Veliké bourání (1918) (E01)

Škoda že celý díl nemá takový spád jako dialog TGM s DLG. Zbytek jsou spíš papírem šustící deklamace, do nichž se autoři snažili nacpat co nejvíc informací - ale takhle se dobré scénáře nepíšou. Silnou stránkou je obsazení, Huba je až uhrančivý (a aspoň nějaký Slovák na scéně, když brat MRŠ nestál ani za zmínku). (04.07.2021)

První epizodu jsem si pustil jako doplněk k nedávno viděným Hovorům s TGM a přestože není nijak oslnivě skvělá, nalákala mě k dalším dílům. Někdo vidí její vrchol v Masarykově dialogu s Lloydem Georgem, ovšem mě mnohem více zaujala slovní výměna s Českým místodržitelem Thunem. Tam padly nejdůležitější myšlenky, včetně té, že na pokračování Rakouska-Uherska neměli zájem už ani sami Rakušané. Zbytek je jen variace na to samé téma. Takže silný argument pro realistického a vizionářského britského premiéra měl znít, že Británie bude buď vyjednávat s deseti novými malými státy spolupracujícími proti Berlínu, nebo naopak s posíleným Německem ovládajícím vše mezi Rýnem, Dunajem a Dněprem. Vynikající Huba a Donutil, velice slušný Igor Bareš. (31.10.2018)

Celkově jde asi o lepší díl, ale jak se věnuji této době, tak mi přijde, že díl je zaměřený příliš jedním směrem. Jako když máte tunelové vidění. Tato doba má rozhodně větší potenciál, než jenom Masaryk a někdo další v diskuzi. Dobové postoje jsou sice sdělovány tak, aby jim divák rozuměl, ale jsou pro mě poněkud zjednodušené. (16.05.2018)

"ale tvorcom - scenáristom akosi ušlo, že bez gen. Štefánika by nevznikla žiadna republika čechov a slovákov. V tejto časti seriálu nieje o tom ani zmienka a to o niečom značí!!! " Značí to asi tolik, že někdo nepochopil, že jde o český seriál s názvem České století, který pojednává o českých dějinách. Navíc tento díl se zaměřoval na Masaryka, jeho osobní život především, události od roku 1916, kdy se Štefánik nejvíce angažoval, byly úplně přeskočeny, včetně Masaryka. ___ Obsah za pět, forma za čtyři, televiznost je patrná, ale kvalita je i přes to velmi vysoká. Skvělý první díl seriálu, který jsem při prvním vysílání dále nesledoval, pokusím se to napravit (tak někdy příště, první díl byl vysílán samostatně). (28.10.2016)

Jako celek vnímám tento korpus rozporuplně, úroveň obsazení a řemeslného provedení je proměnlivá, úspěšnost vyrovnání se s psychologickými profily postav u jednotlivých perfomerů kolísá (ačkoli většina z nich předvádí svůj takřka životní výkon), stejně tak jako míra (byť jistě nutného) redukcionismu. Občas je konverzační a filozofický formát příliš přímý a rovinný pro vyjádření dynamičnosti tématu i historického kontextu. Tento díl ale považuji za nejpovedenější, zejména jsem doslova oslněna hloubkou dialogů – z úst Masarykovských oponentů (zejména doporučuji text pronášený M. Donutilem v roli D. L. Georgea) je obsažen pregnantní, nemilosrdný a nestranný politologický rozbor následků rozbití unie, která se jevila obsolentní překážkou tváří v tvář německému nacionalismu. Nejsou obviněním ani Masaryka ani těchto z dobového hlediska totiž naprosto logických snah, ale jsou jeho maximálně trefnou charakteristikou, včetně nevratných důsledků tohoto aktu. „Když vyžetene lidi z katolické církve, myslíte, že přidjou do té vaší? Nesmysl, stanou se z nich doživotní ateisté.“ „Musím bořit, aby bylo možné stavět.“ „Boříte určitě, boříte všechno. Ale jedno vám povím: vyvoláváte z té vaší minulosti duchy, kteří se jednou zmotní proti vám.“ „Co uděláte, když se dá Karel v Praze korunovat českým králem? Řeknu vám, co udělají vaši kamarádi doma. Všichni ti, kterým posíláte romantické dopisy zašité v knoflících, uspořádají hon na to, kdo mu jako první v katedrále políbí ruku. … Neprozraďte prosím nikomu ve vlastním zájmu, že jste tak strašně jiný než ostatní Češi. Kdybyste totiž zůstal doma, neudusil by vás Habsburk, ale vaši vlastní lidé. Proto jste odešel do zahraničí. Prchal jste před nimi. A potom jste si vymyslel ty vaše teorie. Nejčastěji o Slovanech – `Slováci jsou vlastně Češi`. Já myslím, že nejsou. A myslím, že ani nevědí, že to o nich tvrdíte.“ V neposlední řadě pak oceňuji velmi zdařilý výkon Martina Huby, v jehož pojetí je Masaryk velkým sympaťákem. (26.10.2018)