Akce Bororo

Kdyby tam nacpali politiku a ne ufo, mohlo to být dobré. Takhle po úvodním výborném startu, kdy jen čekáte, až se ultrapionýr Sváťa vydá se skvělou hudbou (opravdu poklona, hudbu má Bororo fenomenální a dlouho zapamatovatelnou) do brazilských dálek hledat tajemný kmen a strom, a v patách mu budou prohnilí imperialisté, bažící po témže. Jeho nepřátelé mluví francouzsky, německy, španělsky (portugalsky) a samozřejmě anglicky, ale on všechny přemůže, tajemnou látku získá a jen neovlivnitelná katastrofa zabrání socialistickému táboru, aby získal všelék a tím i navrch (třeba se s ním utrhne eskalátor a rozdrtí mu tašku, ruku nebo hlavu). Jenomže možná malý rozpočet, možná chybějící výjezdní doložky, nebo prostě blbej nápad z toho nakonec udělají ufárnu, zůstane se v tuzemsku a řeší se přistávání talíře a teoretizování s Bróďou, kolik milionů planet sluneční soustavy je obydlených společností převyšující tu socialistickou (ústřední myšlenka filmu potom je, že mimozemšťané s námi nemůžou navázat kontakt a spolupráci, protože kdo by se za lidstvo /= ty kurvy západní/ zaručil - nejsme přeci jednotní a omezuje nás majetek). A tak usnete jednou, podruhé, potřetí, až se z Borora stane oblíbený večerníček na dvoutýdenní usínání. Promarněná šance, škoda. (28.05.2016)

Kdyby takto ambiciozní scénář zfilmoval Jindřich Polák, mohlo z toho klidně být velmi slušné sci-fi, jenže film bohužel natočil zaměnitelný normalizační řemeslník Otakar Fuka. Místo fantaskní poetiky nás bohužel čeká normalizační šeď, typická hlavně pro Fukou často natáčené krimi filmy, s čímž souvisí i dost jednorozměrné herecké pojetí postav, které sklouzává až do nechtěné komedie. Matyášův hlavní hrdina je bohužel příliš v zajetí dobových klaďáckých klišé od sebejistého vystupování po lehký patos, zatímco záporáky poznáme hlavně podle jejich západního původu. Právě politický podtext filmu se v kontextu žánrového díla jeví dost rušivě, ale zas na druhou stranu dobře ilustruje způsob, jakým režim využíval svou proklamovanou podporu dekolonizace, neboť indiánský kmen Boro sice znal zázračný lék a byl obětí utlačování, ale to hlavnímu hrdinovi nezabránilo v tom, aby o jeho příslušnících spasitelsky mluvil jako o ubožácích. Lévi-Strauss ani Leopold Pospíšil holt asi na Barrandově moc v povědomí nebyli. (10.10.2022)

Tohle československé scífko jsem viděla jako malá copatá a moc se mi líbilo, trochu jsem se obávala opakování, no naprosto zbytečně, líbilo se mi to i dnes.. Božidara Turzonovová je krásná žena a každá paruka jí sluší, Zita Kabátová jako vdova po Fričovi úchvatná, pánové Svatopluk Matyáš a Vlastimil Brodský jako nerozluční přátelé báječní.. Pochvalu ode mne zaslouží i nádherná hudba Petra Hapky.. (17.12.2023)

Jeden z nejoblíbenějších filmů od mého dětství až po současnost. Film má nádherný děj, úžasnou atmosféru a perfektní hudbu. Jako milovník klasického sci-fi v tomhle prostě to sci-fi vidím. Nechápu, kde se vzal ten názor, že pravý sci-fi film je pořádně akční, se spoustou mezigalaktických bitev proti strojům a podobně. Čemu jsem se v tomto komentáři chtěla vyhnout, jsou speciální efekty, ale nemůžu si to odpustit. Samozřejmě, že nejsou ani zdaleka srovnatelné s dnešní technikou, ale koho to zajíma? Film vznikl v takové době, v jaké vznikl a přesto je perfektní. (24.06.2011)

Pěkný námět, ale dost zbodaný zpracováním. Si pamatuji, že jsem tehdy šel na ten film jen kvůli A. V. Fričovi, který tehdy byl (a vlastně stále je)můj nejoblíbenější český hrdina, a byl jsem tudíž nakrknut, když se vyjevilo, že se tam nevyskytuje, takže mne už tehdy tento snímek zklamal. Po letech ani kouzlo nostalgie nepomohlo. Paní Turzonová je sličná a hraje dobře, ale celý film zachránit nemůže. (12.03.2011)