Pád

Komplexně vystavěný seriál. V podstatě brilantní procedurální drama, jdoucí v až fyzickém popisu kriminalistických postupů od prvotního ohledání místa činu, přes sběr důkazů, výslechové techniky, až po všechno politikaření a práci s veřejným míněním a médii do málokdy vídaných podrobností, čímž skvěle navozuje tísnivý pocit, že takhle by se to všechno mohlo opravdu stát - že takhle se to právě teď ve světě někde děje. V druhém - a jistě hlavním - plánu je "The Fall", jak bylo hodněkrát zmíněno, o svých postavách. Skvělé prokreslení nejen ústřední dvojice ale i velké většiny ostatních charakterů přidává na životnosti viděného, až analyticky rozebírá nitro zúčastněných, jejich emoce, motivace. Těžiště seriálu je tak v dialozích, interakcích postav, detailních záběrech na tváře, oči, nervózní pohyby rukou. Ve třetím plánu jde o jeden z nejvíce ženských seriálů, které jsem kdy viděl, a to nejen v kontextu postavy Stelly Gibson. Muži jsou v "The Fall" až na jednu dvě čestné výjimky pojímáni jako balíčky plné agrese, neukojených tužeb, pokrytectví, pocitu vlastní důležitosti. Ženy v "The Fall" muže mohou milovat, mohou je intelektuálně i charakterově převyšovat, ale i přesto - nebo možná právě proto - se před nimi musí mít vždy na pozoru, chránit se před predátory i slabochy... "The Fall" má pevnou strukturu vyprávění, která se odráží primárně ve vystavění jeho třech řad. První popisuje zločiny, jejich vyšetřování, druhá se soustředí na vlastní chycení pachatele, třetí přináší konečné rozhřešení. "The Fall" není dokonalý, dá se mu vytknout zejména pro někoho místy až neúměrná pomalost tempa akcentovaná hlavně ve třetí řadě, v níž lze najít i mezery v logice chování některých postav, překvapí i neuzavření příběhu Spectorovy rodiny. Ale právě ona pomalost třetí série i v první moment zbytečně působící zápletka s amnézií ve výsledku pracují pro emoční dopad posledního dílu, plného až hmatatelně přímočaré agresivity a totální destrukce... "The Fall" není bezchybný, ale jeho komplexnost a působivost si zaslouží ocenění. A chápu, proč Gillian Anderson označila Stellu Gibson za svoji nejoblíbenější postavu, kterou kdy hrála. (07.04.2018)

Maximálne prechválený seriál, ktorý je hlavne na konci veľkým sklamaním. Vraha poznáte od začiatku, ide teda len o jeho odhalenie, dolapenie a snahu o odsúdenie. Všetko by sa zmestilo do jednej série o 6 častiach, keby to tvorcovia umelo nenaťahovali siahodlhými dialógmi o ničom, prípadne zábermi na premýšľajúcu Scullyovú alebo na akúkoľvek postavu ale tak že to trvá neskutočne dlho. V každej časti máte tak 15 minút ticha. Niektoré časti sa ozaj podarili, hlavne tie, kde sa "konečne" aj vraždí, z celkového pohľadu tu ale chýba viac napätia a nejakého prekvapenia, to nepríde za celé tri sezóny ani raz. Celý seriál je postavený len na tlačení akože chladnej a ponúrej atmosféry, avšak to na zábavu nestačí. Hlavne keď na konci nie je vysvetlený hneď celý rad otázok (prečo sa vraždili výhradne ženy brunety, čo sa stalo s manželkou, akú úlohu v príbehu má vlastne 16-ročná pichanda atď.). Psychologično tu je výrazne na úkor nejakého zaujímavejšieho deja. Avšak chválim Jamieho Dornana. Ten dokázal, že mu proste sedia roly úchylov a tu to bolo podstatne lepšie ako v 50 odtieňoch neherctva. (20.08.2018)

// "This is Belfast. Make time." A já si ten čas udělal, pět hodin jsem vyhradil na to, abych sledoval Scullyovou, kterak si dává pauzu od čajových dýchánků s Hannibalem Lecterem a vydává se do drsného Irska pátrat po sériovém vrahovi, který se štítí triček a zjevně sledoval příliš málo dílů Dextera. A proč? Abych si po pěti hodinách přišel jako zmlácená šlapka, která ani nedostala zaplaceno! Jsem nejspíš i hloupá šlapka, když jsem rozhodnutý další řadě dát i přesto šanci ;x jen doufám, že tou druhou řadou tohle drama skončí, na další natahování tu imho fakt není prostor. 3-4* PS. I přes to všechno, G. Anderson = wierdly hot! (08.08.2013)

Velice precizní kriminální seriál, který se nebojí zabřednout do detailů a to jak na straně policejního vyšetřování, tak na straně jednání a motivace pachatele. Proti sobě stojí dva velikání a to aniž by to seriál dával příliš na odiv. Seriál ani předem neodsuzuje, perfektně se vyhýbá černobílému vykreslení a nešetři psychologickými detaily. Bojuje se nejen o dopadení, ale také, jako v pravém vyšetřování, o usvědčení. V druhé sérii mám jisté výhrady k chování postav, které mi osobně nepřišlo už tolik realistické, avšak třetí série posouvá seriál na samý vrchol. The Fall ukazuje, že dopadením, ani přiznáním pachatele případ zdaleka nekončí, psychologie postav je zejména ve třetí sérii perfektně rozpracovaná. Osobně si tady libuju v těch intelektuálních rozhovorech mezi chytrými postavami a v detailním sledování jejich myšlenkových pochodů... 9/10 (14.08.2016)

První a druhá série jsou skvostné a opravdu hodně zajímavé. Pět hvězd bez debat. Když se do seriálu ponoříte, uhrane vás. Je velice zvláštní. Sledujete kroky psychopatického vraha - a ten se vám tak dostane pod kůži, že mu vlastně (ke svému úžasu) fandíte a vlastně ani nechcete, aby byl dopaden. Rozhodující měrou je to samozřejmě zásluha Jamieho Dornana, ale ta jeho figura je i výborně a nečernobíle napsaná. Na jeho protihráčku „Scullyovou", jsem si musela chvíli zvykat, až jsem si na ni stejně nezvykla - nemám tu herečku ráda, připadá mi, že je všude stejná - studená a prkenná. Všechny klady seriálu ale pohřbila zcela zbytečná třetí série. Už první díl se nesmyslně táhl - a nedělo se v něm skutečně nic. Pak se o něco "divného" ještě pokusili, a rozředili to úplně. A to zoufalství nakonec... škoda mluvit. Celkově proto snižuji na 4. (19.02.2017)