Den po Mnichovu (1938) (E02)

Od tohoto dílu se nešlo odtrhnout. Beneš v hlavní roli jako prezident zrádce nebo zachránce? Toť otázky jistě i pro větší historiky než jsou ti, kteří pomáhali tvůrcům seriálu. Nejvíce zaujme postoj generálů a velitelů armády, kteří nejdříve chtějí bojovat za každou cenu, ale nikdo kromě Moravce není ochoten jít za prezidentem. No a když se nakonec Moravec rozhodne prezidenta v poslední možné chvíli přemluvit k válce, Beneš mu veškeré jeho ideály tak rozmetá, že se z něj následně stane jeden z největších kolaborantů českých dějin. Ano, i tohle dějiny přinášejí. Skvělý a úžasně zahraný díl. (30.12.2016)

Téma jistě po čertech zajímavé, ale proč proboha takový patos? Většina dialogů jen strojově a pateticky odříkaných, Karel Dobrý (generál Lev Prchal) je hysterický jak prvorodička a všichni ostatní hrají jako v nějakém ochotnickém spolku, to je fakticky děs! Nebo nahatej Finger, co to jako mělo být? Jediná opravdu silná scéna byla v závěru, kdy mezi sebou mají konfrontaci Beneš (Finger) s Moravcem (Landa). To má koule jak se patří! (19.01.2023)

U tohoto dílu ještě více zamrzí viditelně nízký rozpočet, a někdy až do očí bijící TV zpracování, protože tato tématika nabízí prostor i pro větší scény a velkolepější obrazy, ale nedá se svítit. Tam kde tvůrci nemohli rozhazovat, tam opět museli nahrazovat precizně napsanými dialogy, a slovními výměnami, kterým tady jasně vévodí mač mezi "Šachistou" Benešem a "Boxerem" Moravcem. Dny po Mnichovu jsou z politického hlediska určitě jedny z těch nejtěžších v naší historii. Co bylo správné, co mohlo být jinak, co se mělo udělat, co se neudělalo, to je věc názoru, a pro plné pochopení je asi třeba více, než jen jedna epizoda. Což je i vidět, Moravec nedostane tolik prostoru, aby se mohla naplno rozjet jeho kolaborace, a ta je tak jen načrtnuta v závěru. Martin Finger vytahuje jednu ze svých nejlepších rolí, díky maskérům i v brilantní podobě na E. Beneše, a i Daniel Landa v rámci svých hereckých možností ukazuje, že by se mohl ukazovat více. (19.01.2023)

Byla to moje úplně první zkušenost s tímto devítidílným dokumentárním seriálem mapující období českých dějin od vzniku samostatného československého státu až po vznik České republiky. Robert Sedláček ukázal, že umí točit více žánrů dokumentu, mám totiž zkušenost s jeho dokumentem o filosofovi Václavu Bělohradském. Musím říct, že to byl dobře udělaný dokument. Herci se svých rolích zhostili velice dobře, ať už Martin Finger v roli Edvarda Beneše či skvěle hrající Daniel Landa v roli Emmanuela Moravce, kolaboranta. Škoda jen, že zde jeho vývin z českého patriota na kolaboranta byl ukázan až v samotném závěru a né v postupném vývoji, ale i tak klobouk dolů, myslím si, že tato role je pro Landu jak vyšitá. Dobře také fungoval střih, kamera hudba a kulisy, je vidět, že si s tím dal režisér určitě hodně práce. Dokument rozhodně vůbec nenudí a ukazuje nám období dějin mezi mezi 23. zářím až 31. řijnem, tedy období, kdy byla v Československé republice vyhlášena mobilizace vojsk až po Mnichovskou dohodu, kdy se čtyři velké státy rozhodli o budoucnosti našeho státu bez nás. Je těžké se dohadovat, co znamelo toto rozhodnutí pro Beneše, zda se stal hrdinou nebo zrádcem. Je to hodně diskutabilní téma. Rozhodně ale tento dokument ukázal to, co ukázat měl, zachytil opravu spousty zajímavých myšlenek, které stojí za přemýšlení. Těžko říct, jestli se to tak stát mělo nebo ne, ale Beneš tušil, co je Hitler zač, že bude chtít bojovat s celým světem a že tohle je jen začátek velkého krveprolití, které zachvátilo svět mezi lety 1939-1945, v letech, ve kterém se odehrával největší masakr v dějinách lidstva- II. Světová válka. (29.12.2017)

Historická věrnost dostala pořádně zabrat a osobnost Emanuela Moravce taktéž. Přesto si myslím, že obsadit přinejlepším podprůměrného Daniela Landu byl mistrovský tah. I když hraje především sám sebe, hraje to výborně a srdcem. A to atmosféře pomáhá víc, než sice historicky správný, ovšem suchopárně odrecitovaný text kterému herec nevěří. Martin Finger bohužel takový luxus neměl, ovšem dokáže řečené věrohodně předstírat, takže jejich finální konfrontace nevyznívá vůbec jednoznačně. Bohužel s Benešem by se souhlasilo mnohem snáz, kdyby se úplně stejně jako před Mnichovským diktátem nesklonil později před Stalinem a poté znovu před Gottwaldem. (04.11.2018)