mohl udělit hvězdičky. Potřebuje trochu té lsti, maskování a testovací načiní. Jenže jeho syn, kteý má pokračovat v jeho šlépějích to tak nevidí. Komedie o jídle, kde si sice dělají srandu z umělého jídla jako nadsázku, ale dnes to tak pomalu je. (31.12.2009)

Na svoju dobu to možno bolo pokrokové a hodilo by sa to skôr do dnešnej doby, v ktorej vám do jedál dávajú rôzne umeliny. Humor opäť svojský a dobový, je to také Funèsovské a francúzske, tu sa mi však nepáčila tá bláznivosť, ten dej, na ksichty som si už zvykol, ale na niektoré veci sa skrátka nedá zvyknúť, ak sa mi protivia, tak sa mi nebudú páčiť a ak sa opakujú vo viacerých filmoch, aj tak nemienim svoj názor skrz prilepšovanie meniť. V tomto filme ma zaujala najmä postava syna Gérarda, dokonca bola výraznejšia než samotná postava Duchemina. Túto komédiu si však musia obľúbiť kuchári, veď aký film v ktorom sa skoro všetko točilo okolo jedla dovtedy vznikol a bol až takto výrazný. Francúzska klasika. (15.06.2012)

Křidýlko nebo stehýnko je nadčasová klasika v rámci komediálního žánru, která mě rozhodně nikdy neomrzí, a rád se na ni čas od čas kouknu. Louis de Funés byl opravdu skvělý komik a v kombinaci s výtečným dabingem od Filipovského tak vznikla jedna z nejvýraznějších komických postaviček, která si získala srdce a obdiv nejednoho diváka. Příběh byl solidně vystavěný a humorné gagy a scénky fungují skvěle i po těch desítkách let. Jeden z klenotů francouzské komedie, který s věkem zraje stejně dobře jako kvalitní víno. (26.07.2016)

Mimořádně vydařený Funesův film, nadaný scénářem i režií Clauda Zidiho. Je to opravdu komedie o ztřeštěném, ale poctivém podnikatelství, které sice zaslouží nejeden sarkastický štulec, ale současně hájí kvalitu, tradici a francouzský esprit. Tento komik patří k Francii stejně jako Girardotová, Noiret, Joberová, Mauroix, Gabin, Belmondo, Delon. Starý, dobrý zlatý věk francouzského a evropského filmu, u nějž tak trochu uměním byla i lehká Múza. (28.07.2023)